Vždyť obrovský objem výroby a spotřeby PET lahví po celém světě se označuje za seriózní ekologický problém, který snese přímé srovnání s globálním oteplováním.
Přesto, že je možné lahve dobře recyklovat, ve velké míře stejně končí na skládkách a v mořích i oceánech, kde narušují ekosystém. A potravní řetězce mořských živočichů.
Od oblečení k propiskám
Recyklované PET lahve přitom mají široké využití. Je možné je použít v textilním průmyslu, při výrobě oblečení (po dresech z recyklovaných PET lahví sahají mimochodem i některé fotbalové kluby), spacáků, batohů (třeba speciální ekologická edice batohu Kånken od značky Fjällräven) i bot (příkladem je portugalská značka NAE Vegan). Nebo v interiérech aut. Vyrábějí se z nich také psací potřeby a mnohé další výrobky.
Dan a Chip Heathovi ve své knize Proměna, Jak věci změnit, když je změna zdánlivě nemožná, hovoří o bílých vránách. Tedy o lidech, kteří nacházejí řešení nějakého problému, který se ostatním v komunitě řešit nedaří. Bílé vrány se objevují i v oblasti recyklace, respektive dalšího využití použitých PET lahví. A to i v Česku. Některé z nich server Podnikatel.cz představuje.
PETka z ropy
PET je zkratka pro polyethylentereftalát. Z tohoto termoplastu se vyrábějí textilní vlákna, PET lahve, fólie a další obaly.
Výchozí surovinou pro výrobu plastu je ropa. Podle informací Ekologického institutu Veronica se na výrobu jednoho kilogramu polyethylenu spotřebují zhruba dva kilogramy ropy.
PET lahvi je zhruba 40 let. Nejvíc se rozšířila v 80. a pak 90. letech 20. století.
Taška ze tří PET lahví
Firma Ecozz vyrábí designové nákupní tašky z materiálu z recyklovaných PET lahví. Když Lukáš Hanes společnost zakládal, žil v Anglii. Tam jsem viděl, že se začínají prosazovat nákupní tašky, jaké používaly naše babičky. Myšlenka se mi líbila, nelíbil se mi ale design,
vzpomíná na počátky firmy. Nic podobného tehdy v Česku nebylo a tak po návratu domů založil firmu a zkusil udělat výrobek podle svých představ. V tu dobu by mě nenapadlo, že se firma za pár let rozroste tak, že budeme dodávat tašky až do Chile,
dodává.
Tašky přitom vznikají z materiálu z recyklovaných PET lahví – rPET (rPolyester). Na jednu tašku se spotřebují tři PET lahve (zatímco v přírodě by se rozkládaly stovky let). Podle informací firmy je výroba z recyklovaného materiálu oproti standardnímu polyesteru výrazně šetrnější k přírodě – konkrétně se jedná o 60 procent méně emisí CO2, padesátiprocentní úsporu energie a dvacetiprocentní úsporu vody. Pevná taška nakonec unese až dvacet kilo a nepromokne.
Čtěte také: Prodávají nebalené zboží, na zisk nehledí. Jaký je jejich podnikatelský příběh?
Z jakého důvodu padla volba právě na takový materiál? Když jsme při navrhování prvních tašek ecozz vybírali materiál, nechtěli jsme nahradit igelitky tím, že vyrobíme hezčí a pevnější tašku z jiného druhu plastu,
objasňuje Lukáš Hanes. Chvíli hledali, až na trhu objevili právě materiál vyráběný z recyklovaných PET lahví.
Čeští zákazníci však podle něj materiál neřeší tolik, jako ho řeší lidé v zahraničí. V Česku zákazníci chtějí především dobrý poměr kvality a ceny. Materiál nebo to, zda je výrobek takzvaně „eko“, řeší jen malá část zákazníků,
uvádí. Většina výrobků firmy ale míří do zahraničí, do zemí jako je Francie nebo Nizozemsko. A to, jakým způsobem taška vznikla a z jakého materiálu je vyrobena, je tím, co v těchto zemích pro velkou část zákazníků hraje zásadní roli,
vysvětluje podnikatel.
PET cihly v testování
Od roku 2010 se na fakultě architektury ČVUT studenti v experimentálním ateliéru zabývali opětovným využíváním odpadu v architektuře. Od roku 2014 na fakultě následně pracuje výzkumná skupina PET-MAT, a to ve spolupráci s Karlovarskými minerálními vodami. Zaměřuje se právě na téma využití PET lahví v architektuře, ale i na osvětu.
Prvním úkolem skupiny bylo vyvinout z PET lahve cihlu. Výsledkem práce designérů a architektů je zatím PET(b)rick 1.4, plastová láhev ve tvaru cihly, která je ve fázi praktického testování. Za sebou mají mimo jiné realizovaný projekt PET stánku pro pražský knižní veletrh nebo výrobu PET židle pro český pavilon na Expo 2015 v Milánu.
Recyklace jako umění
Pro Veroniku Richterovou se recyklace PET lahví zase stala náplní její umělecké činnosti, ale také workshopů, konzultací a přednášek, v nichž se podrobně věnuje tématu recyklace, upcyklace (kdy má druhotný výrobek vyšší hodnotu než ten původní) a dalšího využití PET lahví. Na začátku stál výtvarný experiment, ale od roku 2004 se tvorbě z PET lahví věnuje soustavně.
Čtěte také: E-shopy vytvářejí odpady. Jaké fígle vymýšlejí pro obaly, aby byly ekologické?
Z PET lahví, které deformuje teplem, vytváří plastiky (PET – ART plastiky). V její designové řadě zase vznikají z PET lahví funkční svítidla, lustry a lampičky, zrcadla, ale i plastový otoman, nápojová souprava nebo podprsenka. S výtvarníkem Michalem Cihlářem také PET lahve sbírají. A ve sbírce mají už přes tři tisíce položek z téměř osmi desítek států celého světa.
Kam až byznys dohlédne
O tom, jak široce pochopí svůj vliv a odpovědnost, rozhodují samotní podnikatelé a podnikatelky. Bez ohledu na obor. Ať už mají svůj byznys rozjetý v textilním průmyslu, v architektuře, stavebnictví, v designu nebo kdekoliv jinde. Ať vyrábějí produkty nebo pracují ve službách, pro ně zase může být významné zjištění, které publikovali Seth Wynes a Kimberly A. Nicholas z Lund University a University of British Columbia. Podle nich by omezení automobilismu a letecké dopravy (spolu s rostlinnou stravou a méně dětmi) nejvýrazněji prospělo k redukci znečistění oxidem uhličitým.
Čtěte také: Podnikatelé, pozor. Temná síla vás provází. Nemyslete jen na růst byznysu
Odpovědnost se týká jak materiálů, které podnikatelé využijí pro výrobu svých produktů, tak toho, jaký další dopad jejich produkty mají. A to nejen ve chvíli, kdy se stanou odpadem, ale často ještě dřív, než vůbec vzniknou. Vztah k životnímu prostředí je totiž dnes chtě nechtě tématem, které s podnikáním úzce souvisí. A rezonuje i u (některých) spotřebitelů.