Podnikání je pro ženy jednou ze strategií, jak se prosadit a rozvinout vlastní kariéru v případě, že se nechtějí potýkat s hierarchizovaným a strukturovaným prostředím již existujících organizací. Vlastní podnikání také může pomoci ženám lépe sladit pracovní a rodinný život – jejich vlastní firma totiž funguje podle jimi nastavených pravidel. Podnikání však může být pro ženy také určitým východiskem z nouze, a to především v případě nezaměstnanosti.
Po roce 1989, kdy došlo k rozvoji tržního hospodářství a celkové liberalizaci obchodu, začalo mnohem více lidí podnikat. Ve většině to však byli muži, jelikož zde panoval zažitý model „ženy v domácnosti” a muže jako živitele rodiny. V 90. letech docházelo k výrazné emancipaci žen. Spousta z nich chtělo začít podnikat, byly ctižádostivé a chtěly něčeho dosáhnout. Překážkou jim však byl nedostatek informací, nebo i obava o to, zda by to zvládly a byly toho schopny i za běžného obhospodařování domácnosti a péči o rodinu,
ohlíží se za posledním dvacetiletím Ivana Zikánová, PR Managerka sdružení Young Business and Professional Women Česká republika (YBPW). Podle Ivany Zikánové se ani tak neliší styl podnikání žen a mužů, liší se ale jejich motivace, proč začít v Česku podnikat.
Podnikatelky se potýkají s nedostatkem financí, znalostí i s malým sebevědomím
Podle Martiny Ježkové, manažerky Asistenčního centra Brno pro podporu podnikání žen při brněnské Regionální Hospodářské komoře, a Dagmar Matějkové, konzultantky tamtéž, mají ženy nejčastěji zájem o podnikání ve službách jako je prevence zdraví, wellness, služby pro domácnost nebo služby související s péčí o děti, ať už jde o hlídání dětí, provozování miniškoliček s výukou jazyků nebo o sportovní vyžití dětí. Ve svém podnikání se dále orientují také na volnočasové aktivity, alternativní metody prevence zdraví, kosmetiku či kadeřnictví. Otevírají si svatební salóny, věnují se doprovodu seniorů, účetnictví i poradenství. Provozují obchody nebo e-shopy například s potřebami pro děti, s textilem nebo potravinami, ale také restaurace či kavárny, ve kterých nezapomínají na dětské koutky.
Ivana Zikánová potvrzuje, že se v poslední době masivně rozvíjí zájem žen podnikat ve službách. Absolutně tedy stoupá i počet žen v této sféře. Nemám před sebou aktuální přesné statistiky, každopádně na základě našich informací je zřejmé, že ženy podnikatelky jsou zastoupeny hlavně v takových oblastech, jakými jsou např. administrativa, vzdělání, marketing a PR, bankovnictví, finančnictví, obchod a prodej atp., spíše než oblast elektroniky a elektrotechniky či IT atp.,
uvádí pro server Podnikatel.cz.
Pokud ženy začínají podnikat, problémem pro ně bývá nedostatek finančních prostředků pro vstup do podnikání. Hlavní problém je pro ženy nedostatek financí do začátku podnikání a nemožnost získání malých půjček – ženy většinou nemají majetky, kterými by mohly ručit bankám a pro malé úvěry v rozsahu desítek a stovek tisíc korun nejsou pro banky zajímavými klientkami,
říkají Dagmar Matějková a Martina Ježková.
Jsem žena a...
Problémem při rozjezdu podnikání však také bývá nedostatek podnikatelských znalostí – zpracování business plánu, kalkulace nákladů, stanovení ceny produktu, výpočet bodu zvratu, návratnost investice, kdy začne podnikatelka vydělávat, finanční analýza apod. Nedostatkem žen – podnikatelek jsou také komunikační dovednosti a dostatečné sebevědomí vlastní prezentace,
doplňují Dagmar Matějková a Martina Ježková. To odráží i zájem o programy, které Asistenční centrum nabízí, a které jsou mezi ženami nejžádanější: konzultace podnikatelského záměru, konzultace s odborníky jako jsou právníci, účetní, daňový poradce nebo kouč pro sladění pracovního a soukromého života či poradenství v oblasti marketingu.
Je zajímavé, že sebevědomí žen a jejich sebeprezentace (sebemarketing) jsou témata, která se diskuzemi o podnikání žen prolínají soustavně a opakovaně. Čtěte více: Firmy by se měly přizpůsobit potřebám žen. Ne naopak
Ivana Zikánová pak upozorňuje také na obecné překážky v podnikání, které se netýkají jen žen: zdlouhavé byrokratické postupy, složitá legislativa, silná daňová zátěž pro právnické osoby… Podnikatelky tedy zpravidla řeší podobné problémy jako podnikatelé. Příkladně tehdy, jedná-li se o malou firmu, která nedisponuje finančními prostředky, které by mohla věnovat na marketing. To třeba před časem připomenula pro business server Podnikatel.cz Iva Unčovská, majitelka krejčovské společnosti Yvonne, v souvislosti s finanční nedosažitelností prezentace na veletrhu (v tomto případě konkrétně brněnském veletrhu Styl) pro malé firmy a živnostníky. Majitelka firmy, která byla na veletrhu v podnikatelském inkubátoru finančně podpořeném Ministerstvem průmyslu a obchodu, uvedla: Finančně by jinak byl, pro tak malou firmu v textilním průmyslu jako jsme my, veletrh nedostupný.
