Jiný výsledek hospodaření: Co to je a jak ho správně účtovat?

Definice jiného výsledku hospodaření

Podle českých právních předpisů, zejména podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je jiný výsledek hospodaření považován za součást vlastního kapitálu a je vykazován v rozvaze mezi pasivy. Jedná se tedy o tzv. rozvahový účet pasivní, při jeho účtování se používá účet 426.

Účet jiného výsledku hospodaření patří do čtvrté účtové třídy a je zařazen do účetní skupiny 42, která shromažďuje účty fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření.

Dle prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví, který obsahově vymezuje některé položky účetních výkazů, „položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce“.

Účet jiného výsledku hospodaření se však používá i v jiných případech, a to při prvotním vykázání odložené daně.

Změna účetní metody

O změně účetní metody se hovoří v případě, že podnik nahradí dosavadní účetní metodu metodou jinou. Pokud se tak rozhodne, měl by tak činit právě z důvodu zvýšení přesnosti účetní závěrky anebo v důsledky změn v účetní legislativě.

Obvykle dochází ke změně účetní metody v důsledku změny odpisové metody, změny metody oceňování zásob na jinou metodu. Pokud dojde ke změně metody, musí být dopad této změny promítnut retrospektivně do účetních výkazů, aby byla zajištěna konzistentnost a srovnatelnost účetních dat za jednotlivá účetní období.

V případě, že změna účetní metody ovlivní předchozí období, promítá se rozdíl mezi novou a starou metodou do jiného výsledku hospodaření. Promítnutí informací do minulého období je zapotřebí proto, aby se zajistila zejména srovnatelnost vykázaných účetních informací, ale také jejich správnost.

Podnik má povinnost uvést důvod změny účetní metody v příloze účetní závěrky a poskytnout informace o tom, jak změna ovlivnila současné i minulé účetní období. Tím se zvýší transparentnost vůči externím uživatelům účetních informací, například investorům či věřitelům.

Opravy chyb minulého období

Další oblastí, která vstupuje do jiného výsledku hospodaření, jsou opravy chyb minulých let. Do této oblasti se řadí nepřesnosti v účetnictví, případně opomenutí uvedení určitých účetních záznamů. Chyby však mohou vznikat také v důsledku nesprávného použití účetních pravidel, chybných výpočtů nebo opomenutí důležitých informací. Tyto chyby mohou významně ovlivnit vypovídací schopnost účetních výkazů.

Opravy chyb minulých let se obvykle nepromítají do běžného výsledku hospodaření, ale do jiného výsledku hospodaření. Důvodem je to, že tyto chyby mají vliv na účetní výkazy minulých období, nikoliv na běžné účetní období. Proto jsou tyto opravy zaúčtovány přímo proti jinému výsledku hospodaření, aby byla zajištěna srovnatelnost účetních informací.

Účetní jednotka je povinna upravit všechny dotčené položky v předchozích výkazech tak, aby vykazovaly správné údaje, jako by k chybám nikdy nedošlo. Tyto informace musí být zveřejněny v příloze k účetní závěrce, aby bylo vysvětleno, z čeho se jiný výsledek hospodaření skládá a proč o něm bylo účtováno.

První vykázání odložené daně

Metoda odložené daně vychází z přechodných rozdílů, které vznikají mezi účetní a daňovou hodnotou některých účetních operací. Výpočet odložené daně je potom založen na principu závazkové metody, kdy v rámci přechodných rozdílů mezi daňovou a účetní hodnotou se vypočte a vykáže odložená daň ve vztahu k hospodářskému výsledku v pozdějším období, ve kterém bude tento dluh nebo pohledávka uplatněna. Typicky se jedná o rozdíl mezi účetní a daňovou cenou dlouhodobého majetku.

Pokud je o odložené dani účtováno poprvé, vykáže se odložená daň proti vlastnímu kapitálu jako tzv. jiný výsledek hospodaření minulých let. Je tomu tak proto, aby nedošlo k ovlivnění výsledku hospodaření běžného účetního období.

V prvním roce se tak odložená daň, která se vztahuje k minulému účetnímu období, zaúčtuje prostřednictvím účtové skupiny 42 – fondy ze zisku, konkrétně na syntetický účet 426 – jiný výsledek hospodaření minulých let. Ta část odložené daně, která se již vztahuje k aktuálnímu účetnímu období, tedy běžnému, se zaúčtuje prostřednictvím nákladů – účtová skupina 59, oproti příslušnému syntetickému účtu z účetní skupiny 48 – odložená daň.

Příklady účtování o jiném výsledku hospodaření

Představme si, že máme účetní jednotky YX s.r.o., která v rámci účetní závěrky za rok 2023 neuvedla výnos z prodeje nemovitosti ve výši 2,8 mil. Kč. Nedošlo tedy k zaúčtování vyřazení majetku (2 mil. Kč), ani výnosu z prodeje této nemovitosti, ani dani z příjmů, která měla činit 152 tis. Kč.

Z pohledu daní z příjmů je zapotřebí podat tzv. dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů, ve kterém se navýší základ daně o opomenutý výnos a následně se uhradí dlužná daň.

Z pohledu účetnictví musí dojít k opravě této chyby v následujícím účetním období, tj. v účetním období roku 2024.

Zároveň je nutné podotknout, že musí dojít k opravě účetních výkazů, kdy v oblasti minulého období budou opraveny v závislosti na provedených opravách v aktuálním účetním období. Dále je zapotřebí výše uvedené změny popsat v příloze v účetní závěrce.