Od počátku roku 2016 mají všichni plátci povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH finančnímu úřadu podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Po důmyslném zamyšlení působí některé aspekty kontrolního hlášení absurdně a marně hledám jejich smysl.
Čtěte také: Kdyby platily pokuty u kontrolních hlášení, tisíce podnikatelů zaplatí 30 000 Kč
Na počátku je vhodné uvést část důvodové zprávy k předmětné novele zákona o DPH týkající se kontrolního hlášení, kde se mimo jiné uvádí:
Mechanismus systému kontrolních hlášení vychází z toho, že plátci vykazují v dané struktuře údaje o (z hlediska správy daně) zásadních plněních, tyto správce daně navzájem porovnává a spojuje formou „párování“ jednotlivých kontrolních hlášení. V okamžiku vyměřování daňových přiznání tak správce daně disponuje údaji, které by jinak získával převážně posteriorní kontrolní činností u jednotlivých plátců, přičemž v době realizace kontrolní činnosti jsou již některé články spojení nesoučinné („mizející obchodník“) a finanční prostředky jsou odčerpány mimo dispozici správce daně.
Správce daně tedy páruje jednotlivá plnění dodavatele a odběratele tak, aby v řetězci plátců nebyla čerpána neoprávněně daňová výhoda. V následující tabulce si uvedeme, které části lze párovat prostřednictvím kontrolního hlášení dodavatele a odběratele.
| Druh plnění | Část kontrolního hlášení | Část kontrolního hlášení |
| Dodavatel | Odběratel | |
| Zdanitelná plnění nad 10 000 Kč | A.4. | B.2. |
| Zdanitelná plnění do 10 000 Kč | A.5. | B.3. |
| Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a) | A.1. | B.1. |
| Zdanitelná plnění, kde nevznikla povinnost vystavit daňový doklad | A.5. | – |
| Zvláštní režim pro investiční zlato | A.3. | – |
| Pořízení zboží a přijetí služby z EU | – | A.2. |
Obchodníci se zlatem mají povinnost uvádět do kontrolního hlášení také jméno, datum narození, částku a adresu kupujícího, a to i přesto, že kupující není plátce DPH, a dokonce ani podnikatel. V kontrolním hlášení se tedy může objevit jakýkoliv občan včetně identifikačních údajů. Kontrolní hlášení má být nástrojem v boji proti karuselovým podvodům, avšak prodej zlata je osvobozený od DPH. Není zde tedy možné vylákat ze státního rozpočtu neoprávněně DPH. K čemu tedy slouží oddíl A.3. kontrolního hlášení?
Čtěte také: Mlčenlivost advokátů a daňových poradců v souvislosti s kontrolním hlášením
Přijatá plnění z EU uvádí odběratel do části A.2. Opět tuto část nelze párovat s žádnou jinou částí kontrolního hlášení. Tato část určitě neslouží ke kontrole například polského či německého dodavatele. Pokud chce finanční správa kontrolovat tyto obchodní případy, má k dispozici jiné nástroje (např. souhrnné hlášení). Z jakého důvodu je v kontrolním hlášení oddíl A.2.?
Zdanitelná plnění do 10 000 Kč včetně DPH v částech A.5 a B.3 kontrolního hlášení nelze žádným způsobem párovat. V těchto částech uvádí plátci pouze sumárně základ daně a daň za příslušné zdaňovací období, žádné identifikační údaje dodavatele (případně odběratele). Dodavatel má povinnost uvádět všechna plnění do kontrolního hlášení, ať je příjemcem plnění plátce DPH, tak i neplátce DPH. Co finanční správa zkontroluje, pokud příjemcem plnění je občan (neplátce DPH), který nemá s kontrolním hlášením vůbec nic společného a nemůže nárokovat DPH?
Čtěte také: Poctiví podnikatelé se vyhnou kontrolám z berňáku, díky kontrolnímu hlášení
Podle § 101c odst. 1 zákona o DPH je plátce povinen podat kontrolní hlášení, jestliže přijal zdanitelné plnění v tuzemsku nebo poskytl za něj úplatu přede dnem uskutečnění plnění. Musí plátce podávat kontrolní hlášení, pokud
- plnění nepoužije pro ekonomickou činnost, což je podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 72 zákona o DPH?