Čtěte více: Veletrhy nesou podnikatelům propagaci, kontakty i kontrakty
Ministerstvo měří všem stejně
Dagmar Matějková a Martina Ježková se jednoznačně domnívají, že by stát i místní samosprávy v Česku měly vyvíjet mnohem větší aktivitu v podpoře podnikání žen i v podpoře vstupu žen do podnikání. Určitě by měl stát umožnit získání malých půjček na základě absolvování certifikovaného kurzu Základy podnikání a obhájení podnikatelského plánu (tak, jak fungoval program Start v minulém programovém období, a byly s ním velmi dobré výsledky – současný program Start poskytuje jen záruku k bankovnímu úvěru a v definovaných oborech nejsou zahrnuty služby, o které mají právě ženy zájem),
tvrdí. Podpora podnikání žen je totiž podle nich pro stát i místní samosprávy výhodná. Znamená totiž snížení počtu lidí závislých na dávkách od úřadů práce, řešení situace znevýhodněných skupin žen, jako jsou mimo jiné ženy s malými dětmi či nezaměstnané ženy ve věku nad čtyřicet let. Podpoří se také sladění rodinného a profesního života a tím spokojenost v rodinách a zlepší se finanční situace hlavně mladých rodin,
dodávají.
Přístup Ministerstva průmyslu a obchodu však je již řadu let konstantní – podporu podnikání ministerstvo nerozlišuje na podporu podnikání mužů a žen a podnikatelům dává stejné šance bez rozdílu. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje podnikání v České republice obecně, například formou strukturálních fondů Evropské unie. Všechny programy na podporu podnikání jsou založené na rovném přístupu a rovných podmínkách. Z toho je patrné, že jedna skupina nemůže být preferována před jinou,
potvrzuje Matyáš Vitík z tiskového oddělení ministerstva.
Podle Ivany Zikánové může veřejná správa podporovat podnikání žen také prostřednictvím větší informovanosti o možnostech uplatnění v rámci jednotlivých podnikatelských sfér. Jedna z metod podpory je vyzkoušení si některých procesů, které musí podnikatel běžně zvládat, jako je např. vyzkoušení si vedení určitých projektů, organizace, time management atp. v praxi, což nabízí i YBPW,
doplňuje. Zdůrazňuje zároveň, že Mladé ženy nepodporují rovnostářství a nejsou feministickou organizací.
Samotné podnikatelky a manažerky – například ty, které jsou sdružené v Asociaci podnikatelek a manažerek České republiky – již řadu let upozorňují, že cílená podpora podnikání žen představuje zatím nedostatečně využitý potenciální zdroj ekonomického růstu.
Z praxe: Hlasy podnikatelek na serveru Podnikatel.cz
Téměř každý podnikatel vám řekne, že začátky jsou těžké. Já proto nebudu předstírat, že začátky jsou procházkou růžovou zahradou. Plat mám nyní nižší, ale výhody nepopsatelně vyšší. V žádném případě bych již neměnila. Už neuvažuji o tom, v kolik chodím do práce a v kolik z práce. Dělám to pro sebe, takže ta motivace je úplně jiná. Práce je teď mým koníčkem, beru to osobně stejně jako i mé klienty. V podnikání už neuvažuji tolik o penězích, je to spíše o práci, která mě baví,
řekla serveru Podnikatel.cz Vlasta Tichá, jednatelka společnosti Diversity. Čtěte více: Vlasta Tichá: Firmy přišly na to, že marketing se dá dělat levněji
Libuše Holásková, kadeřnice: Do podnikání jsem šla s hlavním cílem získat nezávislost a pracovat sama na sebe, což se mi podařilo. Zároveň jsem měla představu o tom, jak si vybuduji vlastní kadeřnický salón, na což jsem si ale musela relativně dlouhou dobu počkat.
Čtěte více: Libuše Holásková: Ten, kdo se živí rukama, nezbohatne – říká kadeřnice
Investovala jsem asi 30 tisíc, víc jsem neměla. Měla jsem svůj vlastní dům, kde se jedno patro vyčlenilo pro technické zázemí. Horší bylo, že jsem měla malé dítě a bylo těžké to skloubit dohromady. Je to neustálý boj,vzpomíná Eva Štěpánková, majitelka kosmetické společnosti Ryor, na své podnikatelské začátky. Čtěte více: Eva Štěpánková – Vedoucí podnikatelka světa české kosmetiky začínala s vkladem 30 000