Jste ve svém podnikání zaměření hlavně na problémy? Změňte to

Prohlášení, že podnikatele nejvíce limituje jeho vlastní myšlení, není až tak velká nadsázka. Dobře to bylo vidět například ve chvíli, kdy se před několika lety mluvilo o „ekonomické krizi“. Zatímco někteří podnikatelé ji četli jako příležitost ke změně, pro jiné byla katastrofou, která mohla skončit až krachem jejich byznysu. Ti druzí řešili, jak je situace špatná, místo aby se jako ti první naladili na změnu a hledali cesty k novým vítaným řešením.

Čtěte také: Domácí farma na střeše nebo interiéry pro seniory. Toto bude novým byznys hitem

Podnikatel nebo patolog?

Detailní pitva problémů může být někdy užitečná, ale když je přes míru, má spíš destruktivní účinky. Většinou příliš přemýšlíme nad tím, co se nám v životě nepovedlo, a málo myslíme na to, co se povedlo. Samozřejmě že někdy je důležité si zpětně rozebrat událost, která nedopadla dobře – můžeme se z ní poučit a příště se podobné situaci vyhnout. Ale obecně lidé věnují úvahám o tom, co je v jejich životě špatné, více času, než je z racionálního hlediska užitečné, uvádí americký pozitivní psycholog Martin Seligman (Vzkvétání. Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody, vyd. Jan Melvil Publishing, 2014).

Autor: www.freeimages.com

Není divu, že jsou pak lidé se sklonem donekonečna analyzovat chyby a všechno, co se nepodařilo, náchylní minimálně na špatnou náladu, podrážděnost, v horším případě na sklony k úzkosti, depresi a nezdar v podnikání. A jsou také velmi náchylní k tomu, aby tímto svým naladěním ovlivňovali i své okolí. Zaměřením pozornosti se navíc problém postupně jeví jako větší a větší a ještě mnohem závažnější, než byl na začátku. Rozdílných výsledků dosáhne podnikatel, který se zaměří na problémy (například na omezené zdroje a nepřekonatelné překážky), než podnikatel, který se bude soustředit spíše na nové nápady.

Čtěte také: Vše musíte mít do detailu přesné? Neumíte podnikat, zabalte to

Místo zaměření se na problémy je možné vědomě a zcela záměrně více přemýšlet o tom, co se povedlo. Martin Seligman na to doporučuje i zcela konkrétní, jednoduché cvičení: každý večer si zapsat tři věci, které se ten den povedly, a uvést také, proč se povedly. Vzniká tak jakýsi pozitivní deník a myšlenky se více soustředí na to, co bylo v daný den dobré, než na to, co vybouchlo.

Podobně může fungovat zaměření na silné stránky a jejich posilování a rozvíjení, namísto nekonečného řešení těch slabých. Podnikatel to může trénovat jak u sebe, tak u svých spolupracovníků, zaměstnanců, lidí z týmu. U nich to odpovídá i tomu, proč si je zřejmě do svého týmu vybral – ne pro to, co neumí, v čem jsou slabí, ale díky tomu, co umí a v čem vynikají (v čem jsou lepší než ostatní, a dokonce lepší než on sám). Stejné je to s tím, zda podnikatel spíše vidí příležitosti a zakusuje se do nich, nebo hrozby, které ho ženou do defenzivy. Dobří vedoucí pracovníci se soustřeďují spíše na příležitosti než na problémy, má jasno zakladatel moderního managementu Peter F. Drucker (v knize Efektivní vedoucí, vyd. Management Press, 2008).

Čtěte také: 3 osvědčené způsoby, jak ještě lépe pracovat se svými cíli

Mysl nemusí skákat jak opice

Lidská mysl, která není pod kontrolou, se někdy přirovnává k neposedné opici. Tím jak rychle skáče, jak se freneticky pohybuje. Tu opici má člověk v hlavě, ve svém těle. Myšlení je úzce provázané s prožíváním, s emocemi i fyziologickými pochody. Typickým příkladem je stres – kdo svou pozornost zaměří na obavy z obchodní schůzky, v mysli si začne vytvářet katastrofické scénáře, strachy se mu rozbuší srdce, začne se potit, a nakonec ho zradí hlas i zažívání. Navíc tak posílí pravděpodobnost, že schůzka dopadne nevalně.

