Jednotný paušál pro OSVČ místo záloh, přiznání a přehledů? Zatím nejásejte

5. 2. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

[KOMENTÁŘ] Ministerstvo financí chce systém paušální platby OSVČ, která by nahradila pojistné, daň z příjmů a také přiznání a přehledy. Na radost je ale brzy.

Ačkoli je samotná myšlenka jedné paušální platby jednoznačně krok správným směrem, který může statisícům OSVČ usnadnit činnost, bude značně záležet, jak konkrétně bude návrh koncipován. Z prapůvodně dobré myšlenky se totiž snadno může stát v lepším případě nepoužitelný paskvil, v tom horším dokonce systém, který podnikatelům uškodí.

Čtěte také: Pryč s EET, formuláři a odvody, zaveďte jednu paušální daň, žádají podnikatelé

Jak by měla rámcově paušální daň vypadat

Ministerstvo financí včera navnadilo řadu OSVČ oznámením, že zahájilo práce na návrhu zákona, díky kterému by se zjednodušily odvodové povinnosti a snížila administrativa malým živnostníkům. OSVČ, jejichž roční příjem nepřekročí 1 mil. Kč, by dle představ ministerstva získaly možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné.

Paušální daň by se hradila měsíčně a zahrnovala by minimální náklady pro sociální a zdravotní pojištění pro příslušný rok (tj. částky, které již nyní všichni poplatníci povinně platí) a částky 500 Kč. Celková výše tohoto paušálního odvodu by se v závislosti na vývoji průměrné mzdy, od které se minimální základy pojistného odvozují, měla v příštím roce pohybovat v rozmezí 5 400 Kč – 5 500 Kč měsíčně. Poplatníkovi, který by se pro tento jediný odvod rozhodl, by se výrazně snížila administrativa. Odpadla by mu například povinnost podávat daňové přiznání a také by u něj zcela postrádala smysl případná daňová kontrola.

Autor tohoto textu sice ministerstvo financí za jeho návrhy v posledních letech zrovna nechválí, záměr zavést jednotnou paušální daň si však opatrnou pochvalu, pokud přivřeme oči, zaslouží. Přivřít oči proto, že minulá vláda, kde ANO mělo také finance na starost, již schválený projekt jednoho inkasního místa zrušila. „Opatrnou“ pak z toho důvodu, že snad ještě více než u jiných opatření bude záležet, jak konkrétně bude návrh koncipován a připraven.

Jak přesně bude paušální daň navrhnuta, zatím není jasné, konkrétní parametry se totiž teprve diskutují. Z paušální daně se může stát opatření, které způsobí revoluci, ale také návrh, který bude pro OSVČ nevyužitelný, či jim dokonce uškodí. Stačí si jen vzpomenout, jak ministerstvo prezentovalo úpravy stávající paušální daně. Zatímco dosud tohoto institutu využívalo méně než 40 subjektů, po odstranění legislativních bariér a zpřístupnění paušální daně širšímu okruhu subjektů očekáváme mnohonásobně vyšší zájem, tvrdila v půlce roku 2017 tehdejší náměstkyně pro daně a cla a nynější ministryně Alena Schillerová. Skutečnost byla taková, že po odstranění legislativních bariér a zpřístupnění paušální daně širšímu okruhu subjektů využilo paušální daň v roce 2017 57 podnikatelů. V roce 2018 o ni požádalo pak 53 podnikatelů.

Čtěte také: O paušální daň není zájem, její vyřízení je komplikovanější než podávat přiznání

Systém musí být dobrovolný

Základem, který by snad měl být splněn, je dobrovolnost jedné paušální platby. Pokud by byla schválena jen jedna sazba ve výši 5500 Kč a systém byl povinný, odradil by od podnikání ty, kteří mají nízké příjmy a nemusí platit minimální zálohy pro OSVČ hlavní, tedy ty, kteří si podnikáním jen přivydělávají. Pro maminky na mateřské nebo důchodce, kteří si podnikáním přivydělají pár tisíc měsíčně, by povinná měsíční platba ve výši 5500 Kč znamenala konec jejich činnosti. Pro OSVČ vedlejší by takto koncipovaná paušální daň prostě nebyla.

