Jsou PPP projekty perspektivní i pro menší podnikatele?

To, že soukromý sektor nemusí být vůči veřejnému vždy jen v podřízeném postavení, svědčí existence tzv. PPP projektů. Jedná se totiž o formu partnerství, přesněji řečeno Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP). Toto označení představuje termín pro spolupráci obou sektorů, kdy soukromý sektor se svými zdroji a schopnostmi zajišťuje budování či zlepšování veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejných služeb. Výsledkem by vždy mělo být efektivnější fungování veřejné služby (i veřejného orgánu) nebo rychlejší realizace v oblasti infrastruktury (například výstavba dálnice).

Chybí politická podpora

PPP představují zvláštní formu realizace velkých zakázek v řádech stovek milionů až miliard korun především v oblastech, jako jsou dopravní infrastruktura, školství, zdravotnictví nebo administrativní či ubytovací prostory. Většinou se však neuskutečňují na základě zákona o veřejných zakázkách, ale na základě koncesního zákona. Odlišují se tedy především v tom, že na rozdíl od veřejné zakázky, kdy se provádí několik výběrových řízení pro různé fáze projektu, se koná pouze jedno výběrové řízení na celý projekt. V tom také spočívá větší náročnost (časová i finanční), která může především drobné podnikatele odradit. I přesto se ale malí a střední podnikatelé mohou do projektu zapojit.

Na podpoře PPP se tedy podílí dva zákony – zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon. Legislativní prostředí není ideální, ale na druhou stranu to rozhodně není limitující faktor nebo důvod, proč nedělat PPP projekty, tvrdí pro business server Podnikatel.cz Jan Škurek, ředitel PPP Centra ČR, které PPP projekty v Česku koordinuje. Souhlasí s ním i Vladimír Sloup, výkonný ředitel Asociace PPP, avšak domnívá se, že by neškodila větší politická podpora, kterou PPP přiznávají například zahraniční politici. Sloup tak naráží na skutečnost, že mnoho zemí zhodnotilo podporu PPP projektů jako prorůstový prostředek v době hospodářské recese (zjednodušení koncesního zákona v Polsku, založení garančního fondu pro PPP projekty ve Francii). Čtěte více: Rok 2008 ve znamení finanční krize

Jak se mohou zapojit malí a střední podnikatelé?

Rozsáhlost přípravy i realizace PPP projektu nepředpokládá, že by se tohoto úkolu dokázal zhostit drobný podnikatel. Střední podnikatel již menší PPP projekt může zvládnout od A až do Z, samozřejmě za předpokladu dostatečného odborného zázemí ve firmě, říká pro business server Podnikatel.cz Vladimír Sloup. Všem podnikům se tak nabízí možnost účastnit se alespoň některých fází PPP. V první řadě si však musí podnikatel uvědomit, že se jedná o dlouhodobou záležitost, kdy bude smluvně vázán po dobu i několika desítek let.

Možnosti zapojení malých a středních podnikatelů:

• Tzv. malí poradci veřejného sektoru
• Členové konsorcia firem
• Subdodavatelé

V přípravné fázi projektu se mohou podnikatelé uplatnit jako tzv. malí poradci. Jejich úloha pak spočívá v tom, že s veřejným sektorem spolupracují například v otázkách, jak připravit PPP projekt, jak provést studii proveditelnosti nebo jak srovnat výhodnosti PPP a klasické zakázky.

Podnikatel se také může stát členem konsorcia firem, které se tendru účastní. Takové konsorcium sdružuje fyzické i právnické osoby různých zaměření (například právníky, finanční instituce, stavební společnosti, facility managera). Které konsorcium vyhraje, to pak projekt připraví, navrhne, postaví, zafinancuje, provozuje, udržuje, opravuje a vůbec dělá všechny činnosti související se zdárným poskytováním veřejné služby, pro kterou byl projekt zřízen, popisuje průběh realizace PPP projektu Sloup. Podnikatel se také může dostat do role subdodavatele některé z firem konsorcia. Čtěte více: Ve sdružení podnikají živnostníci společně, daní ale sami

PPP projekty váznou na neinformovanosti

Význam PPP spočívá v tom, že si oba sektory – soukromý i veřejný – mezi sebe rozdělí rizika a zodpovědnosti podle toho, co umí nejlépe. Výsledkem je pak dlouhodobá spolupráce, z níž profitují obě strany. Soukromý sektor v podobě dlouhodobě zajištěných příjmů z projektu, veřejný sektor zase formou kvalitnějších a efektivnějších služeb za stejné popřípadě nižší peníze. Tato metoda také přispívá k větší transparentnosti realizace velkých zakázek veřejného sektoru především tím, že se jej účastní soukromý subjekt, který by měl důsledně dbát efektivnosti svých vynaložených prostředků. Čtěte více: Za lež by firmy mohly ztratit přístup k veřejným zakázkám

Podnikatelé teprve postupně získávají informace o výhodách, předpokladech a rizicích jejich účasti v PPP projektech, říká pro business server Podnikatel.cz Adéla Havlová z advokátní kanceláře Havel & Holásek, která zastupuje zadavatele a účastní se také diskuzí s podnikateli při projednávání jejich podmínek a možnostech účasti ve výběrovém řízení. Vzhledem k dosud relativně nízkému počtu realizovaných projektů panuje na obou stranách i určitá nedůvěra, doplňuje Havlová.

To, že spolupráce veřejného a soukromého sektoru v Česku není rozšířenou praxí, dokládají i slova Jana Škurka: Evidujeme na municipální úrovni přes dvacet PPP projektů. Současně je celá řada projektů, které nejsou z různých důvodů realizovány přímo dle koncesního zákona, ale mají znaky PPP. Podle Škurka je z toho patrné, že se PPP projekty v Česku pozvolna rozbíhají, především ale na té nejnižší úrovni. Vladimír Sloup tak zůstává skeptický: Je to smutné, protože to, jak stát hospodaří, nás stále více přibližuje k Řecku dnešních dní, tedy ke snížení ratingu a zdražení půjček a hypoték. Čtěte více: Výhodnější provozní úvěry se přiblížily i podnikatelům ze sektoru služeb