V současnosti pracuje ve firmě 10 zaměstnanců. Hledá řidiče, za cca 3 roky se zde na 2 (slovy dvě) pracovní pozice vystřídalo přes 60 (slovy šedesát) zaměstnanců. Při dotazu na vedení, proč se tak děje je jednoznačná odpověď : " lidi stojí za ..... " . Firma dnes již v okrese nemá šanci sehnat zdatného zaměstnance, nově příchozí-odchozí, jsou již ze vzdálenějších oblastí. Nedivil bych se, že vedení přemýšlí o cizích státních příslušnících. Firma nyní zkouší novou fintu : v inzerátu uvádí minimální čistou mzdu od 45.000 Kč/měsíc, což rozladilo stávající zaměstnance a s dotazem na vedení: „To je lež a co to má znamenat ?“ jim bylo podáno vysvětlení : „My si můžeme psát do inzerátu co chceme !“ Bohužel ani tento „český fígl“ jim moc nevychází. Co Vy na to HK ČR, že by druhá strana mince? Takto se totiž zase chovají firmy, tak čemu se divíte !
přijde zaměstnanec na pohovor a naslibuje hory doly co vše neumí, kde nebyl a jak je šikovný. Po týdnu první podezření, po měsíci už skoro jistota že není vše tak, jak uvedl při vstupním pohovoru a pak jen rozhodnutí, jestli zvládne vůbec zaučení na pozici, na kterou se hlásil jako "odborník". To je v pořádku Romčo?
Nebo se nám mince točí pořád dokola a je vidět, že zaměstnavatelé ani zaměstnanci prostě nejsou všude ideální?
Bohužel článek je ale o tom, že momentálně zaměstnanci se chovají tak, že zaměstnavatelé nemají žádnou obranu, oporu v legislativě a jen počítají náklady/škody.
a to se váš personální neumí dáne uchazeče zeptat jakej je rozdíl mezi betonem cementem a štukem, nebo volantem řadící pakou a ruční brzdou, nebo počítačem, tiskárnou a servrem, nebo jak si máme vysvětlil že na odbornou pozici najmete někoho kdo o sobě tvrdí že je profesionál a přitom jak vy sám uvádíte nemá v podstatě v dané problematice ani základná znalosti ... jak si to prosím máme vysvětlit ?
"pracovní pozice vystřídalo přes 60 (slovy šedesát) zaměstnanců. Při dotazu na vedení, proč se tak děje je jednoznačná odpověď : " lidi stojí za ..... ""
Pokud skutečně vystřídaly šedesát zaměstnaců a nevybrali si, je chyba pravděpodobně u zaměstnavatle, který má nereálné požadavky, nedokáže vytvořit slušné pracovní podmínky nebo nedokáže lidi naučit to, co od nich pak očekává. Nebo nabízí nízkou mzdu (což podle vás asi není ten případ). Podnikatel podniká na svou odpovědnost - házet svoji neschopnost na zaměstnance ale známkou dobrého podnikatele není.
Tak doba, kdy zamestnavatel hlasike vykrikoval nelibi se ti podminky tak tahni nebo nemam penize je krize je fuč. A upřimně kdo se v krizi choval slušně ten nema problem na zamestnance- to jen vychcanci naraží na to co sami aplikujou. a že lidi stojí za ho...o jak tady bylo v nazoru vedeni firmy- ono to spis vedeni firem stoji za ho....no akorat si to neumi priznat. Prostě je doba kdy zamestnanec si muže vybrat a kdyz mne nekdo vytipuje da mi penize lepsi at jdu tak proc bych nesel nejsem blbej- zamestnavatel at si polibi a nebo finance dorovna
Jak si zamestnance "vychovali" takove je firmy maji. Kdyz v dobe ekonomicke krize a po ni sli na zamestnance stylem "drz hubu a jestli se ti neco nelibi, tak tahni, na personalnim je 50 lidi co sem pujdou misto tebe" tak at se nedivy, ze se na ne takovy "otrok" z hodiny na hodinu vy*ere.
A dnes? Nove zamestnance lakaji na plat vyssi, nez maji na stejne pozici lidi kteri tam drou 10 nebo i 20 let. A pak se divy, ze jim zamestnanec ukaze prostrednicek.
Doteď na něj kašlali dost často zaměstnavatelé a najednou se diví, že se karta obrací?
