Jejich čaje mají poctivé složení i originální názvy. Zjistěte o nich více

Spousta nápadů vznikla na procházkách

Šimon Vršanský na úvod prozrazuje, že jeho tehdy snoubenka si míchala sama bylinné směsi, které měla jen pro sebe, a byla v tom dobrá. Jednou jsme byli na procházce, sbírali jsme bylinky a u toho jsme si říkali, že by bylo zajímavé prodávat vlastní čaj. Ale to byla jenom myšlenka, vzpomíná s tím, že je popostrčila jejich kamarádka Christie. Když byla u nich na návštěvě, dostala čaj, který jí moc zachutnal, a tak jí směs dali s sebou. Ona si jej udělala doma a sdílela jej na Instagramu, kde měla hodně sledujících. Nebylo to nic prodejního, ale napsalo nám asi 15 lidí, kde si mohou náš čaj koupit, usmívá se Šimon.

Tak zjistili, že by o čaje byl zájem. Začali tedy dál zjišťovat všechny podmínky, které jsou potřeba k tomu, aby mohli legálně vyrábět a prodávat čaj. Hledali, jak je to s názvy, údaji na obalech, složením a také prostory. Výrobě dnes mají věnovanou místnost, kde musí být všechny povrchy omyvatelné. Složité pro nás bylo také vytvoření brandu. Najít název nebo jak uchopit samotné názvy čajů, to zabralo několik dlouhých procházek, než jsme se dostali k tomu, co máme, doplňuje Šimon Vršanský. Název Byl. by čaj? má v sobě schválně tečku jako zkratku od bylinných čajů a také jde o odlišení.

Se zvládnutím legislativy značce pomohla ochotná úřednice, která jim poslala e-mailem výtažek, co mají a nemají dělat, a oni si to vytiskli a zaškrtávali, co už mají hotové a co musí ještě vyřešit. Také je odkázala na tabulku, kde jsou určité byliny, které nemohou přesáhnout v čaji určitý podíl, protože by to bylo rizikové. I kontrola, která k nám přijela, byla fajn. Měli pochopení. Neměli jsme pocit, že by nás přijeli nějak vytepat nebo zavřít, ale naopak spíše pomoct, vzpomíná Šimon.

U výroby je nejdůležitější účel a hygiena

Při samotné tvorbě čajů jdou Vršanští nejprve po účelu. Například chceme mít dobrý čaj na podporu spaní, aby se člověk dobře zrelaxoval. Potom dohledáváme v různých herbářích, které bylinky jsou na to vhodné. Poté tam přidáváme i nějaké bylinky nebo třeba i ovoce, kde víme, že to může chuť trošku zpříjemnit. Takže uděláme první prototyp a ten testujeme, popisuje Šimon Vršanský s tím, že zkouší, jestli je chuť dobrá, nebo jim na ní něco vadí. Případně poté upravují některé poměry, přidávají například sušená jablka, když je čaj příliš hořký. Některé čaje dají dohromady takzvaně na první dobrou, u jiných může trvat až rok, než se vyladí.

U takzvaných cold brew čajů se orientují podle barev. Když chtěli mít modrého mraziváka, zakomponovali do něj chrpu a sléz, které uvolňují modrou barvu. Přidali k tomu sušená jablka, aby uvolnili další chutě a čaj byl sladší. Tím však zjistili, že to neudrží barvu a čaj se poměrně rychle zabarvuje dožluta. Experimentovali tedy a hledali, která bylinka způsobuje tuto reakci. Přišli právě na jablka. Ta jsme tam však chtěli mít, tak jsme zvolili jiný název – Chladivý chameleon, prozrazuje Šimon Vršanský.

