Vyplatí se změnit pracovní pozici nejméně jednou za 10 let. V dobách, kdy se mnoho lidí bojí o místo a je rádo alespoň za nějakou jistotu to zní podivně, ale ukázalo se, že po uplynutí 10 let automaticky klesá plat. A to se nikomu nelíbí. V průměru se zaměstnanci s maturitou sníží o 12 %. A důvod? Při dlouhém setrvávání na jedné pozici hrozí, že zaměstnavatel to pro sebe vyhodnotí jako stagnaci a tomu přizpůsobí i platové podmínky. Ukázala to analýza serveru Platy.cz.
Zatímco prvních pět let plat rovnoměrně narůstá, další čtyři roky už jen stagnuje a pak klesá. Největší pokles průměrných platů po deseti letech se projevuje v soukromé sféře. Ve státním sektoru a družstvech rostou platy i po deseti letech na jedné pozici. S narůstajícím vzděláním plat také roste. Zároveň se výrazně zvyšuje důležitost kariérního postupu. Čím vyšší vzdělání člověk získá, tím větší propad ho ovšem čeká po deseti letech. Je zřejmé, že změna pozice může být účinným nástrojem pro zachování růstu platu,
říká Zdeněk Němec, analytik služby Platy.cz. U pracovníků bez maturity jejich průměrný plat s léty strávenými na jedné pozici stále roste. Nízké vzdělání ale není na pracovní trhu vhodnou strategií. Ani nejvyšší průměrný plat zaměstnanců bez maturity nedosahuje výše průměrného nástupního platu těch zaměstnanců, kteří maturitu získali.
Platební morálka firem je stále mizerná
České firmy nepracují na zlepšení své platební morálky. Podle nejnovější analýzy společnosti ČSOB Factoring hradily firmy své závazky ve II. kvartálu letošního roku v průměru až za 77 dní, což je stejná situace jako na začátku roku. Ke zlepšení v průměrné návratnosti pohledávek nedošlo a mnoho subjektů se tak i nadále může potýkat s nedostatkem provozního kapitálu. To jim pochopitelně brání v jejich rozvoji,
řekl Jindřich Horák z ČSOB Factoring.
Obrnit se trpělivostí musí zejména firmy dodávající své výrobky a služby do zdravotnictví. Je zcela běžné, že faktury jsou v tomto oboru propláceny nejdříve po čtvrt roce. Ve II. kvartálu došlo dokonce k nárůstu čekací doby o 5 dní a v průměru se tedy návratnost pohledávek ve zdravotnictví pohybuje na hodnotě 117 dní. O stejný počet dní si pohoršili i dodavatelé do potravinářství, kterým chodily platby průměrně za 78 dní. Nejlépe na tom je tradičně automobilový průmysl, který je z celého přehledu nejukázněnější a kde se ve II. kvartálu inkaso zkrátilo na 57 dní.
Odvětví | Reálná doba návratnosti pohledávky ve dnech | Doba úhrady po splatnosti pohledávky ve dnech |
---|---|---|
Zdravotní péče | 117 | 34 |
Hutnictví a slévárenství | 77 | 14 |
Strojírenství | 82 | 9 |
Potravinářství | 78 | 21 |
Automobilový průmysl | 57 | 3 |
Velkoobchod | 68 | 13 |
Stavebnictví | 93 | 30 |
Maloobchod | 77 | 17 |
Doprava | 67 | 11 |
Čeští podnikatelé jsou na tom, co se týká doby splatnosti pohledávek, z evropského pohledu bídně. V okolních státech je situace mnohem lepší. Například na Slovensku se doba čekání na inkaso zkracuje a aktuálně činí 53 dnů. Hlavním důvodem tohoto výkyvu byl zvýšený objem inkasovaných pohledávek od slovenských firem z automobilového průmyslu v druhém kvartálu,
komentuje Jindřich Horák z ČSOB Factoring. V Rakousku se čeká ještě o jeden den méně a podnikatelé v Německu dostávají zaplaceno po 44. dnech.
Češi se projevují jako nejopatrnější ze všech Evropanů
Až 66% Čechů si vedle svého hlavního zaměstnání přivydělává prací na částečný úvazek. Tyto dodatečné výdělky jsou nutné k tomu, aby rodiny vůbec vyšly s penězi. Lidé, kteří chodí na brigády nebo mají druhou práci na částečný úvazek, jsou obecně velmi flexibilní, tvrdě pracují a daří se jim zejména v průmyslových odvětvích jako přímý prodej. A potěšitelné je to, že navíc vydělané peníze jdou na rozumné věci. Ukázal to průzkum společnosti Herbalife, ve kterém padla jen jedna otázka: Co byste udělali, pokud by vám měsíčně zbývalo 3 125 korun? Jaké byly odpovědi, to je vidět v následující tabulce.
Z průzkumu vyplývá, že Češi se vesměs chovají velmi zodpovědně a raději finančně podpoří své děti, než aby utráceli za zábavu nebo za osobní pohodlí. I přes velký počet pracujících Čechů vykonávajících vedlejší pracovní činnost, z výzkumu společnosti Herbalife vyplynulo, že 64% dotázaných také uvedlo, že nabídek práce na částečný úvazek je na trhu mnohem méně, než jaká je současná poptávka. To je důkazem, že Češi mají zájem o práci navíc, pokud jim zajistí další příjem.