Proč přemýšlet o prodeji nebo předání firmy? Protože nic jiného s ní vlastně nepůjde udělat. Je ještě jedna možnost, ale ta už nikam nevede. Likvidace. Pokud člověk vybuduje úspěšnou firmu, je vhodné ji prodat nebo přesunout na další generace. Vždycky a bez výjimky. Existuje pro to několik důvodů. Zakladatel může být po letech vedení firmy unavený, nastal věk, kdy odchází do důchodu, případně nastala příležitost firmu výhodně prodat. Možná také firma příliš expandovala a zakladatel už nemá sílu ji vést dál. Přílišná úspěšnost firem je kupodivu mnohdy důvodem k jejich zániku. Řada podnikatelů, zvláště těch, kteří začínali od nuly, neustojí vše, co je s tím organickým růstem spojené.
Ať už jde o prodej nebo převod firmy na dědice či manažera, platí zde řada stejných pravidel a zákonitostí. Podnikatel musí svou firmu, zaměstnance a především sám sebe na tuto příležitost dlouhodobě připravovat. Je nutné dostat podnik do stádia, kdy bude co nejméně závislý na svém zakladateli. A to u menších firem bývá docela problém. Uvědomte si, že firma není vaše dítě, ale jen nástroj k vydělávání peněz. Mnohdy se to nezdá, ale když k firmě přistupujete jako ke svému dítěti, tak jí jen uškodíte. Je potřeba se v tomto ohledu chovat racionálně,
říká Petr Šíma, odborník na podnikové finance, prodej a oceňování firem ze společnosti NSG Morison.
Odchod z vlastníma rukama založené a vybudované funkční firmy bývá bolestivý především pro ty, kteří nemají dlouhodobý plán svého sžití se se společností. Snažte se proto stanovit si výhledy a záměry. Říká se, že člověk by se měl v životě chovat tak, jak by chtěl, aby o něm lidé mluvili na jeho pohřbu. Toto přirovnání je možná poněkud morbidní, ale funguje. Je potřeba si říci, kam chce člověk se svou firmou dojít a podle toho se dlouhodobě chovat. Stejně jako smrti, ani konci aktivní kariéry ve firmě se nikdo z nás nevyhne.
Znáte hodnotu své firmy? Budete ji potřebovat při předávání nebo prodeji. A hodí se i pro plánování strategie.
Je to důležité z toho důvodu, aby se vystihla správná chvíle. Ten, kdo firmu vede do svých 65 let, se zpravidla se svou pozicí velmi těžko loučí. Pokud nejde o prodej, ale jen předání, například v rámci generací, stojí takového člověka velmi mnoho sil přemáhání sebe sama. Musí sledovat chybné kroky synů, dcer nebo manažerů. Musí se vyrovnat s jinými názory a množná i jiným směřováním firmy. Mezigenerační převod firem navíc bývá velice rizikovou záležitostí a musí se provádět postupně. Převod firmy na mladší generaci končí úspěchem jen ve třetině případů. Řadu rizikových faktorů zmiňuje článek Rodinné firmy jsou prý zdravější než jiné. Známe jejich pro a proti.
Otázkou je, zda jsou děti těmi správnými lidmi, kteří mají potenciál firmu vést, ale i dál rozvíjet. Mnoho rodin razí teorii, že je lepší špatný rodinný příslušník, než dobrý manažer zvenku. To se ale nemusí vyplatit. Rodinná příslušnost není jediná ani nejdůležitější kvalifikace. Děti vůbec nemusí mít chuť podílet se na byznysu svých rodičů,
připomíná Petr Šíma. Předání firmy mladší generaci je úspěšnější ve chvíli, kdy probíhá opakovaně. Toto ale znají jen světové firmy. Česká republika vlivem politického vývoje ve 20. století o tradici podnikání přišla a teď probíhá teprve první vlna mezigeneračního předávání firem.
Znáte hodnotu své firmy? Ne ale tu vyjádřenou číslicemi
Každý podnikatel by měl znát hodnotu své společnosti. Je to důležité k tomu, aby porozuměl celkové situaci a dokázal firmu dobře zpeněžit. Hodnota není totéž co cena. Hodnotu vyjadřuje vše, co slouží ke generování ekonomického profitu. Jde o propojenost majetku, lidí, know how, ochranných známek, zákazníků a tak dále. Je potřeba znát všechny pozitivní hodnoty své firmy a s nimi při prodeji kalkulovat. Cena firmy je v podstatě už jen výsledek transakce, je skutečná. Hodnota je víceméně odhadovaná částka, není objektivní vlastností firmy. Neexistuje žádný algoritmus, jak si ji spočítat. Je to posloupnost aspektů a faktorů podílejících se na jejím růstu,
říká Richard Etrych, znalec se zaměřením na poskytování služeb v oboru Ekonomika, ceny a odhady.
