Demokratický styl řízení je určitou střední cestou. Zaměstnance bere nadřízený jako partnery, naslouchá jim, podporuje jejich iniciativu. Nezříká se však vlastního slova a rozhodnutí.
Čtěte také: Tvrdost v řízení neznamená vždy výhru, kamarádství taky ne
Někteří čeští podnikatelé ale trpí přílišnou fobií ze zneužití poskytnutých možností zaměstnanci a ze ztráty kontroly nad zaměstnanci. Ve firmě to pak realizují například tak, že zakážou přístup na sociální média, soukromé telefonáty, zaměstnance špehují a měří jim, zda o několik minut nepřesáhli polední pauzu, šíří nezdravou atmosféru, v níž se o ničem, natož o rozhodnutí šéfa nediskutuje a všichni jen pracují jako šroub. Deset procent lidí ve firmách jsou talenti, deset procent lidí je absolutně nepoužitelných, osmdesát procent je průměr. Opravdu si myslíte, že těch osmdesát procent lidí pracuje osm hodin denně, když chodí do práce jen kvůli tomu, aby měli na živobytí? To je absolutní nesmysl,
konstatuje přesvědčeně Petra Janíčková, výkonná ředitelka Britské obchodní komory v České republice. A jako opačný příklad (a do jisté míry opačný extrém) poukazuje na velké nadnárodní firmy, které naopak svým zaměstnancům výslovně doporučují, aby část pracovní doby věnovali svým soukromým věcem.
Jak ale plyne z průzkumu, obecně vzato nejsou čeští manažeři žádní diktátoři. Styl řízení sleduje světový trend západního stylu řízení, kde převládá týmové vedení, společné rozhodování a kolektivní iniciativa, kdy každý jedinec má zodpovědnost sám za sebe a své úkoly. Silně převládá týmové vedení (60 %) a částečně demokratický styl (27 %),
shrnula nedávno na blogu Vysoké školy ekonomie a managementu Lucie Linhartová, která se zabývá managementem, personálním řízením a prognostikou. Autokratický styl je podle informací z výzkumu využíván jen v 8 % sledovaných organizací a převládá spíš u velkých firem.
Demokracie může do firmy nalákat kvalitní odborníky
Argumenty, proč je dobré se zamyslet nad způsobem řízení firmy a případně ho dokonce přehodnotit, dává pohled přímo z trhu práce. Kultura společnosti, která se odráží i ve způsobu řízení a přístupu jednotlivých manažerů k zaměstnancům je totiž důležitá také pro uchazeče o zaměstnání. Při jednání mezi kandidátem a firmou jde o jeden z klíčových bodů, na kterém záleží finální rozhodnutí. Důležitým bodem jsou také firemní hodnoty, které leccos prozrazují o obecných principech řízení,
uvádějí pro server Podnikatel.cz Pavlína Volfová a Petr Vidmar ze společnosti Hays Czech Republic, jež se věnuje oblasti lidských zdrojů a získávání specialistů.
Pokud se jedná o strategické manažerské pozice, uchazeče také zajímá možnost spolurozhodovat o chodu společnosti. Právě s ohledem na pozici se důležitost stylu řízení u potenciálního zaměstnavatele mění. Velkou roli totiž hraje fakt, zda je společnost vlastněna a zároveň řízena stejnou osobou. U „rodinných“ firem převládá větší vliv autoritativního řízení, kde mohou být omezené možnosti pro realizaci změn, zefektivnění fungování společnosti a podobně,
připomínají. Právě proto uchazeče zajímají všechny charakteristiky společnosti, včetně stylu řízení.
Zvažte, co funguje právě ve vašem oboru
Petr Vidmar dodává, že v době nynějších ekonomických změn se uchazeči o způsob řízení zajímají ještě o něco více a důležitost tohoto kritéria mírně roste. Podle něj však vždy záleží na oboru činnosti dané firmy. Pokud proti sobě postavíme extrémy, v reklamní agentuře je autoritativní styl na překážku, ve výrobním závodě není příliš prostoru pro demokratické vedení,
konstatuje. Pokud lidé mění zaměstnání, většinou se pohybují ve svém oboru a jsou zvyklí na styl řízení a rozdělení zodpovědností ve svém segmentu – to ovšem také znamená, že při úvahách o řízení vlastní firmy se vyplatí zvážit i zvyklosti v oboru. Což však zároveň neznamená, že není možné jít uváženě proti proudu a právě tím si „vykolíkovat“ své teritorium.
Čtěte také: Chcete skvělého obchodníka? Poradíme, jak si ho vybrat
Zatuhlý styl řízení může být důvod, proč firma odborníky a kvalitní zaměstnance ztrácí. Na trhu jsou společnosti, které možnosti demokratického stylu řízení nevyužívají, a pro někoho to může být motivačním faktorem pro změnu zaměstnání,
varuje Pavlína Volfová. Demokratický přístup pak, jak vysvětluje, inspiruje zaměstnance k tomu, aby byli kreativnější, spoluvytvářeli klima společnosti a zvyšovali její výsledky.
Styl souvisí s naturelem
Styl řízení firem podle Petry Janíčkové souvisí s rozdílným naturelem lidí. Češi se podle ní bojí novinek, jako je například flexibilita v zaměstnávání. Poukazuje naopak na inspirativní plošný demokratický styl vedení, jaký funguje v anglosaském světě, kdy jsou si lidé ve firmě rovní a každá myšlenka je vítaná, a dává ho do kontrastu třeba s přísnou hierarchií francouzských firem. Mimochodem právě to, že se lidé nebojí přicházet se svými nápady, může patřit mezi benefity demokraticky řízené společnosti.
Pokud mezi manažerem nebo podnikatelem a zaměstnanci panuje vzájemná důvěra a respekt, firma se může lépe rozvíjet i v dalších oblastech. Typicky jsou to právě například flexibilní formy zaměstnávání, včetně práce z domova. Což firmě může přinést pozitivní ekonomický efekt.
Čtěte také: Co brání rozšíření práce z domova? Legislativa i manažeři
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU