Od července tak budou muset firmy vyplácet svým zaměstnancům v případě pracovní neschopnosti náhradu mzdy již od prvního dne. Zvýšení nákladů má zaměstnavatelům kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na nemocenském pojištění. Jak ovšem upozorňují firmy, toto snížení nepokryje vyšší náklady na náhrady mzdy.
Karenční doba se zruší
Poslanecká sněmovna včera setrvala na svém původním návrhu a přehlasovala veto Senátu ohledně novely, která ruší třídenní karenční dobu. S účinností od července tak budou muset podnikatelé zaměstnancům platit náhradu mzdy od prvního dne pracovní neschopnosti. Náhrada bude ve výši 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.
ZMĚNY A NOVINKY 2019
Co se mění v roce 2019 pro podnikatele i zaměstnance?
Zaměstnavatelům má sice opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na nemocenském pojištění, jak však upozorňují firmy, vyšší náklady to nepokryje. Zrušením karenční doby by podle propočtů Hospodářské komory ČR mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostly na 5 miliard korun ročně. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory ČR zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta. Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu tak nevyváží finanční a personální dopady na firmy,
uzavřel Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.
Čtěte také: Klady a zápory zrušení karenční doby. Změna se dotkne i OSVČ
Náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti v současné podobě byla zavedena od roku 2009. Vyplácí se v prvních 14 dnech (v letech 2011 až 2013 v prvních 21 dnech) pracovní neschopnosti. Ovšem až od čtvrté zameškané směny, případně od 25. zameškané hodiny. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, od patnáctého dne nemoci má zaměstnanec nárok na nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení.
ČLÁNKY DO MAILU