Bylinky Byl. by čaj? získává od dodavatelů, například z farmy Bratčice, kde pěstují rostliny v rámci komunitního projektu, a dalších lokálních dodavatelů. Při výrobě je pak nejdůležitější hygiena a je potřeba respirátor chránící před pylem. Dále musejí výrobci dodržovat gramáž, složení, správné označení balíčků a také data spotřeby. Co se týče složení, to musí být uváděno od největšího podílu položky po nejmenší. A pokud není v názvu vyloženě například jasmínový čaj, nemusí u daného podílu být uvedena procenta.

Hot brew i cold brew

Šimon Vršanský uvádí, že oblíbenost čajů se odvíjí od sezóny a také podle měst. Zatímco v Praze si lidé často kupují čaj Nestresuj se, v Ostravě vede ten na spaní. Před Vánoci jsou hitem Klidné a tiché Vánoce a obecně patří mezi stálice čaje Dobrý den, Pan Květoslav a Jdeme spát. První zmíněná čajová směs je ta původní, díky které Byl. by čaj? vznikl. Dá se pít úplně kdykoliv. Pan Květoslav má vtipný název, je z květů, je nasládlejší, a navíc vypadá dobře jako dárek. Za oblibou čaje Jdeme spát je to, že spousta lidí má bohužel nějaký problém s usínáním. Je v něm hodně heřmánku, chuťově je zajímavý a dát si hrneček před spaním je fajn, říká Šimon. Sám má rád zelený čaj nebo například Letní nakopnutí.

Cold brew, tedy ledové čaje, znali Vršanští už z dřívějška. Připravují se tak, že se zalijí studenou vodou a čaj se tak maceruje. V rámci toho se uvolňují jiné chutě a složky, než když se čaj zalije horkou vodou. Je však potřeba, aby se čaj déle louhoval. Většina bylinek má tendenci hořknout, když se maceruje delší dobu. Proto tam přidáváme i sušené ovoce, které tomu dodává přirozenou sladkost, vysvětluje Šimon Vršanský s tím, že je důležité vše vyladit. Čím déle by se čaje macerovaly, tím je větší šance, že budou hořké, ale když méně, tak zase může být výsledek bez chuti. 

Nyní Byl. by čaj? experimentují s dalšími příchutěmi ledových čajů. Podle Šimona je však škoda, že lidé o těchto produktech příliš neví a nemají o ně větší zájem. Přitom je to zdravá alternativa limonád, jsou v tom hlavně bylinky a žádné přidané cukry nebo sladidla. Bariérou je, že to není pití, které si můžete dát, když na něj zrovna máte chuť. Musíte to alespoň hodinu a půl macerovat při pokojové teplotě, aby to bylo dostatečně ochucené. Byli bychom rádi, aby lidé navykli cold brew pít trochu více, podotýká.

• 
• 
• 

Dalších 18 fotografií

Názvy rozhodně zaujmou

Všechny čaje se vyznačují originálními názvy jako například Pan Květoslav, Letní nakopnutí nebo Prázdniny u babičky. Šimon Vršanský popisuje, že při vymýšlení vycházejí primárně ze složení nebo účelu. V Letním nakopnutí jsou bylinky, které sbírají v létě a jejich účinek by měl nakopnout. Když jsme ochutnávali Prázdniny u babičky, tak nám čaj připomínal ten, co nám dávaly babičky z jimi nasbíraných bylin. Také ve složení jsou bylinky z okolí vesnic. A hledali jsme spojení mezi babičkami a tím, co si pod tím lidé vybaví. Napadly nás prázdniny, popisuje.

Někdy se název nabídne sám, jindy je to trápení, ale ve výsledku tuto originalitu lidé oceňují a je to velký tahák především pro nové zákazníky. Většinou je to první věc, která zaujme, a je tomu uzpůsobena i etiketa. Když lidé procházejí na trhu kolem stánku a brouzdají očima, tak je tam vždy něco zaujme. Když je to nějaká větší skupinka, často i vtipkují. A líp se pro ně pak hledá důvod, jak takový čaj dát třeba jako dárek. Nebo se s námi o tom zapovídají, dodává Šimon. Přiznává však, že zároveň jsou tyto názvy čajů jedna z věcí, která je aktuálně brzdí. Chtějí, aby názvy byly originální a také trochu humorné a je stále těžší u novinek přijít s takovým, který dobře vystihne daný čaj a zároveň lidi zaujme.

