Kavárna: Café Galerie
Lokace: Staroměstské náměstí 12, Praha 1
Typ: kavárna, bar
V rohu Paláce Kinských na Staroměstském náměstí se usídlila malá kavárna přiléhavě nazvaná Café Galerie. Palác totiž spadá pod Národní galerii, která tu mimochodem aktuálně připravuje novou expozici. Kavárna tak leží v atraktivní lokalitě, denně přeplněné turisty i domácími. Jak se jí bude dařit, je ovšem otázkou; při naší Gurmánské návštěvě příliš nepřesvědčila.
Kavárna na druhý pokus
Do kavárny jsme se vypravili ve všední den v jedenáct hodin dopoledne na pozdní snídani spojenou s časným obědem. Ačkoliv kavárna na svém webu uvádí, že je otevřeno od deseti hodin, v jedenáct byla kavárna bez varování zavřená. Pokud by se mi to stalo jako běžnému hostovi, který si tu třeba ještě navíc dal pracovní schůzku, zřejmě už se sem nevrátím. Tentokrát jsem kavárně dala druhou šanci a se svým doprovodem jsem se sem vypravila tentýž den v sedm večer.
Kavárna byla prázdná, což mě vzhledem k lokalitě v centru města a podvečerní hodině docela překvapilo. Na druhou stranu je pravda, že zvenku kavárna ke vstupu nijak výrazně neláká, takže ji kolemjdoucí zřejmě lehce přehlédne. Interiér kavárny je přitom pěkný, nezapře, že je v barokní budově. Dobrá je i volba subtilního nábytku kombinujícího dřevo s kovanými prvky. Rušivě působí snad jen velká plazmová obrazovka, na které běží jakýsi televizní pořad s vypnutým zvukem. Její smysl jsem moc nepochopila. Jenže atmosféra kavárny je životně závislá na hostech, kteří do ní chodí. A někam, kde je člověk sám, se mu pravděpodobně moc nebude chtít vracet.
Na kavárně je napsáno, že jde o café – bar. Osobně bych provozovnu nakonec asi nazvala bistrem. Číšníka, který kvůli přípravě jídla mizel v pro hosta skrytém zázemí, jsme měli sami pro sebe. Vyzkoušeli jsme quiche s cibulí a slaninou a čokoládový dort s lanýži, o kterém jsme se dozvěděli, že jde o místní specialitu. Quiche mohu s čistým svědomím pochválit, jen jsem u něj měla dojem, že výseč slaného koláče už by snad nešla ukrojit tenčí, než jak byla. Podobně na mě působil ostatně i čokoládový dort. Za cenu kolem osmdesáti korun bych přece jen čekala větší kousek. Nehledě na to, že byl dort poněkud sušší, ačkoliv na chuť docela dobrý.
V klidu v centru města se tu může jistě bez problémů uskutečnit rychlá pracovní schůzka nad kávou. V kavárně je WiFi, což je z tohoto úhlu pohledu její plus. Na větší jídlo to tu však není.
Káva pražená doma
Nezklamala nás však káva. Tu v Café Galerie vařit umí. Navíc je sympatické, že odebírají kávu z malé středočeské (tedy lokální) pražírny a nevsázejí na velkou nadnárodní značku. Káva se stala nakonec asi tím jediným, co by mě sem mohlo ještě někdy nalákat. Možná to tu také nebude špatné v létě, pokud kavárna otevře venkovní zahrádku a udrží své ceny (například espresso za 35 Kč nebo cappuccino o deset korun dražší). Čtěte více: Co je vlastně káva?
Jakou kávu si v kavárně či restauraci nejčastěji objednáváte?
Minusem kavárny je také fakt, že její hosté musí využívat (i když samozřejmě zdarma) veřejné sociální zařízení, do kterého se jde průjezdem Paláce Kinských. To popravdě moc pohodlné není. Navíc také zavírací doba veřejného WC nekompromisně určuje zavírací dobu kavárny. A zavírat už v osm večer mi na takovém místě připadá opravdu hodně škoda.
Hodnocení
Celkový dojem z Café Galerie je velmi rozpačitý a z prázdného podniku nakonec asi ani jiný být nemůže. Jediné, co nás přesvědčilo, byla káva. Kavárna postrádá osobitou tvář, pro kterou by si hosta podmanila. Ani v nabídce nemá nic, díky čemu by šla v místě hojná konkurence do kolen. Je ale zase tak malá, že by k tomu, aby tu bylo příchozímu docela příjemně, možná stačilo, kdyby se sem naučilo chodit pár stálých hostů z okolí. Café Galerie zatím udělujeme dvě Gurmánské hvězdičky.
ČLÁNKY DO MAILU