Všímat si svých myšlenek a reflektovat, jak se vynořují, jak běží, v jakých souvislostech a jak ovlivňují prožívání, chování nebo rozhodování, je první krok k tomu, aby člověk začal se svými myšlenkami vědomě pracovat a více je ovládat, vědoměji je směřovat. Jde o to vypěstovat si vlastního vnitřního pozorovatele zaměřeného na sebereflexi. Tréninkem, metodou pokus, omyl, vědomě. I to je jedním z důvodů, proč se někteří manažeři zajímají o východní nauky a učí se meditovat, nebo proč záměrně rozvíjejí svou schopnost vnitřní koncentrace. Kdo si uvědomí, jak myslí, může pochopit, jak svým myšlením své podnikání ovlivňuje, jestli mu tím neškodí a může své myšlení začít užitečně pozměňovat.

Rozšiřte svou perspektivu ve prospěch byznysu

Člověk si tvoří svůj svět, hodnotový systém, strukturu cílů, což mu umožňuje základní životní orientaci a vytyčuje určité (více či méně domnělé) jistoty. Podobný přístup se projevuje i v podnikání. Když se ale podnikatel na pomyslné trase mezi jistotou a změnou více drží toho, o čem se domnívá, že je jisté a bojí se změn, zužuje tím vlastí perspektivu. A to tím víc, čím víc se ve své perspektivě utvrzuje a nechá ji zatuhnout třeba až v důmyslnou kostru předsudků. Ty jsou možná funkční pro vlastní sebeobranu, ale nepomohou tam, kde je třeba rozvíjet podnikání, nacházet příležitosti, podporovat kreativitu a stavět týmy tvořivých lidí, kteří berou změnu jako nutnost a žádanou výzvu.

Úzká perspektiva typu černobílé vidění (kdy člověk uvažuje jen v systému buď – anebo a nevidí nic mezi tím) nebo tunelové vidění (schopnost vidět jen výsek toho, co se děje, a neschopnost sledovat jiné možnosti, jiné úhly pohledu) vytváří omezující myšlenkové vzorce.

Příkladem z podnikatelského prostředí může být přesvědčení, že „šéf musí vždycky nejlíp vědět, co přesně má kdo a jak dělat“. To bude fungovat, pokud je šéfovým cílem pracovat s programovatelnými roboty. Těžko to ale zafunguje, když chce od lidí nové nápady a iniciativu, když myslí na inovace. Šéf, který je nespokojený, že u zaměstnanců nevidí chuť do práce, iniciativu a loajalitu a nenahlédne, že je k takovému chování vlastně ponouká svým přesvědčením, že vždy je to on, kdo musí dávat příkazy, které ostatní plní, a všechno ví nejlépe, těžko ve svém týmu něco promění. Když uvidí svá omezující přesvědčení a rozšíří svou perspektivu, přijme, že nemusí mít vždycky pravdu, začne komunikovat a podněcovat lidi k vlastní iniciativě, dosáhne (i ve svém myšlení) postupných změn.

Čtěte také: 7 užitečných koučovacích tipů pro každodenní podnikatelskou praxi

Když máte k dispozici jen omezené zdroje nebo čelíte na pohled nepřekonatelným překážkám, vašimi nejlepšími zbraněmi se stávají nápady a představivost – tedy stručně řečeno tvořivost, tvrdí Bob Schmetterer, který vedl reklamní a komunikační agenturu Euro RSCG Worldwide (ve své inspirativní knize Skok do budoucnosti, vyd. Management Press, 2004). Schopnost do krajnosti rozšiřovat svou perspektivu, vidět, co jiný nevidí a nedržet se pravidel, jistot, osvědčeného, očekávaného je přitom i pro tvořivost jedním ze základních předpokladů.

Čtěte také: Papír a tužka v podnikání: Jak klasika zlepšuje učení a nakopává tvořivost

Ten, pro nějž je přirozeně obtížné měnit úhly pohledu, ať zkusí na začátek jednoduchou hru „cizí mokasíny“. Stačí představit si, jak by se na konkrétní situaci podíval někdo jiný. Například: Jak by něco takového vyřešil nejsilnější konkurent? Co by si o tom myslel podnikatel, který je pro dotyčného v byznysu vzorem, a co by udělal? Je to podobná schopnost, která je základem empatie – tedy umu vžít se do někoho jiného. Je to navíc hra, kterou podnikatelé ve skutečnosti hrají dnes a denně (nebo by měli hrát), když řeší, co chce, co si myslí nebo co bude chtít v budoucnu zákazník.