Kauza Tic Taců ukázala, že úřady u EET kašlou dokonce i na vlastní metodiku

Metodický pokyn přitom poměrně detailně stanovuje, jak by úřady měly ve správním řízení postupovat a jak by udělení a výši pokuty měly zdůvodnit. Jenže se tak neděje.

Na čem všem u EET a pokut záleží

Ať už si o EET myslí kdokoli cokoli, faktem je, že pokud úřady udělují za nedodržování některých povinností v rámci evidence pokuty, měly by postupovat v souladu se zákonem a ideálně i se zdravým rozumem. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od kontrolních hlášení nejsou pokuty stanoveny ve fixní výši, je značně důležitý i interní metodický pokyn ke správnímu trestání. Nutno podotknout, že v případě EET je sepsán poměrně jasně a stanovuje, jak mají úřady postupovat a především, jak mají určovat výši pokuty a vyhotovovat rozhodnutí (redakce Podnikatel.cz má pokyn k dispozici). Problém je, že jak ukázala rozhodnutí o udělení sankcí u EET, která se minulý týden objevila, úřady minimálně v některých případech vlastní pokyn ignorují.

Na medializovaný případ nezaevidovaní Tic Taců za 15 Kč, kdy finanční správa udělila trafikantovi pokutu 15 tisíc Kč, se objevila řada různých názorů, a to od zhnusení nad nepřiměřeným postupem finanční správy, až po tvrzení, že podnikatel byl podvodník, který na EET kašlal a zasloužil by si vyšší flastr. A právě spektrum různých názorů na tento případ ukazuje na největší problém, který se s ním pojí. Tím je naprosto nedostatečné zdůvodnění zavinění poplatníka, výše pokuty a správní uvážení ohledně přiměřenosti sankce.

Čtěte více: Na velikosti prý nezáleží. Flastr za nenahlášení pár Kč je dle úřadů v pořádku

Obhájci postupu finanční správy mají částečnou pravdu v tom, že není úplně tak podstatné, zda jde o tržby v hodnotě 15 Kč nebo v desítek tisíc korun. Pokud bude podnikatel dlouhodobě ignorovat EET a nezaeviduje žádnou desetikorunovou tržbu, může být i vyšší pokuta na místě. Stejně tak mají ale kus pravdy i kritici finanční správy. Pokud však šlo jen o jednu nebo dvě kontroly, které nějaké pochybení odhalily, a podnikatel jinak tržby evidoval, pokuta 15 tisíc je nesmyslně vysoká. Jiná situace by byla, kdyby u podnikatele proběhlo například v rozmezí několika měsíců deset kontrol a v rámci ani jedné kontroly nebyla tržba zaevidována, a jiná situace, kdyby u podnikatele proběhly dvě kontroly, které nezaevidování odhalily, a tři, u kterých proběhlo vše v pořádku a navíc podnikatel denně evidoval stovky tržeb. A o úplně jinou situaci by se jednalo, kdyby šlo o první kontrolu, z které nelze prakticky nic vyvozovat.

Odůvodnění pokuty bylo odfláknuté

Stejně tak záleží, jaké jsou polehčující okolnosti, majetkové poměry podnikatele a zda tržby jinak eviduje. V odůvodnění rozhodnutí totiž správní orgán musí uvést, aspoň dle interní metodiky GFŘ, veškeré skutečnosti, které byly podkladem pro rozhodnutí, zjištěné v průběhu řízení a při kontrolní činnosti, včetně informací o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy, námitkami a vyjádřením účastníků řízení k podkladům rozhodnutí. A právě v tomto vězí ono „jádro pudla“. V publikovaném rozhodnutí totiž velkou část požadovaných věcí úřad neuvedl. Z odůvodnění jen vyplývá, že u poplatníka proběhly dvě kontroly, kdy podnikatel nevydal účtenku a tržbu nezaevidoval. S vysvětlením podnikatele, upozorněním na likvidační výši pokuty a dalšími okolnostmi se úřad vůbec nezaobíral.

Odborníci přitom upozorňují, že v případě správního trestání nese důkazní břemeno správce daně. To mimo jiné znamená, že v odůvodnění rozhodnutí o pokutě musí být seznatelným a přezkoumatelným způsobem uvedena správní úvaha správce daně o výši pokuty, a to včetně uvedení rozhodných skutkových okolností. Publikované rozhodnutí tento požadavek nesplňuje a je ve vztahu k výši pokuty naprosto nepřezkoumatelné. Odůvodnění výše pokuty v individuálním správním rozhodnutí nelze nahrazovat nebo vyztužovat tiskovou zprávou GFŘ. Ta naopak prokazuje, že rozhodné skutečnosti v tom odůvodnění chybí, uvedl Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců ČR.

