Kalouskovy triky s deficitem Česku příliš nepomůžou

Na pořadu probíhající schůze poslanecké sněmovny je i návrh státního závěrečného účtu za rok 2008. Státní rozpočet za rok 2008 má dle předloženého usnesení předchozí vlády skončit s rekordně nízkým deficitem 20 miliard korun. K tomuto výsledku však ministerstvu financí pomohly především legislativní změny během loňského roku, které umožnily organizačním složkám státu nepřevádět nevyčerpané rozpočtované prostředky do rezervních fondů a ty se tak nevykázaly jako uskutečněný výdaj.

Tento účetní „trik“ snížil deficit státního rozpočtu o necelých 50 miliard korun. Pokud by tedy zůstala zachována legislativa z předchozích let, schodek by dosahoval 70 miliard korun. Tento účetní postup vlády kritizoval kromě opozice také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), podle kterého se tak zvýší deficit v příštích letech. Odhady státních schodků na další roky přitom nejsou už nyní optimistické. Podle ministerstva financí se počínaje letoškem až do roku 2012 budou deficity rozpočtů pohybovat nad hranicí 150 miliard korun. Reformy na výdajové straně rozpočtu jsou tak podle analytiků nevyhnutelné.

Kalouskova mediální hra

S velkou pompou ohlásil na počátku letošního roku bývalý ministr Miroslav Kalousek, že český stát hospodařil v roce 2008 se schodkem 20 miliard korun. To tvoří nejnižší schodek státního rozpočtu od roku 1997 a Klausovy vlády, která skončila „pouze“ 15,7 miliard korun v mínusu. Původně přitom návrh státního rozpočtu počítal se schodkem přesahujícím 70 miliard korun.

Podle Kalouska se podařilo snížit deficit především kvůli reformám na výdajové straně. Pokud bychom žádné reformy neudělali, tak by byl deficit minimálně o 50 miliard (korun) vyšší. I když je pravda, že i příjmy se nám podařilo naplnit o něco lépe, než bylo plánováno, uvedl pro Hospodářské noviny Kalousek.

Bývalý ministr financí v rozhovoru dále řekl, že díky reformám a nižšímu deficitu jsou veřejné rozpočty připravené na podporu ekonomiky ze státního rozpočtu a že Česko tak má jistý polštář na fiskální operace, které by zmírňovaly dopady krize. Pokud bychom zachovali veřejné rozpočty ve stavu, v jakém jsme je zdědili po Paroubkově vládě, tak bychom to vzhledem k vyššímu schodku měli mnohem komplikovanější, dodal Kalousek.

Nízký schodek způsobily hlavně účetní „triky“

Jenže příčiny nižšího schodku leží podle všeho jinde. Návrh Státního závěrečného účtu za rok 2008 kritizovala opozice, podle kterého se menšího deficitu dosáhlo především díky účetnímu „triku“ Topolánkovy vlády a legislativním změnám během roku 2008. Nová právní úprava totiž umožnila organizačním složkám státu nepřevádět své nevyčerpané rozpočtované prostředky do rezervních fondů a ty se tak ve výsledku nevykázaly v konečné rozvaze jako uskutečněný výdaj.

Tento fakt přes své mediální proklamace přiznává i samotný Kalousek, jehož ministerstvo státní závěrečný účet zpracovalo. Relativně příznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z již výše uvedené novely rozpočtových pravidel, podle které kapitoly v roce 2008 nepřeváděly nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů, píše v příloze C k Státnímu závěrečnému účtu za rok 2008.

V příloze ministerstvo dále uvádí, že po odečtení převodů prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 47,5 mld. Kč (snížení celkových příjmů) a převodů prostředků do rezervních fondů za rok 2008 v nulové výši ( od roku 2008 nelze převádět do rezervních fondů), by celkový schodek byl vyšší o 47,5 mld. Kč a dosáhl by 67,5 mld. Kč. Tuto informaci však v médiích Kalousek již nezmínil.

Je to jen dobrý mediální trik. Odvážný účetní vtip ministra financí Miroslava Kalouska. Opravdu nevím, jak se mu povedlo při oznamování „rekordně nízkého schodku“ udržet vážnou tvář, kritizoval Kalouska stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka. Čtěte také: Zeman: Bohuslav Sobotka byl nejslabším ministrem financí ČR.

Na spojitost s legislativními změnami ale neupozorňovala pouze opozice, ale před několika dny je ve své zprávě také potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad. Ten vydal Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008, ve kterém varuje díky legislativním změnám před vyšším deficitem v dalších letech.

