Katalogové podvody cílí nejen na začínající podnikatele. Jak nenaletět?

Jedná se o klamavou obchodní praktiku

Katalogový podvod spadá pod klamavé obchodní praktiky. V České republice na rozdíl například od některých států Evropské unie nejsou v zákoně definovány a tím pádem ani sankciovány. Podle Soudního dvora EU (C-281/12) zní definice takto: Obchodní praktika je klamavá, pokud jednak obsahuje nesprávné informace nebo je schopná uvést průměrného spotřebitele v omyl a je způsobilá vést spotřebitele k přijetí rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. 

Jak v článku pro Advokátní deník zmiňuje Thomas Britz, advokát v trvalé spolupráci s AK Rödl & Partner, nejčastěji se v pozici oběti katalogového podvodu ocitají malé podnikatelské subjekty, protože podvodné společnosti zneužívají nedostatku financí a odborných znalostí podnikatelů, kteří nejsou schopni kvalifikovaným a účinným způsobem takovýmto podvodům čelit. Postiženi bývají však stále častěji i profesní a neziskové subjekty, jako jsou nevládní organizace, dobročinné a zájmové spolky, a dokonce i školy, vyjmenovává.

Jak může vypadat dopis s výzvou, se můžete podívat ve starším Tweetu člena Rady Českého telekomunikačního úřadu Lukáše Zeleného:

⚠️⚠️⚠️ Podnikatelé, dejte si pozor na další podvodníky, rozesílající oznámení o zápisu do centrálního rejstříku firem.

Jedná se o typický katalogový podvod. pic.twitter.com/UHK9wqTY0z

— Lukáš Zelený (@ZelenyLukas) December 29, 2021

Zápis do živnostenského rejstříku je zdarma

Na problematiku katalogových podvodů dlouhodobě upozorňuje také ministerstvo průmyslu a obchodu, na které se podnikatelé obrací s podněty a dotazy. Jak už dříve uvedlo v tiskové zprávě, jejich podstata je stále stejná, tedy že podnikatelé obdrží od různých společností konkrétní nabídky, spočívající v úplatném zápisu podnikatele do určitého registru nebo evidence (tedy zápis za určitý poplatek). Ministerstvo tedy upozorňuje především podnikatelské subjekty, že oficiálním registrem podnikatelů-živnostníků v České republice je živnostenský rejstřík, který je informačním systémem veřejné správy vedeným v elektronické podobě, jehož správcem je výhradně ministerstvo průmyslu a obchodu. Do tohoto rejstříku je zapsán každý podnikatelský subjekt podnikající v režimu živnostenského zákona, a to zcela automaticky, zdarma a bezprostředně po vydání živnostenského oprávnění. Informace jsou veřejně přístupné na webové stránce Rzp.cz, zdůrazňuje.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu uvedený typ nabídek podnikatelům může vést k mylnému názoru, že se jedná o zákonem stanovený poplatek v souvislosti s evidencí podnikatele v živnostenském rejstříku. To však není pravda a jedná se výlučně o soukromou podnikatelskou aktivitu těchto společností, tedy takzvaných katalogových firem. Zápis do těchto rejstříků je zcela dobrovolný. Je tedy jen na osloveném podnikateli, zda nabízenou službu využije či nikoli, upřesňují. 

Alena Scholzová, vedoucí odboru živnostenského úřadu na Praze 12, k tomu uvádí, že na podobné výzvy soukromých subjektů není třeba reagovat a přiložené poštovní poukázky hradit. Zvažte, pokud takový formulář spolu se složenkou a platebními údaji obdržíte, zda vynaložená částka 2690 Kč bude mít pro vaše podnikání smysl, doporučuje.

Výzvy se šíří také datovou schránkou

K obezřetnosti vyzvala především nově podnikající osoby také Digitální a informační agentura (DIA). Ta reagovala na datové zprávy s výzvou k zápisu do soukromého firemního registru. Výzva vytvářela dojem, že registrace v tzv. České komoře živnostníků je pro podnikatele ze zákona povinná. Navíc v nabídce obsahovala citace zákonů týkajících se podnikání a příjmů fyzických osob z živnostenského podnikání a součástí byla i předvyplněná složenka a odkaz na přímou platbu skrze QR kód. DIA na základě podnětu od uživatele zjistila, že společnost vystupuje jako profesní komora a nabízí svým adresátům možnost zaplacení poplatku ve výši 2850 Kč za záznam v rejstříku České komory živnostníků.