Ad odchod ze dne na den. Když jinde nabídnou lepší podmínky a člověk si dovolí dát výpověď, tam mu za odměnu hned strhnou veškeré osobní ohodnocení i když dál pracuje jak doposud. Někdy i třetinu mzdy, tak ať se pak nediví, že odejde ke konkurenci za lepším ihned. Zéjména s vědomím, že ZP se nedodržoval ani předtím ze trany zaměstnavatele, tak proč by ho měl nyní dodržovat zaměstnanec.
25 let jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Žádné absence, bez prohřešků proti zákoníku práce apod. Třikrát jsem byl nemocný, cekem asi šest týdnů ( za 25 let ).
Když jsem chtěl po deseti letech přidat, řekli mi že za branou je lidí dost a můžu jít.
Loni jsem přešel k firmě, která mi nabídla o třetinu vyšší plat za stejnou práci a bývalý zaměstnavatel začal naříkat, proč to dělám a jestli mi není hanba, že ho nechám ve štychu. Není mi stydno. Stydět by se měl on za to, jak s náma zacházel a ždímal z nás každou korunu.
Teď přeplácí neschopné a líné fluktuanty a ještě je chodí domů prosit, aby šli dělat. Celkem slušná kůra na povýšenost a hamižnost. To je život...
Každá firma stojí a padá s kvalitními zaměstnanci ,bohužel v posledních letech se stalo normou, že zaměstnavatelé se snaží získat zaměstnance levněji za každou cenu. Tedy na pozice přijmají lidi za co nejmenší plat - bez ohledu na obvyklý plat v dané pozici, firmy nemají žádná pravidla pro karierní růst nebo platový růst v závislosti na inflaci nebo praxi - tedy zaměstnanci nemají žádnou perspektivu.
Není se tedy co divit , že pokud zaměstnanec chce vyšší plat ( už jenom kvůli inflaci ) musí změnit zaměstnavatele. JE tedy zcela v pořádku, že lidé mění zaměstnavatele, jak to jen jde. Měly by se však dodržovat určitá pravidla, pokud je firma nedodržuje ( a to většinou nedodržuje ) , není se co divit , že na ně kašle i zaměstnanec.
Kdyby každý měl podnikat sám na sebe, tak kdo by pak pracoval na podnikatele? Malý podnikatel by to třeba zvládl i když bez perspektivy rozšíření ale u těch větších je to nemožné. A co se týče vykořisťování, tak s tím mají zkušenost právě hlavně ti zaměstnanci. Ano zaměstnanci mají oproti podnikateli nárok na dovolené, marodku apod. Ale zase jsou velmi často vystaveni na milost a nemilost právě podnikateli pro kterého pracují. Netvrdím že každý podnikatel je špatný ale netvrdím ani že všichni podnikatelé jsou dobří. A než přišel tento akutní nedostatek zaměstnanců, tak velká řada podnikatelů se k lidem chovali opravdu hrozně. No tak není divu, že to zaměstnanci nyní obracejí. Ti co se zaměstnanci zacházeli slušně a řádně je za práci ohodnocovali i před tím. Tak ti teď problém se zaměstnanci nemají i když je teď o ně nouze.
Problém je v tom, že ceny prací se u nás jaksi nezvedají na evropskou úroveň. Stavba, která v Německu se staví rok, musí být u nás za půl roku, nejsou dodržovány technologické lhůty zrání materiálů, do smluv vám každý investor dá ujednání, že jste povinni si např. při betonování sportovní plochy v prosinci (mrazech) zajistit temperování stavby tak, aby nedošlo k porušení technologie pro betonování (!!!) . Termíny neúprosné, vše hned a pod hrozbou šílených pokut. A co je nejhorší? Pořád to firmy berou za téměř dumpingové ceny. Těžko pak ten "rádoby" podnikatel může svým zaměstnancům přidat.
Největší problém je sám systém zadávání zakázek s ohledem vyhraje ten s nejnižší cenou.
Proč ve finále jsou všechny zakázky cca na 50% oficiálních cen z KROSu nebo RTS? Ono je to v těch programech dobře spočítáno. Jen pro zisk zakázky za každou cenu se jde "pod" cenu. Děláme si to sami.
Když vezmu výrobní (stavební) cenu bytu se vším všudy, je na hodnotě 14 - 17.000,- Kč za m2, investor ho prodává za 50.000,- Kč/m2. Ve finále vydělá pouze investor (developer), ostatní jsou pro něj odpad.
