Nově má být možné, aby se nejméně dva zaměstnanci střídali při výkonu práce na tzv. sdíleném pracovním místě.
Čtěte také: Minimální mzda na úrovni 50 % mzdy průměrné? Podle firem jde o podraz
Plánuje se zavedení sdíleného pracovního místa
Nedávno předložená novela zákoníku práce obsahuje kromě změny konceptu minimální mzdy či počítání dovolené i další novinky. Jednu z nich tvoří vytvoření institutu sdíleného pracovního místa, který by měl pomoci flexibilitě pracovněprávních vztahů a zároveň umožnit lepší sladění rodinného a pracovního života. Nově má být zavedeno, aby si nejméně dva zaměstnanci se stejným druhem práce a se sjednanou kratší pracovní dobou mohli sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat na tzv. sdíleném pracovním místě pracovní dobu a střídat se při výkonu práce.
Na zaměstnance na sdílené pozici bude nahlíženo jako na jednu osobu se stanovenou týdenní pracovní dobou, resp. v navrhované verzi institutu sdíleného pracovního místa s týdenní pracovní dobou, která svým rozsahem nepřekračuje délku stanovené týdenní pracovní doby. Další podmínkou je, aby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou, přičemž souhrn sjednané kratší pracovní doby všech zaměstnanců nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu podle § 79 zákoníku práce. Zároveň se stanovuje, že společný rozvrh pracovní doby může být určen nejdéle na 4týdenní vyrovnávací období,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Čtěte také: Dovolená se má počítat na základě týdenní pracovní doby, navrhuje ministerstvo
Jaké aspekty musí obsahovat dohoda
Podmínkou pro zavedení sdíleného pracovního místa bude individuální dohoda mezi zaměstnavatelem a každým dotyčným zaměstnancem. Dohoda bude muset být uzavřena písemně, nicméně v případě nedostatečné formy se zaměstnavatelé a zaměstnanci nemusí obávat, že by byla neplatná. Tuto dohodu bude možno uzavřít jako samostatnou dohodu nebo rovněž může být součástí pracovní smlouvy, přičemž v obou případech bude vypověditelná.
V dohodě musí být stanoven způsob rozvrhování pracovní doby, především pak stanovení časových úseků, ve kterých si budou moci zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu tak, aby byla zajištěna požadovaná činnost zaměstnavatele. Zaměstnavatel dále může řešit způsob předávání si úkolů mezi jednotlivými zaměstnanci, aby byly plněny úkoly včas a řádně (může například stanovit, že zaměstnanci si musí pracovní dobu rozvrhnout takovým způsobem, aby po určitou dobu pracovali společně). Součástí dohody též může být sjednaná doba trvání tohoto institutu, přičemž při absenci tohoto ujednání se bude jednat o dohodu na dobu neurčitou. Dohoda bude v obou případech vypověditelná,
doplňuje se v důvodové zprávě.
Dohodu půjde rozvázat i jednostranným právním jednáním zaměstnance či zaměstnavatele, a to bez uvedení důvodu. Výpovědní doba má činit 15 dní a z dohody se tak bude možné poměrně flexibilně vyvázat, například za situace, že u jednoho ze zaměstnanců nastane dlouhodobější překážka. Rozvázání dohody, ať už jednostranné či dvoustranné, přitom nemá žádný vliv na trvání pracovního poměru zaměstnance, přičemž s ohledem na ustálenou judikaturu není ani možné navázat na vypovězení této dohody dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou (stejně jako je tomu v případě odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance).
Pokud například jeden ze zaměstnanců dá výpověď z tohoto institutu a druhý zaměstnanec výpověď nedá, případně zaměstnavatel tomuto druhému zaměstnanci nedá výpověď, dohoda s druhým zaměstnancem sice formálně trvá, nicméně fakticky tento institut po skončení výpovědní doby nebude již plně realizován. Podle společného rozvrhu se sice bude ve vztahu ke zbývajícímu zaměstnanci postupovat až do konce vyrovnávacího období, na které již byla pracovní doba zaměstnanci předem rozvržena – zaměstnavatel právo jednostranně rozvrhnout pracovní dobu vůči tomuto zaměstnanci tedy po zbytek období mít nebude. Po uplynutí tohoto období pak bude rozvrh určovat jednostranně zaměstnavatel, a to do té doby, než uzavře dohodu s novým zaměstnancem místo prvního zaměstnance.
Čtěte také: Legislativní novinky roku 2019 pro zaměstnavatele. Nové i „staronové“
Zaměstnanci musí předložit společný rozvrh pracovní doby
Co se týče povinností zaměstnanců na sdíleném pracovním místě, musí především zaměstnavateli předložit společný rozvrh pracovní doby v písemné formě. Tento rozvrh musí zaměstnanci předložit zaměstnavateli nejpozději jeden týden před začátkem vyrovnávacího období, které může být maximálně 4týdenní. Případné změny již takto rozvržené pracovní doby budou zaměstnanci ve vzájemné spolupráci moci učinit nejdéle dva dny před konkrétní směnou, které se uvedená změna týká.
Zákon zároveň umožňuje, aby si zaměstnanci se zaměstnavatelem mohli sjednat tuto lhůtu seznámení se změnou dle své libosti. Toto ujednání může být paušální a součástí dohody nebo je též možné dohodnout se vždy pro každý konkrétní případ změny rozvrhu. Návrh v dané souvislosti pamatuje i na situaci, kdy se zaměstnanci na společném rozvrhu nedohodnou anebo nepředloží společný rozvrh pracovní doby zaměstnavateli včas, tj. alespoň 7 dní před začátkem vyrovnacího období. Zaměstnavatel za této situace vypracuje písemný rozvrh na toto období sám, přičemž je povinen zaměstnance s tímto rozvrhem seznámit bez zbytečného odkladu,
píše se v důvodové zprávě.
Pokud jeden ze zaměstnanců na sdíleném pracovním místě například onemocní, nemají ostatní povinnost jej zastoupit. Navržená úprava neumožňuje zaměstnavateli a zaměstnanci si obecnou povinnost zástupu v dohodě ani domluvit. Zaměstnanec bude moci zastoupit zaměstnance pouze po předchozím souhlasu, který dá zaměstnavateli pro konkrétní případ (směnu).
ČLÁNKY DO MAILU