Převody do rezervních fondů v roce 2008 tak byly nulové. Nečerpané prostředky mohou však nárokovat v dalších letech, a překročit tak rozpočet výdajů běžného roku. Tím je podle NKÚ založeno riziko zvyšování deficitu v následujících letech, domnívá se ve stanovisku NKÚ.

Dluh letos roste 5705 korun za vteřinu

Odhady schodků rozpočtů na příští roky nejsou přitom už ani teď příliš optimistické. Stávající ministr financí Eduard Janota počítá s tím, že v příštím roce dosáhne deficit státního rozpočtu 164 miliard korun, v roce následujícím 160 miliard korun a v roce 2012 156 miliard Kč. V tomto roce by pak Janota rád udržel schodek pod hranicí 150 miliard korun. Čtěte více: Protikrizový kompromisní balíček dostane do krize rozpočet.

Deficity rozpočtu tak budou podle ministerstva financí atakovat 5% podíl na HDP. Odborníci si ale myslí, že schodky budou ještě vyšší. Deficit rozpočtu letos čekáme asi 180 miliard Kč, příští rok by byl zhruba ve stejné výši, ovšem bez fiskálních stimulů. Záležet bude na nové vládě, sdělil serveru Podnikatel.cz Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria.

Podle hlavního ekonoma firmy ING Wholesale Banking Vojtěcha Bendy může podíl deficitu na HDP vzrůst dokonce až na 7 %, jestliže se nepřijmou příslušná úsporná opatření. Do roku 2012 tak státní dluh zřejmě stoupne o 50 % na necelých 1,5 bilionů korun.

Letos každou 1 sekundu vzroste veřejný dluh v ČR o 5 705 korun. Příští rok přeřadíme na 6 365 korun za 1 sekundu. V letech 2009 a 2010 se budeme zadlužovat dvakrát rychleji než byl průměr 2001 až 2008. Bude to největší nářez v dějinách veřejných financí ČR, domnívá se zase Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.

Na otázku, jak vysoký státní dluh je ještě únosný, analytici nedokáží přesně odpovědět. V každé zemi je to totiž jinak. Vyspělým ekonomikám trh toleruje dluh i nad 100 % HDP, méně vyspělým a menším ekonomikám ne. Navíc co je únosné v dobrých časech, se může ukázat v čase krize jako příliš. Český veřejný dluh však zatím do nebezpečných rozměrů nenarostl, doplňuje Tomáš Vlk.

Jediný dlouhodobě únosný deficit je nula. V ideálním případě by stát měl vytvářet mírné přebytky v době konjunktury a z nich financovat deficit v době hospodářského poklesu či mimořádné výdaje, dodal serveru Podnikatel.cz Vojtěch Benda s tím, že pro stát platí podobné obecné pravidlo jako pro firmy: Dočasně únosný je jen takový deficit, který je krytý očekávanými budoucími příjmy.

Česko musí provést penzijní a zdravotnickou reformu

I přes varování analytiků se ale Česko nenachází v situaci Maďarska či Lotyšska, aby muselo drasticky zvyšovat příjmovou stránku rozpočtu pomocí rostoucích daní. Vysoká míra zdanění totiž podle odborníků podlamuje dlouhodobě konkurenceschopnost ekonomiky. Čtěte také: Nevolali jsme po vyšších daních, vadilo nám ale jejich prudké snižování, říká šéf odborů.

Česká republika by však i tak měla přistoupit k změnám v oblasti veřejných financí a to především na výdajové straně rozpočtu. Hlavním problémem je jednoznačně výdajová stránka. Nutné je revidovat rozsah sociálního státu, jehož současný stav je velmi obtížně ufinancovatelný, potvrdil serveru analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář.

Mantrou politiků je nemožnost měnit mandatorní výdaje v krátkodobém horizontu. Každé mandatorní výdaje však lze měnit zákony a pravidly a přizpůsobovat je možnostem a potřebám ekonomiky, připojil se Vojtěch Benda.

Odborníci vidí poměrně široké možnosti, kde se dá na státních výdajích ušetřit. Škrtat by se mělo ve státní správě, měly by se omezit sociální dávky a zlepšit kontrola výdajů na veřejné zakázky, aby se odstranila korupce. Česko musí podle analytiků také provést penzijní a zdravotnickou reformu. Bez nich žádné dlouhodobé zlepšení čekat nelze. Naopak v horizontu 5 až 10 let začnou rychle táhnout rozpočet do velkých deficitů, varuje na závěr Tomáš Vlk. Čtěte více: Jiří Rusnok: Opozice volí taktiku – čím hůře, tím lépe.