Zrovna stavebnictví je dost specifické. Mám za to, že vedle firem jako je Metrostav a další jim podobné, nemá jakákoli firma ve stavebnictví šanci. Zrovna v těchto případech se vytvořilo mafiánské prostředí které dělá nekvalitní práci za "prémiové" ceny (ty ceny narostou následnýma vícepracema a právnickýma kličkama), protože jsou vazby na státní aparát a prostě můžou.
S byty, co popisujete, jsem naštvaný už dobrých 5let. Zapomněl jste tam ještě na realitní kanceláře, co mají profit z novostavby třeba 20%. Přitom služba realitní kanceláře je na naprosto žalostné úrovni, kdy 99.9% makléřů hledí jen na svůj zisk a je jim naprosto jedno co, kde a zakolik prodají (vím o službách realitek dost, prodával jsem dům docela dlouho). Oni chtějí jen prodat. Znalosti stavebnictví 0, znalost samotné nemovistoti 0 (často si hledají základní informace přímo před vámi s papírech), ale řeknou si o astronimockou provizi.
Zrovna v ČR mi přijde, že si každý jede svoje sólo, lokty připravené a okované a jde se prostě přes mrtvoly. Vymizela slušnost a čestné jednání - všude. Nikoho nic nezajímá, každý si myslí že je pupek evropy. A pak to dopadá tak, že se vás na každém kroku někdo pokusí oje*at.
"Ať si zaměstnanci někdy zkusí podnikat a pak mohou něco vykládat o vykořisťování. Já jim tu šanci dal a.... První mi řekl, že za ty starosti mu to nestojí, a druhy že si se bál že mu to nebude vynášet. Každá mince má rub a líc. Tak klídek."
Tak pokud se podnikatelům nelíbí podnikání, protože zaměstnci za nic nestojí, ať jdou pracovat jako zaměstnanci. Co jim brání. Tak klídek (-: Uznávám, že někteří zaměstavatelé to mají těžší než zaměstanci - většinou platí, že čím menší firma, tím to má zaměsnavatel těžší, protože často musí pracovat i jako zaměstanec a nemá moc na koho delegovat povinosti. Není proto relevantní srovnávat skutečně náročné podnikání s běžným zaměstnáním. Ten výběr je účelový.
Ano to přesně mám v plánu, - nechat se zaměstnat, jako před tím. Ano, asi jsem se nechal unést některými komentáři , a trochu jsem zapomněl, že nejsme v Americe. Už mě nebaví dělat každý den a budit se v noci co je ještě potřeba udělat. Mám rodinu, přenechám to mladším.... Každý by si měl najít svou cestu a ne jenom nadávat. Mě osobně naštvalo, to jak každý podnikatele kritizuje a chtěl jsem se jich zastat. Úspěšnou cestu všem.
Nechápu, proč pořád slovo "vykořisťování" předhazujete. Já s ním nezačal a psát jsem zde o něm nechtěl. Ale když chcete, budiž. Ten, kdo má větší ekonomickou sílu si může dovolit vykořisťovat toho s menší ekonomickou silou, bez ohledu na to, zda je to jednotlivec, určitá skupina lidí nebo firma. Pokud má firma malou ekonomickou sílu, může zaniknout zaniknout - podnikat mají jen ti schopní a pokud na to nemají, mají skončit. Chtít zánik po člověku je trochu problém - skončit zde není tak jednoduché, už není kam uhnout.
To, že se některé firmy dostávají do špatné pozice, ve keré před tím byli jen zaměstnanci je fakt (zvlášť v období plné zaměstanosti, kdy nemohou to, že je někdo vykořisťuje, přenášet na svoje zaměstance), ale neplatí to o všech firmách, zvlášť ne o těch, které dorostou do určité velikosti a často zaměstnávají nejvíce lidí. Na vrholu pyramidy jsou prostě vždy jen něktří a s růstem větších firem a jejich možnostmi (včetně možnosti lépe platit zaměstance při zachování nekřesťanského zjisku) mají prostě menší firmy problém. Kapitalismus likviduje ty malé, ať jde o jednotlivce nebo firmy. Menším podnikatelům ale nedochází, že stejně jako u zaměstnanců je jejich hlavní problém kapitalismus a bojují za systém, který je zneužívá a štve proti sobě obě skupiny, které jsou na tom vícemíně stejně, zatímco těch velkých, kteří na tom vydělávají se tento střet téměř netýká. Můžete věřit, že v kapitalismu má každý možnost prorazit a stát se velkým (což evidentě není váš případ, pokud se necháte vykořisťovat), ale jede jen o iluzi - těch co prorazí je tak málo, že to svět nevytrhne a pravděpodobnost, že do této skupiny butete patřit právě vy, je zanedbatelná. Nespraví to ani sebevětší odměny pár vyvoleným.
