Při exekucích a jiných srážkách ze mzdy je nutné správně stanovit počet vyživovaných osob. Osoby, na než se vztahuje vyživovací povinnost, vyjmenovává ustanovení § 1 odst. nařízení vlády 595/2006 Sb. Zde se píše, že na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. …
V jakých případech se dítě považuje za vyživovanou osobu z pohledu zápočtu jedné čtvrtiny nezabavitelné částky popisuje server Podnikatel.cz v článku: Srážíte ze mzdy? Není výživné jako výživné. Ovšem vyživovací povinnost může být stanovena i jiným osobám. Upřesnění k této problematice poskytl Radovan Bajgar z Exekutorského úřadu Tomáše Vrány Přerov. Osobou, na kterou je povinný povinen poskytovat výživné, je každý, vůči komu má dle zákona o rodině vyživovací povinnost. Je víceméně nerozhodné, zda vyživovací povinnost plní povinný bez rozsudku anebo na jeho základě.
Vzájemnou vyživovací povinnost mají například rodiče a děti. Povinnost vyživovat rodiče je však pro děti stanovena pouze tehdy, pokud to rodiče potřebují. Není tedy automatická. Povinnost nemusí být dána soudně,
vysvětluje Radovan Bajgar, exekutorský kandidát. Dodává, že si lze představit i situaci, kdy povinný bude uplatňovat jednu čtvrtinu nezabavitelné částky ve vztahu k matce či otci ve společné domácnosti. Zřejmě by však bylo možné v případě pochybností vyzvat povinného k prokázání nutnosti matku vyživovat.
ČLÁNKY DO MAILU