Podobný názor napsal na Facebooku další daňový expert Michal Hanych, který se specializuje na spory s finančními úřady. Také podle Hanycha v rozhodnutí není posouzení míry zavinění s ohledem na výši trestu. Absentuje jakékoli posouzení, jestli v daný den podnikatel jiné tržby odesílal a jestli je tak jeho tvrzení věrohodné. Absentuje posouzení přiměřenosti trestu k ostatním okolnostem – především majetkovým poměrům podnikatele. Jak víte, že pokuta není likvidační? Nikdo se tím nezabýval, ačkoli měl. To rozhodnutí je naprosto špatně odůvodněné a děravé, upozornil Hanych.

Výše zmíněné požadavky na odůvodnění též vyžaduje již zmíněný metodický pokyn, který vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) pro podřízené úřady. V něm se dále po úřadech chce, aby důsledně a komplexně uvedly, jakým konkrétním jednáním poplatník porušil konkrétní ustanovení zákona a že pouhý odkaz na protokol nestačí. Stejně tak se v pokynu jasně uvádí, že pokuta by neměla být likvidační a že kritériem pro posouzení může být výše aktiv či hospodářský výsledek poplatníka.

Čtěte také: Průměrná pokuta u EET stále roste, za nezaevidování 15 Kč se platí i 15 000 Kč

Když odůvodnění dáváte až v tiskové zprávě

Přestože bylo odůvodnění o pokutě odfláknuté, ministerstvo financí a GFŘ se opět zachovaly, jak je jejich dobrým zvykem. Ministryně financí Alena Schillerová nejprve tvrdila, že se případ nestal a že jde o hoax. Po zveřejnění odůvodnění pak přestala tvrdit, že by se případ nestal, ale napsala, že se stal jinak a že to nebylo pouze jednou, kdy příslušný podnikatel zákon o evidenci tržeb nedodržel. V tomto sice měla paní ministryně pravdu, jen je třeba upřesnit, že „nebylo pouze jednou“ znamená, že to bylo dvakrát.

GFŘ zase poté, co jej podnikatel zprostil mlčenlivosti, vydalo obsáhlé vyjádření, ve kterém výši pokuty obhajovalo a zdůvodňovalo, proč k ní došlo a hájilo postup finančního úřadu. Jenže právě toto poměrně rozsáhlé zdůvodnění, jak také podotkl daňový expert Tomáš Hajdušek, paradoxně dokládá špatnou práci finančního úřadu, protože nic ze zmíněných argumentů v odůvodnění pokuty nezaznělo. A snad ani GFŘ se neodváží tvrdit, že poplatník se má zdůvodnění pokuty dozvídat z tiskové zprávy a nikoli z odůvodnění sankce.

A aby toho nebylo málo, i zdůvodnění GFŘ pokulhává. Na první pohled sice smysl dává, jelikož se v argumentaci opírá o to, že po absolvování kontrol se na provozovně zdvojnásobily tržby. Podle úřadů je tak zřejmé, že tržby předtím zatajoval. Jenže nárůst tržeb na provozovně může být způsobený i jinými věcmi. Ostatně provozovatel pro Aktuálně.cz vysvětlil, že nárůst tržeb je daný tím, že měl původně dvě trafiky a jednu z nich musel zavřít. A jelikož byly 300 metrů od sebe, zákazníci si navykli chodit do druhé.

Vzhledem k tomu, že toto vysvětlení smysl dává, bylo by nutné uvést i tržby v druhé provozovně podnikatele a zkontrolovat, zda nárůst tržeb nesedí s uzavřením této druhé provozovny. To se však už nyní od GFŘ nedozvíte, jelikož, jak uvedlo GFŘ serveru Podnikatel.cz, se prý zproštění mlčenlivosti týkalo jen jedné provozovny podnikatele. I kdyby ale úřady měly pravdu a podnikatelovo vysvětlení dokázaly vyvrátit, tato argumentace má probíhat a má být zdokumentována v odůvodnění pokuty a nikoli řešena přes tiskové zprávy.

Je tak bez debat, že úřady pochybily. Zda jde o problém systémový nebo ojedinělé pochybení, není nyní zřejmé. Pokud však úřady nebudou schopné dodržovat vlastní metodiku a argumentačně výši pokuty obhájit, stojí za zvážení, zda raději neupravit celý sankční systém u EET. Jak totiž ukazují zkušenosti se zajišťovacími příkazy, úřady, pokud mají volnou ruku, dokážou jít i přes mrtvoly.