z Kauflandu centrálního skladu i z obchodů Kaufland odešlo v posledních 2 letech 80 % zaměstnanců a to i těch co tam bylo 5 či 10 let. důvod ? protože ředitelovi hráblo a začal všechno reorganizovat do zániku.
místo aby se vrátili do fungujícího konceptu tak pořád v těch nesmyslných nápadech pokračují /10 hodinové noční, zrušení slev na jídlo, zrušení stravenek, nesmyslné normy apod/ a nabírají čínany, vietnamce, poláky a doslova SPODINU Z ULICE co ani neví co je to hygiena a neumí číst ani psát.
Ono se říká že máme nízký platy proto že máme nízkou produktivitu.. ale kdo by makal za minimum víc než je třeba co.. a pak taky ta zbytečně dlouhá pracovní doba tomu taky nepřidá.. no ale k tématu.. já jako právně vzdělaný ale cíleně nizkoprofilovy člověk vím jak moc se konkrétně můj zaměstnavatel vysmívá zákonům.. a nejen ZP ale i ZOOU aj. A největší sranda je.. že si zaměstnavatelé myslí že jsou to lidi co stojej za hovno.. pokrytci špinavý..
PRODUKTIVITA mne by jen zajímalo jak se vlastně určuje to jako v německu prodavačka v lidlu namarkuje 5x víc než česká prodavačka v lídlu? Nebo snad německá vyrovná 5x víc zboží za směnu než ta česká prodavačka v lídlu? Spíš to vypadá že si někdo hraje s čísly tak aby nemusel poctivě zaplatit za stejnou práci!!!
Produktivita práce je pojem, který spousta lidí nechápe. Produktivita práce nespočívá hlavně v tom, jak moc zaměstnanec v práci "maká" (ač to samozřejmě není nedůležité). Produktivita práce je výsledný zisk z odvedené práce vztažený na jednoho pracovníka. Jestliže tedy německá firma díky práci německé prodavačky utrží větší zisk než obdobná česká firma za srovnatelnou práci české prodavačky, má německá prodavačka ve výsledku větší produktivitu práce, i když obě prodavačky "makají" stejně. Z toho logicky vyplývá, že v hospodářsky vyspělejší společnosti je větší produktivita práce než v hospodářsky méně rozvinutých společnostech, navzdory tomu, že v těch druhých pracující lidé typicky dřou znatelně víc.
Tomu rozumím, jen bych chtěl vidět na konkrétním přikladu třeba z toho Lidlu čím získá v německu tu vyšší produktivitu? Prodají zboží s větším ziskem? (tam mi nesedí že většina stejného a kvalitnějšího zboží je v německu levnější) Mají v německu nižší nájmy a a další náklady na prodejnu a tak díky tomu má prodejna vyšší zisk? A nebo je to tím, že mateřská pobočka z z německa vyfakturuje české "servis" a tím se produktivita ztratí ve prospěch německa páč najednou máme zisk na německé straně a náklady v ČR ;)
To ale v tomto konkrétním případě znamená, že čím méně budeš platit prodavačce, tím budeš mít větší zisk. "Produktivita práce je výsledný zisk z odvedené práce vztažený na jednoho pracovníka." Takže čím méně budeš platit prodavačce, tím bude mít prodavačka větší "produktivitu práce".
Je ale potom pro zaměstnance žádoucí, aby jejich produktivita práce byla vysoká?
K produktivitě jen to: Když si německá (nebo jakákoli jiná cizí firma) zřídí u nás výrobu, hodnotí se produktivita práce z toho, co daná firma do výroby vloží a co z ní dostane. A funguje to tak, že pobočka u nás je uměle držena na téměř nule, protože prodává mateřské firmě za vnitropodnikové ceny a ta následně jako německá, prodává za světové. Takže produktivita se tím uměle zvyšuje zemi majitele firmy, zisky jdou také tam, a my, jako vždy, utřeme...