Dalším klíčovým parametrem budou podmínky, za kterých půjde systém využít. Jak se bude dokládat, že OSVČ bude mít příjmy do milionu korun? Na základě předchozích daňových přiznání a nebudou ho tak moct využít začínající podnikatelé? Nebo budou moct o paušální daň požádat všichni, a to s tím, že v případě, že překročí milionový limit, využijí buď výdajový paušál, nebo skutečné výdaje? Pokud druhá možnost, nerozhází se tím cash flow státu, kdyby všichni platili jen měsíční nejnižší paušál a posléze „normálně“ dodaňovali?

Není EET pro paušalisty zbytečné?

Ministerstvo financí anoncuje, že díky paušální dani už nebudou muset OSVČ podávat přehledy a přiznání a obávat se daňové kontroly. Fajn a co ještě EET? Proč nezrušit pro OSVČ s příjmem do milionu korun i EET? Samo ministerstvo financí tvrdí, že v České republice je evidováno celkem 514 tis. OSVČ, které mají příjem pouze z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než 1 mil. Kč. Pokud už teď více než 80 % OSVČ má příjem pod milion korun a bude moc tak využít paušální daň a platit legálně 5500 Kč měsíčně a ani korunu navíc, proč je zatěžovat EET? K hlídání, že někdo nepřekročí hranici milion korun? U OSVČ s příjmy okolo 900 tisíc budiž, ale k čemu je pro OSVČ, které měly v posledních 5 letech (i po zavedení EET) příjmy 500 tisíc Kč ročně?

Jenže jak se zdá, na EET se sahat nemá. Smysl a účel EET není zavedením paušální daně nijak narušen, neboť EET představuje účinný nástroj sloužící právě k ověření výše tržeb (tzn. i příjmů nebo obratu) poplatníka a tedy k ověření naplnění základní podmínky pro uplatnění paušální daně, uvedl serveru Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí. EET je vedlejší nástroj, který je spíše logickým důsledkem digitalizace, kdy se přechází na elektronický režim prakticky ve všem. S opatřením paušálu nemá přímou souvislost, doplnil Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která na návrhu s ministerstvem spolupracuje.

Ano, kdyby se před více než 2 lety zavedla EET spolu s paušálním odvodem, mohlo to dávat smysl. Jaký smysl má nyní chtít po OSVČ, které i s EET mají příjmy půl milionu korun ročně a budou platit paušál, aby měly ještě EET? Na druhou stranu, úplně bez evidence příjmů se systém neobejde. Jak konkrétně ale bude evidence vypadat? Ano, EET může pomoct, ale platí jen pro hotovostní platby. Všechny ostatní platby by si finanční správa musela vyžádat od bank a dávat dohromady. Na čí straně pak bude důkazní břemeno, že OSVČ limit (ne)překračuje?

MM 25 baliček

Zatím je více otázek než odpovědí

Další problém může z pohledu státu tvořit sociální pojištění, respektive důchody, které by se podnikatelům při minimální platbě pojistného vyplácely. A v neposlední řadě, byl by systém imunní vůči zneužití? Nedokázali by někteří „koumáci“ systém jednotné paušální platby obejít a například ji neplatit celý rok?

Jak lze vidět na výše uvedených příkladech, aktuálně existuje více otázek než odpovědí. Systém paušální platby, která by nahradila pojistné, daň z příjmů, přiznání a přehledy, je bezesporu zajímavá idea, která může OSVČ, v případě správné realizace, značně pomoct. Dokud však nebude na stole konkrétní návrh a dokud nebudou vyřešeny všechny nejasnosti, je radost nad zjednodušením byrokracie předčasná. Naději návrh nicméně přinesl.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).