Jurečkův šlendrián: Navrhovaných 5000 Kč na dítě není v souladu s právem EU

Zmatky od samého počátku

Už ohlášení záměru vyplatit rodinám 5000 Kč na dítě provázely zmatky a nejistota. Původně na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že na příspěvek dosáhnou domácnosti s ročním příjem do 1 milionu korun čistého. Následně však tuto informaci dementoval ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že limit příjmů bude v hrubém. Skupina domácností s nárokem na příspěvek tak bude menší, než bylo původně avizováno.

Čtěte více na Měšec.cz: 5000 Kč na dítě dostane méně rodičů. A to je vlastně dobře

Návrh je v rozporu s právem EU, varuje Úřad vlády

Před několika dny ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení návrh zákona, který příspěvek zavádí. Přestože se na příspěvku 5000 Kč vláda shodla, předložený návrh čelí kritice ministerstva financí a také Úřadu vlády. Především pak odbor kompatibility Úřadu vlády se do ministerstva práce a sociálních věcí ostře „obul“, jelikož podle něj není návrh v souladu s právem EU.

Jak upozornil odbor v připomínkovém řízení, ministerstvo nesplnilo formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU. Samotný návrh je navíc podle Úřadu vlády neslučitelný s evropským právem i obsahově.

Nárok na příspěvek mají mít totiž jen děti, které mají na území České republiky trvalý pobyt a bydliště, totéž musí splňovat jejich rodiče. Z hlediska práva EU je přitom rozhodné určení charakteru dávky a zabránění diskriminace občanů jiných členských států EU (a jejich rodinných příslušníků) a některých skupin státních příslušníků třetích zemí, kterým je dle práva EU také přiznáno právo na rovné zacházení vzhledem k jejich postavení. Důvodová zpráva toto zásadní východisko zcela opomíjí analyzovat. § 2 odst. 2 stanovuje kumulativní podmínku trvalého pobytu a bydliště jak pro dítě, které má nárok na příspěvek, tak kumulativně pro oba rodiče obě podmínky (trvalý pobyt a bydliště), což je principiálně v rozporu s právem EU, upozornil odbor kompatibility Úřadu vlády.

Návrh sice stanovuje, kdy se podmínka trvalého pobytu dítěte považuje za splněnou, obdobná úprava ale už není navrhována u rodiče, a povinnosti mít bydliště na území ČR nezbavuje návrh ani dítě a ani jednoho z rodičů v žádném případě (tj. ani u osob ekonomicky aktivních na území ČR s bydlištěm v jiném členském státě EU). Pokud je úprava navázána na přídavek na dítě, jedná se podle našeho názoru o rodinnou dávku podle koordinačních nařízení EU (zejména nařízení č. 883/2004). Podle koordinačních pravidel, se kterými se návrh dostává v § 2 do rozporu, je třeba takovou dávku přiznat bez ohledu nejen na trvalý pobyt nebo bydliště rodiče (např. příhraniční pracovníci nemusí ani bydlet na území ČR), tj. trvalý pobyt nebo bydliště dítěte pak už vůbec nemůže být relevantní, upřesnil odbor kompatibility.

Jak dále uvedl odbor, i kdyby byla dávka koncipována jako tzv. „sociální výhoda“ dle práva EU, musí být poskytována na nediskriminačním principu tak, aby neposkytnutí takové dávky nebylo schopno odradit dotčenou osobu od práva volného pohybu osob v rámci EU. Právo na sociální výhodu vzniká nejen migrujícím pracovníkům, ale rovněž i rodinným příslušníkům migrujících pracovníků, ve specifických případech nad rámec nařízení č. 492/2011 i ekonomicky neaktivním osobám, a to na základě ustanovení primárního práva EU (čl. 18, čl. 21 SFEU). Podmínky trvalého pobytu a bydliště pro migrující pracovníky z jiných členských států EU (a jejich rodinné příslušníky) jsou tudíž z našeho pohledu nepřípustné, vysvětlil odbor.

Odbor v neposlední řadě upozornil, že koncepce návrhu může vést k absurdním situacím, kdy příspěvek nebude vyplacen osobě pečující o dítě.

