Každá druhá firma v Česku se stala obětí hospodářské kriminality

48 % společností v České republice se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality. Ukázal to aktuální Celosvětový průzkum hospodářské kriminality, který každé dva roky provádí poradenská společnost PwC. V roce 2011 bylo mezi českými společnostmi „jen“ 29 % obětí ekonomické kriminality. Stejně jako jinde ve světě i na české firmy útočí pachatelé stále častěji prostřednictvím internetu. Za poslední dva roky se v Česku stalo obětí kybernetické kriminality dvakrát více firem.

Nejčastějším typem hospodářské kriminality v České republice zůstává krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci. Mluví se o 80 %. V tom jsou Češi dokonce nad celosvětovým průměrem, který dělá jen 69 %. Každá druhá firma, která se stala během uplynulých dvou let obětí podvodu, utrpěla škodu ve výši minimálně dvou milionů korun. U 15 % dotčených firem přesáhla dokonce 100 milionů korun. K tomu je třeba ještě přičíst nefinanční újmu v podobě poškození dobrého jména firmy či negativní dopad na morálku zaměstnanců, upozorňuje Michal Kohoutek, vedoucí oddělení Forenzních služeb poradenské společnosti PwC Česká republika.

Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek.

Sílícím trendem se stává počítačová kriminalita, která v České republice zaujímá druhé místo (31 %), ještě před dvěma lety byla na čtvrté příčce (13 %). Její význam roste v celosvětovém (z 18 % na 22 %) i středoevropském (z 23 % na 24 %) měřítku, ale ne tak dramaticky jako u nás. Důvodem pro masivní nárůst počítačové kriminality je stále intenzivnější využívání potenciálu moderních technologií. Téměř každá firma používá webové aplikace, má vzdálený přístup do svých informačních systémů a stále více společností používá cloud. Ne všude jde ale rychlost technologického pokroku ruku v ruce s odpovídajícím zabezpečením. Více než polovina českých firem přitom uvedla, že za poslední dva roky začala počítačovou kriminalitu více vnímat.

Počítačová kriminalita je nebezpečná i tím, že poškozené společnosti nemusí probíhající útoky vůbec odhalit. Proto je pravděpodobné, že její skutečný výskyt bude mnohem vyšší, než jaký firmy uvádějí. Ještě na přelomu tisíciletí jsme firmám radili, ať se připravují na útok hackerů, nyní jim doporučujeme, ať předpokládají, že už k němu došlo, varuje Filip Volavka, odborník na počítačovou kriminalitu.

Třetím nejčastějším typem hospodářské kriminality jsou podvody v nákupním procesu (29 %), které se stávají novým středem zájmu nejen českých pachatelů. Jde o novou kategorii v průzkumu a Česká republika se zde umístila na úrovni celosvětového průměru (29 %). V regionu střední a východní Evropy představují podvody při firemních nákupech ještě větší problém (36 %). Existuje řada způsobů, jimiž může být tento typ podvodu spáchán a je často složité ho odhalit a vyšetřit. Nejrizikovější fází nákupního procesu je výběr dodavatele, proto je tak důležité znát své obchodní partnery, říká Michal Kohoutek.

Oproti situaci před dvěma lety se podíl nejčastějších pachatelů v Česku přehoupnul ze zaměstnanců, kteří nyní tvoří 49 % (předloni 67 %), na stranu osob mimo firmu (51 %). Typickým podvodníkem z řad zaměstnanců je muž ve věku mezi 31 a 40 lety, který pracuje ve společnosti tři až pět let. 

V případě externích pachatelů je podíl obchodních zástupců či zprostředkovatelů (22 %) vyšší než zákazníků (17 %) nebo dodavatelů (9 %). České firmy vůči podvodníkům během posledních dvou let přitvrdily. Více než 90 % z nich ukončí s přistiženým zaměstnancem pracovní poměr. Ještě v roce 2009 to bylo jen 67 % společností. V případě externího pachatele s ním sedm z deseti poškozených přeruší obchodní vztahy. Je povzbuzující, že poměrně často, ve více než 80 % případů dojde i k podání trestního oznámení, celosvětový průměr je přitom okolo 60 %, dodává Michal Kohoutek.