Když se řekne Karviná, vybaví se pamětníkům vzkvétající průmyslové město, kam dojížděli za prací dělníci a horníci z celého bývalého Československa. Teď je Karviná spíš synonymem nezaměstnanosti a hluboké deprese. Ale je tomu skutečně tak? První vlaštovky poukazující na oživení nabízejí nejnovější statistiky. Zatímco ještě k 31.7.2003 byla nezaměstnanost hrozivě vysoká a dosahovala hodnoty až 20,46 %, ke konci července 2005 to bylo 19 % a podle posledních údajů klesla nezaměstnanost k 31.7.2007 na 14,9 %. Pod hranicí 15 % byla nezaměstnanost v Karviné naposledy zaznamenaná na konci ledna roku 1999.
Karviná nicméně zůstává okresem s druhou nejvyšší nezaměstnaností v České republice, hůře je na tom pouze okres Most s mírou nezaměstnanosti 17,4 %. Co se týče statistiky počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (VPM), je Karviná třetí nejhorší v zemi. Na jednu pracovní pozici karvinské úřady evidují 14,1 uchazečů. Pro srovnání: Most má 10,2 uchazečů, Ostrava-město 6,4 a Mladá Boleslav jen 0,8 uchazeče. Když se však ohlédneme do nedávné minulosti, tak na konci července 2005 tomuto žebříčku karvinský okres vévodil s hrozivou bilancí 76,3 uchazečů na 1 VPM!
Co má vliv na oživení Karviné?
Příčin poklesu nezaměstnanosti je určitě více. Rozhodně se na tom podepsala sílící česká ekonomika a s tím související tvorba nových pracovních příležitostí. Důležitý byl také vznik průmyslné zóny KARVINÁ – NOVÉ POLE, která získala akreditaci k 26.6.2003 a kde v současnosti působí 8 firem jako Shimano Czech Republic, Dexon Czech a Mölnlycke Health Care Klinipro. Svůj podíl na karvinském „obrození“ má určitě také aktivní politika zaměstnanosti, zejména rekvalifikační kurzy, které jsou výsledkem spolupráce mezi magistrátem města, Evropskou unií a Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Karviné chybí kvalitní a levná pracovní síla
Snižování nezaměstnanosti ale brání nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Není jednoduché najít levnou a výkonnou pracovní sílu,“ říká Josef Mertl, ředitel společnosti Technické služby Karviná, která zaměstnává kolem 150 lidí. „I v tomto regionu chtějí pracovníci více a mají vyšší platové požadavky,“ dodává. Podobný názor sdílí i další zaměstnavatelé. „V Karviné není jednoduché sehnat kvalitní pracovní sílu. Domnívám se, že 90 % oněch karvinských nezaměstnaných je ve skutečnosti nezaměstnatelných. Denně jsem v situaci, kdy se dotyční snaží žádat o místo, byť mají pouze základní vzdělání,“ uvedl pro business server Podnikatel.cz Kamil Toman, technický manažer společnosti Dexon Czech s.r.o., která zaměstnává v Karviné 31 lidí. „Již několik měsíců se snažíme najít kvalifikované účetní a obchodní zástupce pro prodej ozvučovací techniky, navíc s praxí, a to je téměř nemožné,“ dodal Toman.V Karviné má až 35 % všech nezaměstnaných pouze základní vzdělání. Další problém, se kterým se karvinský trh práce potýká, je dlouhodobá nezaměstnanost. V okrese je z 22 168 nezaměstnaných až 12 825 těch, kteří jsou bez práce více než rok, a ve statistice nezaměstnaných nad 24 měsíců je jich evidovaných 9385. V tomto směru drží Karviná celorepublikové prvenství. Například v Mostu je to 5 404 lidí a Liberecký a Královéhradecký kraj dohromady s hlavním městem Prahou evidují celkem 8 928 osob nezaměstnaných nad 24 měsíců. Problém dlouhodobé nezaměstnanosti spočívá hlavně v tom, že vede ke ztrátě pracovních návyků a snižuje pravděpodobnost uplatnění na trhu práce.
Vznikají nová pracovní místa
Karviná nyní zažívá to, co už dlouhé roky neznala – zvýšení poptávky po pracovní síle. Potvrzuje to i vedoucí Úřadu práce v Karviné Jan Rychlý:„Poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle měla od druhé poloviny roku 1978 až do konce roku 2005 převážně klesají trend. V letech 1999 – 2003 se průměrné měsíční stavy VPM pohybovaly kolem 500 míst. V letech 2004 a 2005 dále klesly na úroveň cca 330 míst měsíčně, což ovlivnil vstup ČR do EU, kdy již zaměstnavatelé nemuseli hlásit VPM v souvislosti s dříve podávanými žádostmi o povolení zaměstnávání cizinců. Ti přešli rokem 2004 pod režim tzv. informačních karet ,“ dodal pro business serveru Podnikatel.cz.
k 30. 6. let | počet VPM celkem | VPM pro dělníky | VPM pro THz a administrativu |
---|---|---|---|
2002 | 466 | 368 | 98 |
2003 | 447 | 360 | 87 |
2004 | 322 | 257 | 65 |
2005 | 340 | 235 | 105 |
2006 | 742 | 561 | 181 |
2007 | 1 569 | 1 358 | 211 |
Letošní poptávka opět vzrůstá, o čemž svědčí fakt, že za půl roku již počet nahlášených volných pracovních míst (VPM) dosahuje 72,7 % loňského celoročního počtu. Před rokem 2004 představovala VPM pro horníky cca 50 % všech nově hlášených VPM. V současné době je její podíl :
KZAM | Název profese nejčastěji hlášených VPM v průběhu roku | Počet VPM |
---|---|---|
7122 | Zedníci, kameníci, omítkáři | 377 |
5211 | Prodavači v obchodech | 252 |
7222 | Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci | 245 |
5169 | Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy | 190 |
9321 | Pomocní a nekvalifikovaní montážní pracovníci | 163 |
7111 | Horníci, lamači pro uhelné doly | 150 |
8324 | Řidiči nákladních automobilů a tahačů | 143 |
5123 | Číšníci, servírky | 130 |
7137 | Stavební a provozní elektrikáři | 96 |
5122 | Kuchaři | 95 |
8281 | Montážní dělníci montující mechanická zařízení | 94 |
8326 | Řidiči speciálních vozidel | 82 |
4115 | Sekretářky, sekretáři | 76 |
5111 | Obsluhující pracovníci v dopravě a stevardi | 70 |
9132 | Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, jiných zařízeních | 64 |
9313 | Pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách budov | 64 |
7136 | Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři | 54 |
3433 | Pracovníci v oblasti účetnictví | 53 |
KZAM – klasifikace zaměstnání
Jak se bude poptávka vyvíjet?
S ohledem na příchod nových investorů do okresu i okolních regionů se předpokládá zájem o uchazeče se zaměřením na strojírenskou výrobu, obsluhu strojů na výrobu produktů z kovů (soustružníci – CNC, frézaři, nástrojáři) a montážní pracovníky v oblasti strojírenského průmyslu. Boj s nezaměstnaností ale ještě Karviná zdaleka nevyhrála, jak potvrzuje vedoucí karvinského úřadu práce. „Přestože máme v evidenci cca 2,7 tisíce uchazečů se zaměřením na strojírenství, je jejich uplatnění problematické, a to z důvodu jiného zaměření, zdravotních problémů, jejich osobního postoje k zaměstnání a podobně,“ upozorňuje Jan Rychlý.