Cílem tohoto útoku byli také zahraniční živnostníci žijící v České republice a právnické osoby. Podle tiskové mluvčí Digitální a informační agentury Karolíny Sieglové může být pro uživatele datových schránek velmi obtížné rozeznat, že se nejedná o povinnou činnost při zahájení podnikání. Nabídka byla rozeslána v hojné míře i cizojazyčným živnostníkům, kteří podnikají v České republice krátce. Vzhledem k možné jazykové bariéře a neúplné znalosti právních předpisů je tato skupina uživatelů zranitelnější. Tímto způsobem bylo do této chvíle osloveno zhruba pět tisíc uživatelů datových schránek, upřesnila.

Přečtěte si také:

Nahráli jsme po telefonu „šmejdy“. Operátorka se vydávala za neexistující firmu

Pozor také na telefonáty

Katalogové podvody se velmi často odehrávají také po telefonu, a to i přesto, že by na základě novely zákona o elektronických komunikacích mělo dojít k omezení marketingových a podobných volání. Už dříve jsme informovali o případu, kdy se volající rychle představil a zeptal se, zda dotyčný souhlasí s monitorovaným hovorem pro vylepšení jejich služeb, ověření dat nebo něco podobného. Poté sdělil, že u nich (na webu společnosti, jejímž jménem volá) má prezentaci, která je důležitá pro to, aby jej lidé našli na internetu. Prezentace doposud běžela zadarmo, což nyní končí a volající v rámci hovoru nabízí pokračování formou placené služby. Je tak připraven výhodný balíček s cenou kolem 10 000 Kč bez DPH. Pokud nebude částka uhrazena, záznam zmizí. 

Tyto společnosti využívají telefonních hovorů proto, že mají možnost okamžité reakce. Kdyby měl člověk čas na rozmyšlenou, případně na to, aby si o službě zjistil více, za tyto peníze by si ji zřejmě nepořídil. Řada webových katalogů totiž poskytuje takovou službu zdarma. Tyto hovory mají často obdobný průběh.

Podobný případ se týkal firmy, která obvolávala podnikatele s tím, že jí chybí na webových stránkách prohlášení o GDPR. Na našem serveru jsme psali o tom, že volající lže do telefonu s tím, že provádí analýzu rizika a datové mapování. Zároveň volané straší tím, že jim hrozí vysoká pokuta, pokud věci kolem GDPR ihned nedají do pořádku. Po hovoru následuje e-mail s registrací do pochybného systému, přičemž po něm ihned dorazí faktura písemně nebo do datové schránky.

Jiří Matzner, advokát z Advokátní kancelář Matzner Legal, výslovně doporučuje na zaslaný e-mail nereagovat, žádný formulář nevyplňovat, a pokud by přišla faktura, tak ji neplatit. V případě vyplnění formuláře či uhrazení faktury by došlo ze strany podnikatelů k projevu vůle uzavřít smlouvu, což by bylo v nastalé situaci nežádoucí, zdůraznil pro server Podnikatel.cz dříve Matzner a dodal, že v případě, že by daná společnost tvrdila, že oslovený podnikatel dal souhlas k poskytování služeb či k uzavření smlouvy po telefonu, je žádoucí, aby si podnikatel vyžádal zvukový záznam rozhovoru a případně písemně popíral jakékoliv uzavření smlouvy.

Podvodníci využívají podobnosti i nátlaku

Barbora Urbanová, členka hnutí Starostové a nezávislí a členka Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, se katalogovými podvody zabývá a v této souvislosti na svém webu popisuje, že podvodníci také typicky využívají podobnosti jména své firmy nebo produktu s jinou známou firmou. Příkladem může být například společnost ES Katalog využívající podobnosti s vyhledávačem Seznam.cz nebo třeba výše zmíněná Česká komora živnostníků. Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňovalo na registraci v Rejstříku obchodu a živností nebo Portálu ekonomických subjektů.

Závěrem Barbora Urbanová dodává, že katalogové podvody fungují zejména na principu nátlaku, kdy jsou zasílány různé výhrůžky, upomínky a další složenky s penále a podobně. Podle ní jde prakticky o novodobé výpalné, ve kterém je pouze fyzický nátlak nahrazen nátlakem právním. Jedinou cestou k úspěšné obraně je však odmítnout platnost takovéto smlouvy od samého počátku a v tomto odmítání vytrvat, uzavírá.