Hodnota se mění v čase, je proto potřeba toto vnímat. A to zvlášť ve chvíli, kdy vedení firmy uvažuje o prodeji. Už jsem za svou praxi zažil mnoho situací, kdy majitel nechtěl společnost prodat za 200 milionů korun a nakonec byl rád, když ji prodal za 20 milionů,
dodává Petr Šíma ze společnosti NSG Morison. Firma se musí pokud možno prodávat ve stavu nejvyšší možné hodnoty. Hodnota se dá zvyšovat například vylepšováním provozních marží, tedy zvyšováním tržeb a snižováním nákladů. Prospívá také snižování nejrůznějších rizik nebo rozšiřování okruhu zákazníků. Někdy kladně působí i zadlužení. Řada firem se ho bojí a do rozvoje investuje vlastní peníze, ale to nemusí být vždy výhodné. Z hlediska optimalizace je dobré posoudit stránku cizího financování.
Nové Zakony.podnikatel.cz
Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny.
Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz
Hodnotu firmy je potřeba zjišťovat průběžně po dobu celého podnikání, nejen ve chvíli, kdy se jedná o prodeji nebo převodu společnosti. Znalost hodnoty firmy je součástí strategického řízení. V případě prodeje je pak tato veličina důležitá proto, aby bylo možné vyjednávat a argumentovat. Bez představy o tržní hodnotě společnosti se nedá ani prodávat, ani plánovat.
Na maximalizaci prodejní ceny se musí pracovat dlouhodobě. Trh je rozsáhlý a investoři mají na výběr. Pokud zjistí, že jsou ve firmě rizikové faktory, případně skrytí kostlivci ve skříních, od zamýšlené investice couvnou. Doporučuji dbát na účetnictví. To se nedělá jen pro potřeby finančních úřadů, ale i pro vás samotné. Budete mít přesný přehled o své historii. Nestačí jen znát aktuální stav cash flow,
radí Petr Šíma.
Hodnota firmy roste i v momentě, kdy je nezávislá, nebo jen minimálně, na svém zakladateli. Investor chce koupit firmu, která mu po převzetí bude vydělávat. Ne takovou, ve které se bez původního majitele vše zhroutí. Takto rizikovou investici odmítne. Opět je tu téma odpoutání se od firmy. S tím by měl zakladatel podniku pracovat a připravovat dlouhodobě. Štěstí přeje připraveným. Personální politika ale musí být precizně zvládnuta a předložena zaměstnancům. Ti musí vědět, že jejich pozice ve firmě je stálá a budou ji mít i ve chvíli, kdy společnost změní vlastníka.
Transakce předání nebo prodeje firmy může ztroskotat na milionu a jedné věci. Není proto vhodné ji uspěchat. Úspěšné prodeje firem se mohou táhnout i déle než rok. Pokud jde o malý podnik, většinou ho bude chtít někdo z blízkých. Může se jednat o přímou konkurenci, někoho z dodavatelů nebo odběratelů. U větších podniků pak vstupují do hry zkušení investoři, kteří se vykupováním firem živí. V takových případech je vhodné povolat na pomoc zkušeného poradce. Zatímco velký investor kupuje i několik firem do měsíce, vy budete v této situaci poprvé,
upozorňuje znalec Richard Etrych. Podle něj platí základní poučka. Nikdy neříkat kolik za firmu chcete. V takovém případě za ni vždycky dostanete méně.
Neméně podstatným detailem je také další vize majitele prodávané nebo předávané společnosti. Svět zná mnoho lidí, kteří se doslova zbláznili poté, co svou firmu prodali. Neustáli množství peněz, které se jim dostalo, nebo ztratili možnost jakékoli seberealizace. Zodpovězte si sami sobě, co chcete po prodeji společnosti dělat. Je mnoho příležitostí. Například odejít do penze, užívat si život rentiéra, věnovat se koníčkům a dětem, případně rozjet jiný byznys. Neprodat výhodně firmu jen proto, že by pak člověk neměl co dělat, je chybou. Jednoho dne na předání byznysu stejně dojde tak či tak. Myslete proto v delším horizontu. Je dobré a také motivující vědět, co budeme dělat za pět let, ne za pět měsíců,
říká Richard Etrych.