- nebude uplatňovat nárok na odpočet v aktuálním zdaňovacím období?
- pouze poskytl úplatu, ale dosud neobdržel daňový doklad, což je podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 1 zákona o DPH?
- z daného plnění nemá nárok na odpočet daně vůbec, protože nesplňuje některou z dalších podmínek podle § 73 zákona o DPH?
Každý se může sám zamyslet nad jinými okolnostmi kontrolního hlášení, které nebyly v textu zmíněny, např. časová a administrativní náročnost zpracování a podání kontrolního hlášení, finanční náročnost v souvislosti s kontrolním hlášením, ochrana předávaných dat před zneužitím apod.
Rozhodně lze najít další situace, kde lze marně hledat primární funkci kontrolního hlášení, tedy nástroje v boji proti karuselovým podvodům. Existuje mnoho otázek, které dosud nebyly zodpovězeny. Nyní můžeme jen čekat na jejich odpovědi, které možná získáme až prostřednictvím soudní cesty.
Lukáš Taragel
Autor působí v soukromém sektoru jako daňový konzultant, do 31.7. 2016 byl referentem Finanční správy pro Jihomoravský kraj. (Aktualizováno 17.8. 2016)
Vyjádření Finační správy k výše uvedenému článku
Dotyčný autor v době vydání článku ve Finanční správě již nepracoval; od jeho výroků se distancujeme.
Autor ve svém článku polemizuje s některými oddíly kontrolního hlášení, o kterých tvrdí, že jsou buď zbytečné, anebo že je nelze pro kontroly využít. Po přečtení těchto řádků nezbývá než s lítostí konstatovat, že autor má základní mezery ve znalostech zákona o dani z přidané hodnoty a následně vyvozuje závěry, které jsou nepravdivé nebo zmatečné.
Jako příklad lze uvést autorův údiv nad evidencí přijatých plnění z jiného členského státu, kdy dle autora má správce daně k dispozici tyto údaje v souhrnném hlášení. V tomto případě se však jedná o dvě naprosto odlišné věci! V souhrnném hlášení se vykazují obecně uskutečněná plnění s povinností přiznat daň v jiném členském státě, nikoliv přijatá plnění s povinností přiznat daň v tuzemsku, jako je tomu v oddíle A.2 kontrolního hlášení. Souhrnné hlášení představuje také nástroj mezinárodní spolupráce při správě DPH. Tuto výměnu informací přes kontrolní hlášení zajistit nelze!
Další nepochopení podstaty a smyslu kontrolního hlášení lze demonstrovat na autorově námitce, že plnění vykazovaná v oddílu A.3. jsou osvobozena od daně, a tudíž je nelze využít při páchání daňových podvodů. V tomto případě správce daně požaduje údaje o obchodování s investičním zlatem, kde je sice uskutečněné plnění osvobozeno od daně, ale s nárokem na odpočet daně. Tedy i u těchto transakcí hrozí riziko páchání daňových podvodů, spočívajících ve vylákání finančních prostředků prostřednictvím nadměrných odpočtů DPH.
Dále zmiňovaná neexistence přímých párovacích údajů v případě souhrnně vykazovaných plnění do limitu 10 tis. korun nutně neznamená nemožnost využití takovýchto dat obecně pro správu DPH. I tyto údaje správce daně pečlivě analyzuje.
Nejistota autora článku z hlediska určení vzniku povinnosti podání kontrolního hlášení z titulu přijetí zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty přede dnem jeho uskutečnění (§ 101c odst. 1 písm. b) zákona o DPH), pramení pouze z nedostatečné znalosti souvisejících pokynů k vyplnění kontrolního hlášení, neboť odpovědi na vznesené otázky zde lze beze zbytku nalézt.
Finanční správa ubezpečuje plátce DPH i veřejnost, že všechny části kontrolního hlášení rozhodně smysl mají. Díky kontrolnímu hlášení dostává Finanční správa potřebná data ve správné struktuře a v reálném čase tak, aby mohla včas rozkrýt složité daňové podvody a byla schopna předejít vyplácení neoprávněně nárokovaných nadměrných odpočtů DPH. A to zcela jistě smysl má.
ČLÁNKY DO MAILU