Jsou záplavy pro podnikatele hrozba nebo příležitost?

Zní to možná tvrdě, ale i povodně jsou událostí, na které někdo prodělá a jiný vydělá. A to se vší úctou k lidem a firmám záplavami postiženým.

Další „jobovka”: povodně

Katastrofální záplavy se v České republice dotýkají také podnikatelů. Celkové škody způsobené povodní se odhadují v řádech stamilionů korun, část škod pocítí právě podnikatelé. A to buď přímo v případě, že jim povodeň zničí majetek, nebo nepřímo – jejich podnikání ovlivní poškozená infrastruktura i vytopení vlastních zaměstnanců, kteří nebudou moci přijít do práce. Povodně tak výrazně ovlivňují nejen podnikatelské aktivity spojené s řekou – půjčovny lodí, kempy, penziony nebo hotelový průmysl. A to v době, kdy mnozí podnikatelé ještě vzpomínají na škody, které jim způsobila povodeň v roce 2002 nebo 2006. Čtěte více: Svatba, pohřeb, zpoždění vlaku: Nárok na pracovní volno?

Podle informací České pojišťovny se řada osob a podnikatelů nepojistila proti povodním, protože leží mimo klasické záplavové oblasti. Při současných záplavách na to ale doplácí. Škody, které utrpěli podnikatelé a průmyslové podniky, hlásí také Allianz pojišťovna a další pojišťovny na českém trhu. Česká pojišťovna dokonce přistoupila k vyplácení záloh na pojistné plnění. Zničený mají podnikatelé nejen hmotný majetek, ale také zásoby. Čtěte více: Vichřice, krupobití, záplava – mimořádný náklad?

Negativní vliv povodní mohou podnikatelé pocítit o to více, že již nyní bojují s důsledky ekonomické krize – tedy s klesajícími zakázkami, nebo se zhoršenou platební morálkou. Povodně jsou tak pro ně další letošní „jobovkou”. Čtěte více: Seriál Ekonomická recese

Vliv povodní na podnikatele potvrdil v Českém rozhlase (26.6. Rádio Česko) také David Marek, analytik Patria Finance: Na jedné straně je málo zakázek, a když už nějaké zakázky jsou, tak je potřeba je doručit k zákazníkovi. A v okamžiku, kdy nefunguje na sto procent železniční doprava a kdy jsou komplikace v silniční dopravě, tak je to problém. Stejně tak se potom lidé nemohou dostat do práce, buď kvůli dopravním komplikacím, nebo kvůli tomu, že musí řešit problémy na vlastním zatopeném majetku, takže těch problémů, které větší či menší firmy v souvislosti s povodněmi mají, je celá řada, ovlivní je to logicky negativně. Stát by podle něj firmám nejlépe pomohl, kdyby přispěl k co nejrychlejší obnově dopravní infrastruktury.

Podle informací Karla Hanzelky, tiskového mluvčího Ministerstva dopravy, aktuálně skutečně ministerstvo jedná s Ministerstvem financí ČR a hledá řešení mimořádné finanční podpory na obnovu infrastruktury zničené povodní. Aktuálně jsou škody na infrastruktuře odhadovány na asi 622 milionů korun v případě železnice a necelou 1 miliardu korun v případě silnic v majetku státu, řekl včera Hanzelka telefonicky business serveru Podnikatel.cz přímo z oblasti postižené povodněmi. Odkud finance konkrétně poplynou, by podle něj mělo být známé v horizontu hodin, maximálně dnů. Ve hře je podle něj Státní fond dopravní infrastruktury nebo možnost, že mimořádné finance uvolní přímo ministerstvo financí.

Podnikatelé pomáhají postiženým povodněmi

Podnikatelé, kteří nejsou postižení letošními záplavami, se však mohou zapojit (a již se také zapojují) do zmírňování dopadů povodní. Prostřednictvím finančních darů nebo poskytnutím techniky, z humanitárních důvodů nebo respektu ke společenské odpovědnosti. Akcionáři skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel příkladně oznámili, že se rozhodli poskytnout finanční pomoc Moravskoslezskému kraji zasláním tří milionů korun na pomoc postiženým, které postihla povodňová vlna. A to přímo na účet Moravskoslezského kraje. Firma také připomněla, že podobnou pomoc neposkytuje poprvé – v minulosti finančně podpořila obnovu Vysokých Tater zničených vichřicemi nebo oběti tsunami. Humanitární pomoc poskytla obětem povodní také například Česká pojišťovna. Čtěte více: Daňově uplatnitelné dary a jejich rozlišení od skryté reklamy

Povodně jako předmět podnikání

Pro jiné podnikatele jsou povodně do jisté míry předmětem podnikání a záplavy jim přinesou nové zakázky. Týká se to stavebních firem (právě stavebnictví je na druhou stranu oblastí, kterou velmi zasáhla ekonomická recese), statiků, společností poskytujících ochranné pomůcky, zabývajících se vysoušením, dodávkami čerpadel a potrubí, sanacemi a podobně. Čtěte více: Některé stavební firmy mohou v Česku kvůli krizi skončit

Řada firem, které vyrábějí protipovodňové bariéry, čerpadla, systémy ochrany kanalizace, zpětné klapky apod., které lze využít pro ochranu proti povodním, nebo ty, které zpracovávají povodňové plány, ale také odborné vysoké školy a další, pracuje pod hlavičkou České protipovodňové asociace. Příkladem je firma Lekosta dodávající mj. protipovodňovou ochranu budov nebo PBS – Průmyslové a bariérové systémy. Asociace navíc pořádá i odborné semináře a konference zaměřené na problematiku povodní. Čtěte více: Má sdružování podnikatelů smysl?

Na aktuálnosti také získává řízení rizik a práce risk manažerů, a to již v souvislosti s ekonomickou krizí. Povodně mohou zájem firem o tuto oblast managementu ještě zvýšit přesto, že živelnou katastrofu lze těžko přímo ovlivnit. Firma se ale může podrobně připravit na to, jak v takovém případě reagovat. Minimální ochranou je riziko povodní nepodceňovat. Čtěte více: Risk management jako neodmyslitelná součást firmy

Co je pro jednoho hrozba, je pro druhého příležitost. A to – bohužel nebo bohudík? – patí i pro katastrofy.