Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce totiž změnit definici nelegální práce, což by mělo úřadům usnadnit dokazování. Nově by už nehrála roli délka výkonu práce.
Co se dozvíte v článku
Definice nelegální práce se změní
MPSV vypořádalo připomínky k návrhu novely zákona o zaměstnanosti, který má od roku 2024 přinést hned několik významných změn. Jedna z nich se týká definice nelegální práce. Aktuálně dle § 5 písm. e) bod 1. zákona o zaměstnanosti platí, že „nelegální prací“ je závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Závislou práci pak § 2 zákoníku práce definuje jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce dále musí být dle zákoníku práce vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
V neposlední řadě je v zákoníku práce uvedeno, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Nutná je soustavnost, určila judikatura
Zároveň platí už řadu let judikatura Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 6 Ads 46/2013), podle které je nutné, aby úřady prokázaly soustavnost závislé práce, respektive nelegální práce. Za (samostatný) znak je ovšem nutno považovat již první část definice, která hovoří o tom, že práce ‚je vykonávána‘. Nejen z tohoto gramatického vyjádření (vid nedokonavý), ale zejména z účelu definice a postihu nelegální práce je zřejmé, že mohou zůstat v platnosti dřívější judikaturní závěry o soustavnosti jako znaku závislé práce, neboť při jednorázové či příležitostné spolupráci se jen těžko může mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vytvořit jakýkoliv vztah, natožpak vztah závislosti,
píše se ve zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu.
Zaměstnávali jste někdy pracovníky nelegálním způsobem?
Úřady nemají soustavnost jak dokázat, tvrdí ministerstvo
Jak však upozorňuje ministerstvo, skutečnost, že úřady musí dokládat soustavnost nelegální práce, je mnohdy staví do neřešitelné pozice. Je velmi obtížné prokazovat, že daná fyzická osoba pracovala déle než v době fyzické kontroly pracoviště, která obvykle trvá pouze v řádu hodin, přičemž zaměstnavatelé následně argumentují, že nebyl naplněný znak soustavnosti závislé práce. U nelegálních zaměstnanců je obtížné zajistit jiné důkazy prokazující delší dobu výkonu práce, neboť zaměstnavatelé tyto zaměstnance většinou nijak neevidují,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Délka činnosti už nemá hrát roli
Nově by proto definice nelegální práce měla znít: Nelegální práce je práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, přičemž je vykonávána mimo pracovněprávní vztah; pro závěr, jedná-li se o nelegální práci, je rozhodné pouze naplnění těchto znaků a délka výkonu práce je nerozhodná; to neplatí, pokud výkon práce naplňující znaky podle věty první mimo pracovněprávní vztah umožňují zvláštní právní předpisy.
Tato úprava by měla zajistit, že se na délku výkonu závislé práce nebude brát zřetel. V případě, že by ke změně navrhované právní úpravy nedošlo a byla by ponechána stávající zákonná definice nelegální práce, pokračovala by obtížná vymahatelnost zákazu nelegální práce, došlo by k narušení fungování trhu práce a potlačení ochrany zaměstnanců jako slabší smluvní strany v pracovněprávních vztazích,
vysvětluje důvodová zpráva.
Úprava definice nelegální práce by navíc měla podle MPSV mít pozitivní přínos pro státní rozpočet, jelikož její odhalování, prokazování a sankcionování bude snazší a pro zaměstnavatele se tak stane méně atraktivní.
Navzdory zákonu odhalily úřady tisíce nelegálních zaměstnaných
Přestože ministerstvo v důvodové zprávě tvrdí, že pro úřady je obtížné nelegální práci prokázat, za 8 měsíců loňského roku proběhlo skoro 5 tisíc kontrol, při kterých bylo odhaleno necelých 2 tisíce nelegální zaměstnanců. Ve srovnání s loňskem, který byl ještě poznamenán covidovými opatřeními, počty kontrol opět narostly. Při zhruba pěti tisících kontrolách byly odhaleny téměř dva tisíce nelegálních pracovníků. Firmám za takto zásadní nezákonné praktiky, které jsou spojené s nelegálním zaměstnáváním, hrozí pokuty až do 10 milionů korun,
komentoval tehdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Změny se dotknou i agenturního zaměstnávání
Novela zákoníku práce dále mění pravidla u agenturního zaměstnávání. Nově by mělo dojít ke zrušení povinného pojištění agentur práce pro případ jejich úpadku, jelikož se tento institut podle MPSV neosvědčil a paradoxně naopak podmínky agenturních zaměstnanců zhoršil.
Změny by se měly týkat také podmínek pro vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání, odpovědným zástupcům nebo praxi pro účely povolení ke zprostředkování zaměstnání. Další problematikou je úprava výše kauce, kterou poskytují agentury práce, které hodlají zprostředkovávat zaměstnání formou agenturního zaměstnávání. Zároveň si návrh klade za cíl přesněji vymezit a rozšířit okruh důvodů, kdy nelze povolení ke zprostředkování zaměstnání vydat,
píše se ve zprávě RIA.
Kromě úpravy podmínek pro vydání povolení se mají změnit i důvody pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání a má se zpřesnit úprava nákladů řízení. Dále se má omezit období, kdy lze zahájit správní řízení ve věci odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Návrh rovněž upravuje obsah údajů, které agentury práce poskytují pravidelně generálnímu ředitelství Úřadu práce České republiky.
ČLÁNKY DO MAILU