Nemyslel jsem špatně vypočítanou daň, ale při vyplňování jsem vážně nechápal, co do kterého políčka mám napsat. Přiznání jsem vyplňoval teprve podruhé. Opravdu nechápu, kdo státní formuláře vymýšlí. Proč není možné navrhnout formulář tak, aby ho pochopil i člověk s IQ 70 ?
Zavolají, pokud v přiznání je uvedeno telefonní číslo.
A to jak v případě, že něco chybí, tak v případě, když zjistí, že je tam chyba v můj neprospěch - obojí se mi přihodilo.
Když je výsledkem nedoplatek daně, stojí to kromě toho nedoplatku i nějaké penále.
to že na úřadě není fronta a daňový poplatník je za svoje nemalé peníze obsloužen důstojně a bez čekání - by mělo být tak normální, že to ani nestojí za článek.
teď ještě aby se to rozšířilo na všechny úřady - například dopravka je tradičně katastrofální, nyní si ještě nějaký idiot vymyslel že firmy budou předkládat ORIGINÁL VÝPISU Z OR (jakoby ouřad nemohl nahlédnout sám, když to má už pomalu každá pošta))
nah*ovno.
ouřad do něj potřebuje prý NAHLÉDNOUT a prý ověřit že jednatel je jednatelem. proč nemůžou nahlížet sami do wwwýpisu bylo předmětem asi šesti mých písemných stížností ale bez úspěchu. proč ověřují jednatele podle papíru který může být třeba rok starý, zatímco jednatel se mohl předevčírem vyměnit, to bylo předmětem asi šesti mých písemných stížností ale bez úspěchu.
celé roky stačila fotokopie výpisu, nyní musí být originál. absurdní je to zejména, tam kde dopravka sedí v baráku magistrátu kde je czechpoint, takže jako kretén jdete o dvě patra výš pro výpis, vypláznete stovku či dvě, vystojíte si druhou frontu, debil za přepážkou do něj nahlédne, a papír za stovku můžete vyhodit.
taky mně jednou vyhodili, že jsem měl pas a ne občanku. prý ouřad aby zaregistroval auto na právnickou osobu, musí ověřit soukromé bydliště jednatele. ani stížnost na tento postup nebyla nikdy dořešena.
Jezevče, mělo by to sice být normální, ale pokud si nechá podání velká spousta lidí na poslední den, tak fronta prostě bude, i kdyby se rozkrájeli. Úřady nejsou prostorově vybaveny na obsloužení většího počtu lidí najednou.
pokud si podání nechá velká spousta lidí na poslední den - vedoucí oddělení to poměrně přesně ví.
proto pro schopného, opakuji SCHOPNÉHO vedoucího oddělení není problém posílit podatelnu, nebo rozšířit služby podatelny na další kanceláře. na přijímání spisu a razítkování "došlo dne" není potřeba žádná kvalifikace.
může nechat do vestibulu donést dvacet stolků a posadit k nim všechny na dva dny zaměstnance úřadu, může vyhlásit že všechny kanceláře budou dva dny pracovat jako podatelna. nárazová fronta na registraci vozidel je problém - nic není tolik jednoduché jako posílit podatelnu.
Nenajde se mezi čtenáři někdo, kdo podnikal už v roce 1990?
Rád bych porovnal formulář daňového přiznání z roku 1990, ještě přes vyhlášením šílených daňových a podnikatelských zákonů, které platí dodnes, s přiznáním ze současnosti.
Mám podezření, že každoročně políčka přibývají a formuláře tloustnou.
Budu nesmírně vděčný.
Nebo nenapadá vás, kde lze formulář z roku 1990 sehnat? Poslalo by mi ho ministerstvo financí na žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím?
Slo to "legalizovat" pres jakousi organizaci, ktera si z toho brala 50%. Jednodussi nez dnes ? Ne, ackoli je to tu dost divna zeme tak bych se neodvazil tvrdit, ze snad v te dobe bylo neco jednodussi !
Volit komunisty kvuli jednodušším daním? Jste na palici??????
Samozřejmě že mnoho věcí jednodušší bylo. Nebyly živnostenské úřady (tedy ani živnostenský zákon a kontroly z něj vyplývající), nebylo sociální pojištění, neexistovala DPH, tuším že ze soukromých příjmů se neplatilo zdravotní pojištění, nebyly zdravotní pojišťovny a povinnosti z nich vyplývající. V obchodním styku neexistovala hotovost, všechno se posílalo jen na objednávky a faktury - ale v podstatě neexistovala (druhotná) platební neschopnost, státní podniky platily a jiné nebyly. Byla jediná banka, česká státní spořitelna, ve které nikdy nebyla fronta, která nikdy nemohla zkrachovat, a bankovní účet byl exotická opulence. Nepamatuji se už jak se počítaly daně, jaké na ně byly formuláře ani komu se to vlastně podávalo. Nebyla kniha jízd, ostatně skoro si myslím že živnostník auto mít nesměl, mohl používat svoje (bez nároku na odpisy) a nebo bylo státní. S přihlédnutím k evidovatelným údajům bych mínil že daňové přiznání mělo do deseti řádek.
