Ještě dva měsíce práce na stát, a poté každý sám na sebe

Liberální institut zveřejnil výpočet letošního dne daňové svobody (DDS). Podle něj budeme na stát vydělávat o 6 dní déle než v loňském roce. Peníze do vlastní kapsy občanům poputují až od 13. června. Sobota 13. června 2009 se totiž stane zlomovým datem, do kterého bychom museli všechny naše zdanitelné příjmy odvést státu, jestliže bychom chtěli mít daňovou povinnost splněnou co nejdříve. Čtěte tutoriál Daně.

Co je den daňové svobody?

Den daňové svobody se dá označit jako fiktivní časová hranice, která rozděluje kalendářní rok na dvě části. V prvním období občané pracují pro stát a všechny své příjmy mu pomyslně odevzdávají, v druhém období lidé pracují již pro sebe s státu nic neodvádí. Den daňové svobody v přeneseném slova smyslu ukazuje míru zdanění v jednotlivých státech. V České republice připadne den daňové svobody na sobotu 13. června, což je o 6 dní později než v loňském roce. Na stát tak letos budeme pracovat 163 dní. Hospodářská krize totiž změnila příznivý trend z předchozích dvou let. Čtěte více: Jsme na tom hůře, než jsme čekali. Recese je nevyhnutelná.

Metod, jak určit den daňové svobody, ale existuje více. Odlišným postupem počítá například den analytik společnosti Patria Finance David Marek, který vychází z metody sestavené organizací Tax Foundation. Hrubý domácí produkt, jež občas bývá při podobných výpočtech používán, je příliš hrubou aproximací příjmů. Při výrobě hrubého domácího produktu dochází k opotřebení výrobních zařízení, vysvětluje Marek. Podle Marka přijde den daňové svobody 17. června.

V Česku slavíme již devátým rokem

S myšlenkou určení dne daňové svobody přišel již na konci čtyřicátých let floridský podnikatel Dallas Hostetler. V České republice se den daňové svobody vyhlašuje z popudu Liberálního institutu od roku 2000. První oslavy se konaly 6. června roku 2000 na Staroměstském náměstí. Od té doby se den daňové svobody zabydlel a letos si ho můžeme připomenout již podeváté.

Den daňové svobody je důležité připomínat z toho důvodu, že stát s penězi daňových poplatníků zdaleka nehospodaří tak opatrně a efektivně, jako by to dělali oni sami. Veřejný sektor by měl tudíž poskytovat pouze ty služby, které lze z různých důvodů jen těžko nechat na samotných jednotlivcích, říká Jiří Schwarz, člen Národní ekonomické rady vlády a děkan Národohospodářské fakulty VŠE.

Nejdelší dobu jsme podle výpočtů Liberálního institutu pracovali pro stát v roce 2004, kdy nám peníze do vlastní kapsy šly až od 15. června. V tomto roce nám „dal stát volno“ až po 166 dnech. Naopak nejkratší časový úsek jsme absolvovali pro stát v prvních letech vyhlášení dne daňové svobody. V roce 2000 a 2001 jsme pro stát pracovali shodně 157 dní. Letošní rok se přibližuje spíše „rekordu“ z roku 2004.

Ve světě se používá různá metodika

Ač se den daňové svobody určuje v mnoha státech napříč celým světem, neexistuje jednotná metodika jeho výpočtu. V České republice se den daňové svobody vypočítává pomocí poměru daňových příjmů a příjmů z povinného pojištění ku hrubému domácímu produktu. Při určování data pak Liberální institut vychází z dat OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Odlišnou metodiku uplatňují například ve Spojených státech amerických. Zde den daňové svobody počítají jako podíl všech daní na celkových příjmech obyvatelstva. Čtěte více: Daně, daně, daně…

Nejdéle na stát pracují ve Švédsku a Francii

V loňském roce den daňové svobody oslavila první Jižní Korea, a to už koncem dubna. V USA vyšel den daňové svobody na 14. května, v Eurozóně jako celku dokonce až na 18. června. Nejdéle museli na stát tradičně vydělávat ve Švédsku. První peníze tam místním občanům šly do vlastní kapsy až v půlce července.

V důsledku celosvětové hospodářské krize se den daňové svobody posune dále takřka ve všech zemích. Ve Velké Británii nastane den daňové svobody až 30. června, což je o šestnáct dní později než v roce 2008. Podobný propad zaznamená zřejmě i Kanada, kde občané budou na stát vydělávat o 15 dní více. Spojené státy a Japonsko se posunou o třináct dní, když Japonci ukončí práci na stát 28. května a Američané 1. června. Z evropských zemích si dobře vede Slovensko, ve kterém nastane den daňové svobody 17. května. Nejdéle na stát kromě Švédska naopak budou vydělávat lidé ve Francii, a to až do 21. července.

Je potřeba mít na paměti, že jde stále jen o odhady, často vycházející z veřejných výdajů schválených již v loňském roce. I přesto odhalují, jak je růst velikosti státu v dobách prosperity maskován díky zvyšování hospodářské výkonnosti. Bez růstu HDP se náhle den daňové svobody posouvá o mnoho dní ke konci roku a odhaluje břemeno, které místo nás ponesou bez možnosti volby na svých bedrech budoucí daňoví poplatníci, připomíná na závěr Jiří Schwarz.