"Podle jejich zkušeností nezřídka dochází k situaci, kdy náboráři před začátkem směn vytipovaným zaměstnancům nabízejí peníze na ruku" - problém je tedy v tom, že firmy (neo jimi zjednaní náboráři) nabízejí úplatky - nejen v zaměstnancích, kteří je občas vezmou. Nadpis se snaží shodit vinu jen na lidi, i když na vině jsou v tomto případě také spíše firmy. To, že někdo s malými příjmy může vzít úplatek lze očekávat. Kdyby firmy místo dávání úplatků nabízeli slušné mzdy a podmínky, problém by neměly a lidé by neodcházeli. Jenže úplatek dají jednou a vyšší mzdu by museli plati stále.
Pár příkladů za všechny...
Přijde absolvent (je úplně jedno jakého vzdělání), všichni víme, že absolventi jsou čistý jak zákon káže a neví ani kde se mačká klika u dveří. Přijdou do firmy, dostanou minimálku, často se k nim chovají firmy přezíravě (ve snaze vychovat zakřiknutého chudáčka, co udělá vše, co se mu řekne), makají a učí se svou novou profesi až se z nich kouří (neplacené přesčasy, víkendy, samostudium apod.). Pak přijde konec první smlouvy po roce, dostanou jen prodloužení na dobu určitou s naprosto minimálním zvýšením mzdy (i přesto, že se již většinu naučili - počítá se pokrok např. z 10% zvládnutí pozice, na 75% - ale navýšení mzdy tomu neodpovídá ani zdaleka). Již nikoli absolvent, ale vcelku zaučený člověk, se podívá na inzeráty a průzkumy kolik se na pozici platí u konkurence a buď to ještě teda zkusí (stále lehce naivní a plní ideálů) a nebo to zaříznou rovnou. Přijde vám tohle nefér?
Člověk dělá ve firmě několik let (2-3-4roky). Přijde šéf, že má problém, že by mu fakt pomohlo to a ono. Zaměstnanec se kousne, ikdyž mu to přinese značné problémy a vyhoví. Maká s vidinou přilepšení, získání ostruh a respektu. Vše se vydaří. Dříve či později přijde na lámání chleba z druhé strany (konkurence přetahuje lidi, člověk se chce usadit a vzít hypo, dítě či něco podobného), zajde za šéfem a ten mu arogantně přidá 5-10%, pokud vůbec! a přidá se mu ale i práce! (upřímně takovéhle přidání okolo 10% má být automatické každý rok - viz inflace a zvyšování kvalifikace. Zaměstnanec se zaučil, umí případně i část kolegovo práce, ví jak to chodí ve firmě apod.). Pak to taky chodí tak, že se udělá bilance onoho zaměstnance, co udělal dobře a jak vyrostl a tam se mu na hřbet naloží každá maličkost, úspěchy se přehlíží nebo minimalizují - dle potřeby. Nakonec z toho zaměstnanec, co dělal vše nejlépe podle svého svědomí, vyjde rád, "že si místo udržel".
V práci se přihodí nějaká nestandardní věc (třeba stěhování nábytku kvůli příchozím kolegům). A zaměstnanec je v tuto chvíli stěhovák. Toto samozřejmě nemá ve smlouvě. Něco se stane, zlomí si ruku. A jak "se to udělá"? Zamaskuje se to před inspekcí a aby nebyl problém, řekne se, že si to člověk udělal sám doma apod. Dostane vedle na ruku nějakou almužnu. Klasické jednostranné vykořistění co je proti zákoníku práce hnedle několikrát. Ale tou almužnou (v lepším případě) se celá tato událost dobré vůle smázne a už jakoby neexistuje (velmi pohodlně pro zaměstnavatele). A jede se dál...
Poslední případ. V práci bez daných ochranných prostředků (rukavice, rouška, ochranné brýle apod.) se naskytne situace, kdy zaměstnanec nemá potřebné vybavení a musí se něco udělat - riziko úrazu. Zaměstnavatel samozřejmě očekává, že se to přehlídne a pěšák udělá co má i bez toho. Přece mu v tom nebudou bránit nějaký maličkosti, jako jsou rukavice! Opět se něco stane, úraz, trvalé následky (uříznutý prst, komplikovaná zlomenina s trvalýma následkama). Co udělá zaměstnavatel? :) ... ale no tak, nelžete si do vlastních kapes. Po přečtení sankcí vyvozených ze situace se 99% zachová přesně tak, jak se chová sv*ně.
