Karviná začíná vyhrávat boj s nezaměstnaností

16. 8. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Karviné se začíná blýskat na lepší časy. Může za to příchod nových investorů a s ním spojený nárůst poptávky po pracovní síle. Pokles nezaměstnanosti sice brzdí nevyhovující struktura lidí bez práce a to, že více než polovina všech nezaměstnaných je na úřadu práce evidována více než rok. Statistiky ale hlásí pozitivní změnu trendu!

Když se řekne Karviná, vybaví se pamětníkům vzkvétající průmyslové město, kam dojížděli za prací dělníci a horníci z celého bývalého Československa. Teď je Karviná spíš synonymem nezaměstnanosti a hluboké deprese. Ale je tomu skutečně tak? První vlaštovky poukazující na oživení nabízejí nejnovější statistiky. Zatímco ještě k 31.7.2003 byla nezaměstnanost hrozivě vysoká a dosahovala hodnoty až 20,46 %, ke konci července 2005 to bylo 19 % a podle posledních údajů klesla nezaměstnanost k 31.7.2007 na 14,9 %. Pod hranicí 15 % byla nezaměstnanost v Karviné naposledy zaznamenaná na konci ledna roku 1999.

Karviná nicméně zůstává okresem s druhou nejvyšší nezaměstnaností v České republice, hůře je na tom pouze okres Most s mírou nezaměstnanosti 17,4 %. Co se týče statistiky počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (VPM), je Karviná třetí nejhorší v zemi. Na jednu pracovní pozici karvinské úřady evidují 14,1 uchazečů. Pro srovnání: Most má 10,2 uchazečů, Ostrava-město 6,4 a Mladá Boleslav jen 0,8 uchazeče. Když se však ohlédneme do nedávné minulosti, tak na konci července 2005 tomuto žebříčku karvinský okres vévodil s hrozivou bilancí 76,3 uchazečů na 1 VPM!

Co má vliv na oživení Karviné?

Příčin poklesu nezaměstnanosti je určitě více. Rozhodně se na tom podepsala sílící česká ekonomika a s tím související tvorba nových pracovních příležitostí. Důležitý byl také vznik průmyslné zóny KARVINÁ – NOVÉ POLE, která získala akreditaci k 26.6.2003 a kde v současnosti působí 8 firem jako Shimano Czech Republic, Dexon Czech a Mölnlycke Health Care Klinipro. Svůj podíl na karvinském „obrození“ má určitě také aktivní politika zaměstnanosti, zejména rekvalifikační kurzy, které jsou výsledkem spolupráce mezi magistrátem města, Evropskou unií a Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Karviné chybí kvalitní a levná pracovní síla

Snižování nezaměstnanosti ale brání nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Není jednoduché najít levnou a výkonnou pracovní sílu,“ říká Josef Mertl, ředitel společnosti Technické služby Karviná, která zaměstnává kolem 150 lidí. „I v tomto regionu chtějí pracovníci více a mají vyšší platové požadavky,“ dodává. Podobný názor sdílí i další zaměstnavatelé. „V Karviné není jednoduché sehnat kvalitní pracovní sílu. Domnívám se, že 90 % oněch karvinských nezaměstnaných je ve skutečnosti nezaměstnatelných. Denně jsem v situaci, kdy se dotyční snaží žádat o místo, byť mají pouze základní vzdělání,“ uvedl pro business server Podnikatel.cz Kamil Toman, technický manažer společnosti Dexon Czech s.r.o., která zaměstnává v Karviné 31 lidí. „Již několik měsíců se snažíme najít kvalifikované účetní a obchodní zástupce pro prodej ozvučovací techniky, navíc s praxí, a to je téměř nemožné,“ dodal Toman.