Zase na druhou stranu - základním signifikantem bylo, že na všechno bylo potřeba povolení a to vám nikdo nemusel dát, a nikdo vám nemusel vysvětlovat proč. Registrace živnosti tedy nebylo zajít na ŽU a zaregistrovat se - ale žádost zvaná (podle tehdejšího ministra obchodu, který to nakonec musel osobně podepsat a schválit) "barčákovo kolečko" - vyřízení žádosti trvalo asi rok a reprezentovala přes deset povolení různých úřadů, 90% z nich stranických. U všeho se musel prokazovat důvod - a taky hlavně prospěch socialistické vlasti. Nebyly počítače, mobily, faxy ani tiskárny - všechno se dělalo jen ručně. Faktura a objednávka na jediném jednotném pro všechny povinném formuláři, který tiskl jediný státní podnik SEVT - prodával je ovšem jen státním podnikům, aby je mohl prodat soukromníkovi bylo potřeba deset dalších povolení. Paragonové účtenky jsem neměl nikdy, nepodařilo se mi sehnat příslušný počet povolení abych si je směl koupit. Pak zase formuláře faktury nebyly k dostání, protože státní podnik letos tiskl formuláře objednávek. Xeroxy a tiskárny a vůbec zařízení pro produkci a reprodukci tisku byly přísně hlídané stranou a vládou - za ofocení čehosi hrozil až nepodmíněný trest odnětí svobody, a to byly lihová OC-čka na fotocitlivý (později jako faxový) papír - tiskárny existovaly jen portálové lineprintery. Ručně psanou fakturu státní podnik nepřijal, ale mechanický psací stroj stál dvě výplaty. Dostat povolení k tomu abyste si mohl nechat udělat razítko - několik dalších povolení, žádostí a formuářů, výroba trvala mnoho týdnů, myslím že dnes je jednodušší získat koncesi na obchod se zbraněmi než za komunistů povolení smět si koupit razítko. Nebyly telefony - na telefonní linku se čekalo desítky let. Vůbec ta nemožnost koupit cokoliv byla všudypřítomná - nic nebylo, všechno se muselo pracně shánět, mnoho věcí se prostě nesehnalo a nebylo. Na všechno povolení, které vám nikdo nemusel dát. A za celou svoji výplatu jste si sto metrů za hranicema nekoupil ani rohlík . . . . pokud vás teda na tech hranicích demokraticky neodpráskli. Myslím že popis "podnikání" za komunistů dalece přesahuje možnosti tohoto diskusního fora, ale vzpomněl bych si ještě na několik stran.
Jednodušší tedy možná ano, lepší ani omylem . . . .
Děkuji za hezký exkurz do minulosti, určitě bych se neodvažoval tvrdit, že za komunistů to bylo lepší.
Nicméně, když to tak čtu a dávám si vaše informace do souvislosti s tím, co si pamatuji já, tak nejlepšími léty pro podnikání byl rok 1990 a 1991 - tedy po pádu komunismu a do přijetí nesmyslných zákonů, které nám otravují život dodnes. A bohužel je to stále horší a lepší to už nikdy nebude.
Za to muze rozpad Ceskoslovenska, protoze ty "spolecne" zakony byly prece jen lepsi nez jednotlivych republik, ze kterych se pak vychazelo. Jinak souhlasim, za naseho zivota jiz necekam vyrazne zlepseni.
lze souhlasit s nesmyslností mnohých zákonů - je opravdu škoda, že se v naší legislativě neuvádí autor. ncméně je to dáno i množstvím.
v roce 1980-88 se "živnost" týkala desítek lidí v republice. pokud podniká méně lidí než se jich za týden zabije v autě, je to okrajová záležitost, na kterou se nevyplatí něco vymýšlet a nějak jí standardizovat a regulovat.
v roce 1990 bylo potřeba nastavit pravidla pro desítky TISÍC tisíc podnikatelských subjektů a v roce 2000 pro několik milionů (počítám všechny ičo včetně právnických osob). tam už je zákonný rámec na místě. že to jsou vesměs paskvily a bláboly je jiná věc - ale to bychom museli vyměnit voliče.