Stejně tak to platí pro situace, kdy je člověk nucen do práce, kde by měli dělat 2 lidé, ale nejsou a rizikovost narůstá exponenciálně. Nebo, kde opravdu někdo dělá práci za 2 lidi, ale po letech "hledání" kolegy se nakonec řekne, že on to ten clověk vlastně zvládá sám, tak co... Dostane dva platy?
A to nemluvím o tom, když se zaměstnanec zachová tak, že nedejbože odmítne něco udělat.
Teď si každý sám může pravdivě odpovědět, zda se našel alespoň jednou v jedné z těchto situací.
Přijde vám ok, že se za 25tis hrubého lidé cukají?
PS: tady celkově v této ubrečené situaci, kdy nejsou lidi a firmy nadávají na kvalitu apod., sedne rčení
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Ergo firemní reputace mezi zaměstnanci se nese krajem dost daleko. Lidé si tyto informace předávají... (to je pro HR manažery a vedení firem)
To ano, ale ono se děje i něco jiného. Lidé odchází z firem s dobrou reputací, protože jdou za lepším, co jim bylo slíbeno. Jenže se pak třebas po půl roce zase chtějí vrátit, protože jim ty sliby nikdo nesplnil. Z úřadů práce také hlásí zvýšený počet uchazečů, kteří nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok právě proto, že byli vyhozeni pro hrubé porušení pracovní kázně (=už nepřišli). A holt v té nové firmě se jim buď nelíbilo, nebo jim dali třebas jen polovinu platu, který jim slíbili.
Zkrátka dochází k tomu, že lidé poměrně dobře slyší na lži a jdou do firem, které si s dobrou pověstí moc hlavu nelámou. Na jednu stranu je tedy fajn, že o lidi přichází hlavně ty "špatné firmy", na druhou stranu jsou to právě ty "špatné firmy", kdo ty lidi přetahuje. No a to se pak stane, že se člověk po 8 letech rozhoupal změnit zaměstnání, za poslední rok je už ve čtvrté firmě a má nervy v kýblu.
Ona je totiž nouze i o schopné personalisty. Takže tu práci najednou dělá plno lidí, co by to dělat neměli. V lepším případě to kazí, v horším případě právě dělají tyhle problémy. A pak se cítí dotčení, protože oni splnili svůj úkol, každý měsíc nastoupí 10 až 15 lidí, a přece není jejich problém, že je tam manažeři neudrží? Že z těch 10 jsou použitelní dva a ti sami odejdou, protože ta práce není ani zdaleka taková pohodička, jak jim bylo slíbeno, to slyšet nechtějí. Přihoďte oblíbené triky typu "tohle je nástupní plat, který je nízký kvůli provizi personálky, ale ihned po zkušebce dostanete plat o polovinu větší" a už se to valí.
A co se předávání informací týká, tak to sice funguje, ale jinak, než jak si myslíte. Opakovaně platí: neexistuje nic jako negativní reputace, jedině reputace. Neexistuje negativní reklama, jen reklama. "Vidím inzerát od firmy XY. O té jsem už slyšel, to zkusím". Na jednu stranu lidská nepoučitelnost, na druhou stranu paměť, díky které si vlastně nevybavujeme, v jakém kontextu jsme o ní slyšeli. A jako třešnička lidské přesvědčení o vlastní výjimečnosti: mně se to nestane, já tam dopadnu lépe. To se vám pak stane, že kolega odchází do firmy, ze které k nám právě pár lidí přišlo.
Z 95% máte pravdu, že za málo peněz prostě přijdou jen pitomci... Ale co když Vám přestane vážně fungovat zdraví a najednou musíte změnit pracovní obor ? Z něčeho žít člověk musí; normální člověk si najde pro něj vhodnou práci. Já si našel práci na 1/2 úvazek - po zdravotní stránce to zvládám bez problémů; sice mi zaměstnavatel platí kulový, ale u toho si dělám své šolichy.
Závěrem: Já jsem s 1/2 úvazkem spokojen, firma je s mojí prací spokojená. K tomu si dělám svoje akce a jsem na tom finančně líp, než kdybych byl zaměstnancem na plný úvazek.
Firmy chtějí mít v teamu Supermana, ale nechtějí dobře platit. Tak se pak nesmí divit, že toho Supermana (nebo Superženu) neseženou...