Stanjurovu ministerstvu se nelíbí zkrácené připomínkové řízení

Odbor kompatibility navíc není v připomínkovém řízení jediným kritickým místem. Proti návrhu se rovněž vymezilo ministerstvo financí, kterému se nezamlouvá, že materiál s tak zásadním dopadem do veřejných rozpočtů je předkládán do výrazně zkráceného připomínkového řízení (pouze několik pracovních dnů), které neumožňuje materiál důkladně posoudit a zvážit všechny důsledky přijetí navrhované právní úpravy s tím, že by byl následně projednán a případně schválen již v 1. čtení v Poslanecké sněmovně.

Jedná se o plošnou podporu, upozorňují finance

Ministerstvo financí dále uvedlo, že důvodová zpráva neodpovídá návrhu. Zatímco v důvodové zprávě se mluví o příjmu 1 milion Kč pro rodinu, v materiálu se v paragrafu 2 zmiňuje rozhodný příjem rodiče. K návrhu zákona MF ČR sice akceptuje, že na základních parametrech mimořádného příspěvku panuje v rámci vládní koalice shoda, považujeme však za potřebné konstatovat, že hranice 1 mil. pro hrubý příjem domácnosti představuje do značné míry plošnou podporu, neboť nárok na dávku bude mít téměř 80 % domácností s dětmi do 18 let. Přitom se nijak netestují majetkové poměry domácností, nýbrž pouze jejich příjem, doplnilo ministerstvo financí.

Na závěr zásadních připomínek pak ministerstvo napsalo, že nesouhlasí s paragrafem zákona, který by vládě umožnil nařízením příspěvek vyplatit v budoucnu znova. Podporu rodin s nižšími příjmy je třeba řešit systémově, nikoliv tak, že vláda dostane bianko šek na opakování této nesystémové podpory formou vládního nařízení, komentovalo ministerstvo financí.

Finance tepají Jurečku už za jiný zákon

Podobně kritické bylo ministerstvo financí také k návrhu ministerstva práce a sociálních věcí na slevu 5 % z pojistného na některé zaměstnance na částečný úvazek. Podle ministerstva financí by měla úprava zásadní dopad na veřejné finance a odporuje tak programovému prohlášení vlády. Ministerstvo financí dokonce požádalo o stažení materiálu.

Psali jsme: Jurečkův návrh 5% slevy na pojistném u částečných úvazků? Maximálně 2 %, říká ministerstvo financí

Podmínkou bude hrubý příjem do 1 milionu korun

Na příspěvek budou mít nárok rodiče (nebo rodič), se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije a kteří měli v roce 2021 příjmy do 1 milionu Kč hrubého a mají trvalý pobyt v ČR. Příspěvek se bude vyplácet na děti, které k 1. srpnu 2022 nedovršily 18 let věku.

Kdo dostane 5 tisíc automaticky a kdo musí požádat

Automaticky příspěvek dostanou rodiny, které pobírají přídavek na dítě, a to za měsíc červen 2022 s podmínkou, že ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo dítě 18 let věku. U dětí, které ke dni 1. srpna 2022 sice nedovršily ještě 18 let věku, ale nemají nárok na výplatu přídavku na dítě v červenci 2022 za měsíc červen 2022, a u dětí narozených od 2. srpna 2022 do dne 31. prosince 2022 již dávka nebude vyplacena automaticky, ale musí být o ni požádáno.

Kdo je považován za rodiče

Za rodiče pro účely vyhodnocení nároku na příspěvek budou považováni nejen biologičtí rodiče nebo osvojitelé, ale také osoby, jimž bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner rodiče nebo vdovec nebo vdova po rodiči nebo druh či družka rodiče nebo uvedené osoby, pokud s dítětem a rodičem nebo uvedenou osobou žijí a společně hradí náklady na své potřeby. Podmínka, že alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek musejí společně hradit náklady na své potřeby, platí pro druha a družku, uzavírá se v důvodové zprávě.

Psali jsme: Někteří dostanou 5000 Kč příspěvek na dítě automaticky, jiní o něj budou muset požádat