E-shop musí mít souvislost s přírodou

V internetovém obchodě Byl. by čaj? se nenachází jen čaje, ale také spousta příslušenství a dalšího zboží. Dopustit nedají například na skleněná čajítka ve tvaru zkumavek a nabízejí také šperky od jejich kamarádky z Kroměříže. Ta do pryskyřice zalévá květiny a bylinky, což Vršanským přijde podobné jejich sortimentu. Obecně se z hlediska tematiky e-shopu snažíme pořád držet v rámci myšlenky, že to má něco společného s přírodou nebo je to udržitelné, případně se to týká bylinek, zdůrazňuje Šimon. 

Ten dále prozrazuje, že nyní si nechali vyrobit speciální skleněné lahvičky umožňující louhovat čaj na cestách. Když někdo nechá čaj dlouho v kelímku nebo sklenici, začne hořknout a můžou se tam tvořit i plísně. V tomto případě je směs v horní části, nalije se tam horká voda, láhev se otočí vzhůru nohama, člověk to nechá louhovat tak, jak potřebuje, poté to otočí zpátky a bylinky zůstanou nahoře a vylouhovaná směs dole.

Kvůli trhům si rozšířili živnost

Marie s Šimonem si původně říkali, že na trhy budou jezdit jenom první rok, aby si udělali jméno, a pak budou prodávat pouze přes e-shop. Ten je pro ně důležitý a tvoří velkou část celkového obratu. Ale trhy mají také svá pozitiva. Když Šimon pracuje z domu, nedostane se do kontaktu s jinými lidmi. Jenže kontakt se zákazníky je pro něj příjemný. Navíc jim mohou naslouchat a získat od nich různé návrhy a nápady. Celý koncept stánku jsme dělali tak, že chceme, aby čaje byly dobře viditelné. Před nimi máme skleničku, kde jsou směsi k přivonění. A poté jsme přišli s tím, že nabízíme čaj do kelímku, popisuje Šimon a doplňuje, že kvůli tomuto prodávání čaje v kelímku si musel rozšířit živnost na řemeslnou a najít si hospodského, co se za něj zaručí.

Zákazníci se často ptají, jestli jsou to přímo oni, kdo čaje vyrábí, nebo jestli jen přeprodávají cizí zboží. Dále se zajímají o názvy, vymýšlení směsí a podobně. Často se ptají také na složení nebo chtějí něco doporučit, protože neví, jaké bylinky jsou vhodné. Ví, že se bylinky používají na různou sadu problémů, v podstatě už na cokoliv, tak se ptají, co bychom jim doporučili, doplňuje.

Co se týče čajové kultury, jsou u nás podle Šimona Vršanského fajnšmekři, kteří nedají dopustit na pravý čaj a mají k tomu různé vybavení. Druhým pak jde o to, aby čaj měl chuť a je jim v podstatě jedno, že například v čajových sáčcích je vše uměle nahrazované, jsou tam dochucovadla a aromata. Zkrátka jim to takto chutná. Když se o tom bavím s lidmi na trhu, tak jim vysvětlím, že v našich čajích jsou čistě bylinky. Kolikrát se nám stává, že si lidé dají čaj do kelímku a poté se vrátí koupit si sáček domů. Mám pocit, že se to docela posouvá a zlepšuje, uzavírá.

Tip na další příběh

Z motokrosové trati k prémiovému senu. Poznejte příběh českého farmáře

Když si Jan Bezděk koupil dům s pozemky, chtěl se věnovat motokrosu. Místo toho jej však nadchly zemědělské stroje a hospodaření. Více v článku.

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií