Uzavření smlouvy o výkonu funkce má svá pravidla. Rovněž při uzavírání pracovních poměrů se členy obchodních korporací musí být kapitálové společnosti opatrné. Ale jak je to v jednočlenné společnost? Čtěte, jak platně uzavřít smlouvu o výkonu funkce a jak s pracovní smlouvou.
Valná hromada a smlouva o výkonu funkce
V souladu s ustanovením § 59 zákona o obchodních korporacích se smlouva o výkonu funkce v kapitálových společnostech (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada. Smlouva o výkonu funkce společníka tedy musí být schválena valnou hromadou, jinak by se jednalo na straně společníka o bezdůvodné obohacení.
Ze zákona o obchodních korporacích plyne, že jestliže není ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno odměňování, platí, že výkon funkce je bezplatný. Zákon v ustanovení § 60 uvádí, jaké údaje o odměňování musí smlouva o výkonu funkce obsahovat.
Ustanovení § 60 zákona o obchodních korporacích:
Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování
- a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
- b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
- c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
- d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.
Jediný společník a smlouva o výkonu funkce
Při uzavírání smlouvy o výkonu funkce v jednočlenné společnosti, kdy působnost nejvyššího orgánu společnosti vykonává její jediný společník, se vychází z ustanovení § 13 zákona o obchodních korporacích. Zde se píše, že smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Je tedy jasné, že aby byla smlouva o výkonu funkce účinná, musí být podpisy úředně ověřena. Tím je současně překonán i případný střet zájmů podle § 437 nového občanského zákoníku. Jiného nemůže zastoupit ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Schvalování smlouvy o výkonu funkce rozhodnutím jediného společníka nahrazujícím rozhodování valné hromady je z tohoto pohledu již nadbytečné.
Popisujeme zde jednu osobu, tudíž společníka, který současně vykonává i funkci jednatele. Obecně sice jednatel za výkon funkce odměňován být nemusí, ale odborníci to v této situaci doporučují. Podíl na zisku vztahující se k držbě podílu (příjem z kapitálového majetku dle § 8 zákona o daních z příjmů podléhající 15% srážkové dani) by totiž mohl být posouzen ne jako tento podíl, ale jako odměna jednatele, která se zdaňuje jako závislá činnost podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Úřední ověření podpisů
Pravost úředně ověřeného podpisu se ověřuje úředním orgánem a to tak, že se před ním na listinu příslušná fyzická osoba vlastnoručně podepíše (případně před tímto orgánem uzná podpis na listině za svůj vlastní) a orgán ověří její totožnost. Legalizaci může za příslušný orgán provádět pouze osoba, která splňuje kvalifikační podmínky určené zákonem. Těmito kvalifikačními podmínkami jsou zvláštní odborná způsobilost pro výkon správních činností při správě matrik a státního občanství, odborná způsobilost matrikáře nebo složení zkoušky. Ověření podpisu může provést i advokát. Ovšem jen v případě, že podepisující osoba před ním listinu vlastnoručně podepíše, a jen v případě, kdy je úřední ověření podpisu vyžadováno právním předpisem.
A jak je to s pracovní smlouvou?
Uzavírání pracovní smlouvy na výkon funkce se nedoporučuje.
Po účinnosti nové právní úpravy od roku 2014 se nedoporučuje uzavírání pracovní smlouvy na výkon funkce člena statutárního orgánu (např. jednatele). Výkon funkce není možné vykonávat ani částečně v pracovněprávním vztahu. Jednatel ale může pro společnost vykonávat práci odlišnou od funkce jednatele (kupříkladu IT technik, projektant, ekonom, lékař atd.). To ostatně před časem potvrdilo i ministerstvo spravedlnosti svým zveřejněným stanoviskem. Zde se uvádí, že stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný s ohledem na ustanovení § 1791 občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru. Více na webových stránkách ministerstva spravedlnosti.
Pro pracovní smlouvu v jednočlenné společnosti platí obdobné podmínky jako při uzavření smlouvy o výkonu funkce. Tedy, že musí být podpisy společníka a zaměstnance v jedné osobě úředně ověřeny. Ovšem upravit činnost takové osoby pracovní smlouvou, byť druhem práce odlišným od výkonu funkce, je rizikové. Nejsou zde totiž naplněny znaky závislé práce (společník není ve vztahu podřízenosti).
ČLÁNKY DO MAILU