Jen pružná pracovní doba produktivitu nezlepší. Důležitá je i kvalita vedení

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek zkoumala, jak firmy využívají pružné uspořádání pracovní doby zaměstnanců a jak může flexibilita pracovní doby zlepšit produktivitu práce. Zároveň se zajímala o zlepšení kvality práce s ohledem na sladění pracovního a soukromého života zaměstnanců.

Pružnou pracovní dobu stanoví zaměstnavatel

Na příkladu pracovního trhu v Nizozemsku, Belgii a Maďarsku studie mimo jiné ukázala, že iniciativa zavádějící ve firmách pružnou pracovní dobu vychází zpravidla od vedení podniků, nikoliv od samotných zaměstnanců. To podle Kateřiny Machovcové potvrzují i další studie. Dostupné výzkumy poukazují na to, že v rámci Evropské unie spíš převažují taková uspořádání pracovní doby, která stanovuje zaměstnavatel, uvádí Machovcová ve specializovaném zpravodaji Rovné příležitosti do firem neziskové organizace Gender Studies.

Čtěte také: Flexibilní formy zaměstnání jsou stále oblíbenější

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Pružná pracovní doba má přitom ve firmách různé podoby, jako jsou například konta pracovní doby, práce na směny, mimo běžnou pracovní dobu nebo zhuštěné pracovní týdny. 

Uvedená uspořádání pracovní doby jsou pozitivně spojena s rostoucí produktivitou prostřednictvím lepšího sladění počtu odpracovaných hodin a poptávkou po pracovních silách, konstatuje se ve výsledcích studie. Zároveň ale ze zjištění vyplývá, že přesnou míru vlivu flexibility na produktivitu práce lze odhadnout jen velmi těžko. Ve výsledku totiž hraje roli také kvalita vedení firmy a zaměstnanců, včetně plánování práce.

Spokojený zaměstnanec je zdravější

Autor: www.isifa.com

Spokojený zaměstnanec bude zřejmě také zdravější, ukazují výzkumy.

Stejně tak zavedení pružnosti pracovní doby nemusí jednoznačně a automaticky vést k celkovému zlepšení pracovních podmínek. Mají však pozitivní vliv na sladění soukromého a pracovního života a mohou také vést ke snížení absence zaměstnanců v práci. Dle výzkumů se totiž ukazuje, že pokud je zaměstnanec v práci spokojený, může to podpořit jeho dobrý zdravotní stav.

Čtěte také: Firmy by se měly přizpůsobit potřebám žen. Ne naopak

Studie rovněž nalezla trojstranné vztahy mezi pružností pracovní doby, zlepšením rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zvýšenou motivací a psychosociálními podmínkami vedoucími k lepší produktivitě, uvádí se dále v dokumentu, který výsledky výzkumu – nazvaného Úprava pracovní doby: důsledky pro produktivitu a pracovní podmínky – shrnuje.