V Karviné má až 35 % všech nezaměstnaných pouze základní vzdělání. Další problém, se kterým se karvinský trh práce potýká, je dlouhodobá nezaměstnanost. V okrese je z 22 168 neza­městnaných až 12 825 těch, kteří jsou bez práce více než rok, a ve statistice nezaměstnaných nad 24 měsíců je jich evidovaných 9385. V tomto směru drží Karviná celorepublikové prvenství. Například v Mostu je to 5 404 lidí a Liberecký a Královéhradecký kraj dohromady s hlavním městem Prahou evidují celkem 8 928 osob nezaměstnaných nad 24 měsíců. Problém dlouhodobé nezaměstnanosti spočívá hlavně v tom, že vede ke ztrátě pracovních návyků a snižuje pravděpodobnost uplatnění na trhu práce.

Bayer 160807 - Struktura nezaměstnaných
Bayer 160807 - Délka nezaměstnanosti

Vznikají nová pracovní místa

Karviná nyní zažívá to, co už dlouhé roky neznala – zvýšení poptávky po pracovní síle. Potvrzuje to i vedoucí Úřadu práce v Karviné Jan Rychlý:„Poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle měla od druhé poloviny roku 1978 až do konce roku 2005 převážně klesají trend. V letech 1999 – 2003 se průměrné měsíční stavy VPM pohybovaly kolem 500 míst. V letech 2004 a 2005 dále klesly na úroveň cca 330 míst měsíčně, což ovlivnil vstup ČR do EU, kdy již zaměstnavatelé nemuseli hlásit VPM v souvislosti s dříve podávanými žádostmi o povolení zaměstnávání cizinců. Ti přešli rokem 2004 pod režim tzv. informačních karet ,“ dodal pro business serveru Podnikatel.cz.

Stavy VPM na konci měsíce června v letech 2002 – 2007
k 30. 6. let počet VPM celkem VPM pro dělníky VPM pro THz a administrativu
2002 466 368 98
2003 447 360 87
2004 322 257 65
2005 340 235 105
2006 742 561 181
2007 1 569 1 358 211

Letošní poptávka opět vzrůstá, o čemž svědčí fakt, že za půl roku již počet nahlášených volných pracovních míst (VPM) dosahuje 72,7 % loňského celoročního počtu. Před rokem 2004 představovala VPM pro horníky cca 50 % všech nově hlášených VPM. V současné době je její podíl :

Nejvyšší poptávka po jednotlivých profesích
KZAM Název profese nejčastěji hlášených VPM v průběhu roku Počet VPM
7122 Zedníci, kameníci, omítkáři 377
5211 Prodavači v obchodech 252
7222 Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci 245
5169 Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy 190
9321 Pomocní a nekvalifikovaní montážní pracovníci 163
7111 Horníci, lamači pro uhelné doly 150
8324 Řidiči nákladních automobilů a tahačů 143
5123 Číšníci, servírky 130
7137 Stavební a provozní elektrikáři 96
5122 Kuchaři 95
8281 Montážní dělníci montující mechanická zařízení 94
8326 Řidiči speciálních vozidel 82
4115 Sekretářky, sekretáři 76
5111 Obsluhující pracovníci v dopravě a stevardi 70
9132 Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, jiných zařízeních 64
9313 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách budov 64
7136 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři 54
3433 Pracovníci v oblasti účetnictví 53

KZAM – klasifikace zaměstnání

Jak se bude poptávka vyvíjet?

S ohledem na příchod nových investorů do okresu i okolních regionů se předpokládá zájem o uchazeče se zaměřením na strojírenskou výrobu, obsluhu strojů na výrobu produktů z kovů (soustružníci – CNC, frézaři, nástrojáři) a montážní pracovníky v oblasti strojírenského průmyslu. Boj s nezaměstnaností ale ještě Karviná zdaleka nevyhrála, jak potvrzuje vedoucí karvinského úřadu práce. „Přestože máme v evidenci cca 2,7 tisíce uchazečů se zaměřením na strojírenství, je jejich uplatnění problematické, a to z důvodu jiného zaměření, zdravotních problémů, jejich osobního postoje k zaměstnání a podobně,“ upozorňuje Jan Rychlý.

Ožívá podle vás karvinský trh práce?

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).