Na evropské úrovni už vzniklo i prohlášení zaměřené na podnikatelská práva. Podnikatelé tak upozorňují, že jsou víc než jen poskytovatelé práce a plátce daní.
Integrace migrantů, předpisy i pro malé
Prohlášení o podnikatelských právech formulovala Asociace evropských obchodních a průmyslových komor (EUROCHAMBRES). Shrnula tu dvanáct práv, která jsou podle ní nutná proto, aby mohli podnikatelé prosperovat a být konkurenceschopní. Jejich práva by měla vyvážit fakt, že se podle autorů více řeší potřeby a práva zaměstnanců než zaměstnavatelů. Klíčová doporučení se týkají období do roku 2024 a jsou to:
- Plně fungující jednotný trh
- Spravedlivé a výhodné obchodní podmínky mimo EU
- Přiměřeně vyškolená, kvalifikovaná a pružná pracovní síla
- Efektivní ekonomická integrace migrantů
- Dostupná a vhodná řešení financování
- Tvorba, provádění a kontrola právních předpisů EU musí být přizpůsobeny malým a středním podnikům
- Opatření ke stimulaci podnikatelského myšlení v celé Evropě
- Ekosystém, který usnadňuje vytváření a rozšiřování podnikání
- Druhá šance po neúspěchu a usnadnění transferu podniků
- Ekonomické a právní prostředí, které umožňuje podstupovat riziko a stimuluje inovace
- Pokročilá, propojená a přístupná digitální infrastruktura
- Cenově dostupné a bezpečné dodávky energie a surovin (Zdroj: Hospodářská komora ČR)
Do tohoto kontextu je možné zařadit také požadavky a potřeby, které průběžně formulují domácí podnikatelky a podnikatelé.
Vláda by měla snížit administrativní zátěž
Podle prezidentky Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek Kateřiny Haring každý podnikatel nebo podnikatelka naráží ve svém oboru na specifické problémy. Ty jsou však obecně podle ní spojené hlavně s neúměrnou administrativní zátěží. Problém vidí i v nedůvěře bank v malé a drobné podnikatele a živnostníky. I když proklamují, že půjčí každému, a to i na rozjezd, skutečnost bývá jiná. Věří spíše velkým, i když předluženým firmám, a bohatým, mediálně známým podnikatelům, jejichž zadluženost mnohdy převyšuje výnosy,
tvrdí s tím, že postrádá morální a etické chování nejen v byznyse, ale i ve veřejném životě a službách. Mezi potíže dále řadí zvyšující se průměrnou mzdu, na níž mnozí zaměstnanci, hlavně v chudších regionech, nedosáhnou. Vede to ke zvyšování ceny za práci, aniž by vzrůstala produktivita a efektivita,
dodává.
Čtěte také: Počet nespolehlivých plátců DPH klesá. Přizpůsobily se firmy novým pravidlům?
Vláda by měla podle ní přestat s vymýšlením nových regulí, norem a předpisů a zjednodušit administrativní zátěž. Spekulanti si stejně vždy najdou způsob, jak regule obejít, a poctivé podnikatele to jen dusí, znemožňuje to jejich rozvoj a někdy i zlepšování a dostupnost služeb,
tvrdí. Dále by se podle ní měla vláda zabývat rozvojem školství, protože současný školský systém nás neposouvá dále a Česko zaostává. Neumíme mladé lidi motivovat, aby se učili, měli touhu po vzdělání, učili se jazyky. Místo toho jsou mnohde tabulkové systémy odměn za dosažené vzdělání a délku praxe, které však nic neříkají o tom, zda něco umíte a jak pracujete,
říká a dodává, že dnes sice může studovat každý, úroveň a kvalita vzdělání však neodpovídají současným potřebám trhu a celosvětovým tendencím. Ale s tím si doposud neporadila žádná vláda,
uzavírá.
Mezery ve školství, chybná sociální politika
Nutnost reformovat systém vzdělávání, včetně podpory technického školství, zaznívá od podnikatelské veřejnosti neustále. Podle Karla Havlíčka, předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), se o podpoře profesí zatím hlavně mluví, něco se sice občas podaří, ale tato problematika není uchopená systémově. Neexistuje zde propracovaná strategie provazující zapojení podniků, samospráv a základních, středních a vysokých škol. Vše děláme nahodile, podle toho, kde, co, kdo vylobuje nebo kde je aktuálně největší problém. Tím ale systém nevytvoříme,
uvádí s tím, že pokud Česko nezačne budovat ucelenou vzdělávací infrastrukturu, která bude podporovat technické obory i řemesla, bude to velký problém. To, že aktivitu přebírají víceméně na samizdatové úrovni firmy, je na jednu stranu dobrá zpráva, ale současně velmi špatná vizitka našeho státu,
dodal.
Čtěte také: Občanky s čipem posunou online státní správu. Bez datovky se však neobejdete
Generální ředitelé firem dávají vinu za nedostatek pracovní síly státu a jím nevhodně nastavené sociální politice. Tak se alespoň vyjádřilo 53 % z nich v Českém průzkumu názorů generálních ředitelů 2018 společnosti PwC. Vliv má podle nich také nevhodná struktura absolventů škol, demografický vývoj nebo trh. Ovšem jak dodává Karel Půbal, ředitel oddělení Poradenství pro veřejný sektor v PwC ČR: Je pochopitelné, že firmy a jejich generální ředitelé v oblasti přípravy absolventů na trh práce upřednostňují svoje vlastní zájmy. Stát by měl však v oblasti vzdělanosti sledovat více dlouhodobějších cílů, než je uplatnění pracovníků ve firmách.
Podnikatelé řeší i EET a minimální mzdu
Věcí, které jsou pro podnikatele v nepořádku, je podle prezidenta Hospodářské komory ČR (HK) Vladimíra Dlouhého hodně. Nedostatek lidí, administrativa a byrokracie, odvodové zatížení práce, špatně vyučení učni, málo ambiciozní inženýři, nejasná podpora exportu, nevíme, zda chceme euro nebo zůstat s korunou, jezdíme po mizerných silnicích a pomalými vlaky. A mnoho dalších věcí,
uvedl na květnovém sněmu HK.
Také HK totiž vystupuje proti nadměrné administrativní zátěži podnikatelů a byrokracii, které musí čelit. Navíc se podle ní administrativní zátěž zvyšuje, i když politici slibují pravý opak. Nadměrnou regulatorní zátěž označuje za největší problém, kterému musí podnikatelé čelit – a vychází z toho ze svých vlastních šetření mezi podnikateli. Nefandí ani nekoncepčnímu zvyšování minimální mzdy nebo požadavkům na rušení karenční doby, kdy nemá zaměstnanec v prvních třech dnech nemoci nárok na náhradu mzdy.
Další oblastí, kde je nejen HK aktivní, je EET u živnostníků. Doporučuje, aby stát od 1. ledna 2019 drobné živnostníky s tržbami do 750 tisíc korun ročně od EET osvobodil a spojil to případně se zavedením jedné paušální daně.
Čtěte více: Start další fáze EET a offline režim evidence tržeb dostaly ve vládě zelenou
AMSP zase požaduje zvýšení limitu příjmů pro ty, kteří nemusí své tržby evidovat elektronicky, na 500 tisíc korun. Pro offline verzi, kterou schválila předchozí vláda v demisi, se totiž počítá s pouhou dvousettisícovou hranicí.
ČLÁNKY DO MAILU