Novinář a spisovatel Oliver Burkeman pojmenoval svou nejnovější knihu, vloni vydaný bestseller, Čtyři tisíce týdnů (Four Thousand Weeks). Sice to trochu prozrazuje jednu z point textu, přesto si číslo v titulku zaslouží vysvětlení. Jde o týdny, které v současnosti člověk za svůj průměrně dlouhý život (zhruba vzato) prožije. Hračičkové si mohou vše dál přepočítat na dny, hodiny, minuty a sekundy. Každopádně je také fér rovnou odečíst třetinu, kterou, opět orientačně, každý za svůj život prospí, neboť spánek je esenciální lidská potřeba, stejně jako jídlo, pití, dýchání a blízkost. Na celý bdělý život tedy zbývá týdnů asi tak 2667. Od narození, do smrti, na práci a vše ostatní.
Co se dozvíte v článku
Nikdy není hotovo
Ne náhodou má kniha Olivera Burkemana podtitul Time management pro smrtelníky (Time Management for Mortals). Na tom totiž svůj pohled staví. Každý člověk má ve svém životě omezený čas a s největší pravděpodobností nezvládne všechno to, co by ho lákalo, co by chtěl a co by mohl. Ve skutečnosti nikdy nemá hotovo (a to navrdory jinému bestselleru, Mít vše hotovo od Davida Allena). A musí si vybrat. Spoustě věcí musí říci „ne“. A zdaleka nejde jen o to, čemu se skutečně věnovat nechce. Musí říci „ne“ i spoustě báječných a nadmíru smysluplných věcí, kterým by se věnovat chtěl. Jenže všechno se stihnout nedá a pověstný „krysí závod“ a nadměrné přetížení doprovázené stresem, jako činitelem mnoha civilizačních nemocí, je osobní rozhodnutí (alespoň z velké míry).
Psali jsme: Jak lépe organizovat svůj čas? Čtěte, co doporučují zkušení odborníci
Říct „ano“ je mnohdy těžší než odmítnout
Kde tedy vzít čas, když podnikatelka nebo podnikatel notoricky nemají čas a nic nestíhají? Je třeba vybrat si pro sebe to nejvíce smysluplné a mnoho věcí, i těch nadmíru lákavých a z osobního pohledu také velice smysluplných, zkrátka nekompromisně obětovat. Hodně se píše a mluví o tom, jak náročné je říkat „ne“, tedy odmítat (lidi, práci, úkoly, nabídky atd.). Zdá se ale, že tváří v tvář nepřeberným možnostem, které se dnes každou chvíli všude nabízejí a valí, je možná ještě komplikovanější říci některým cílům a vizím závazné „ano“ – což znamená vzít na sebe dlouhodobý závazek. Podnikatelky a podnikatelé v tom nejsou žádnou výjimkou.
Když nevíte proč, hektická aktivita vás nespasí
Existuje spousta systémů time managementu a osobní produktivity, které tvoří část byznysu v odvětví osobního rozvoje. Kdo se chce v tomto byznysu prosadit, udělá nejlépe, když si vymyslí svůj další nejlepší systém, o který pak lehce opře svůj brand a marketing. Příkladem je, vedle práce Davida Allena, minimalistický přístup Lea Babauty, shrnutý například v knize Zen a hotovo, nebo, z domácí provenience, Konec prokrastinace od Petra Ludwiga. Sebelepší systém však nezmůže nic s návalem a objemem práce, který je pro jednotlivce reálně nezvládnutelný. Jistě lze činnosti automatizovat nebo třeba delegovat, jenže v malém podniku nebo na volné noze často není na koho.
Psali jsme: 5 tipů, jak se zbavit problému s nedostatkem času
A tak může být lepší cesta vykašlat se na sisyfovský zápas s časem – čas přeci, přísně vzato, řídí nás, ne my jej, a žádný potterovský obraceč času, který měla Hermiona Granger v Harry Potterovi a vězňovi z Azkabanu, není k dispozici. A vykašlat se i na pohádky o work-life balance, škrtnout slova „balance“ a „work“ a raději se rozhodnout, čím smysluplným chce každý za sebe naplnit svůj jedinečný život, v co ho chce proměnit. Do života většinou patří práce, ať v různorodých podobách podnikání či zaměstnání, ale také spousta dalších věcí podle individuálního výběru. Podstatné je, „proč“ se věci dělají, proč vznikají firmy nebo proč se rozvíjejí projekty, jaký mají smysl. „Jak“ věci udělat a přivést k životu, to (cestu) už si často smysluplné vize, podložené lidskou vášní, samy vynutí. Bez „proč“ nemá smysl zabývat se technikáliemi time managementu a ani neustálou hektickou aktivitu, kterou nejedna podnikatelská praxe přetéká, vydávat za něco extra hodnotného. Čím tedy začít?
1. potíž: Nic nestíhám, nemám čas!
Řešení: Poznejte sebe, svůj biorytmus, životní styl i co vám dává smysl. Než se s velkým úsilím vrhnout na adaptaci time managementových tipů a triků někoho jiného do svého života, je užitečnější začít u sebe. Jaký život chcete žít? Jaký je individuální styl práce? Kdy je člověk nejvýkonnější? Jaký má biorytmus? Jaké má poslání, kam směřuje, co je smyslem jeho života? Jaké od toho odvodí priority a čím vzhledem k tomu čas ztrácí? Jak má jíst a spát, aby byl v kondici?
2. potíž: Honím tisíc zajíců najednou!
Řešení: Zavažte se a soustřeďte se na to. Než se hnát za všemi zajímavými projekty, které se objeví, je užitečnější vybrat si a s maximální pozorností a soustředěním se svého výběru držet; uvolnit se. Pomůže v tom opět sjednocující osobní vize a dílčí cíle, které udávají základní směr. Je užitečné najít si pro sebe rozumnou míru úkolů a všeho, co vyžaduje soustředění a pozornost. I když je lidský mozek výkonnější než počítač, lidská kapacita je většinou omezená.
3. potíž: Úkolů mám takové množství, že by na ně nestačily ani dva životy!
Řešení: Místo toho, co není splněno, sledujte, co vše je hotovo, i když vše hotovo nebude zřejmě nikdy. A teď obloukem zpět k Oliverovi Burkemanovi. V knize nabízí i pár time-managementových tipů, včetně tradiční práce se seznamy úkolů. A doporučuje seznamy tři – neomezeně dlouhý seznam, kam se zapisují všechny úkoly, počtem přísně omezený seznam, kam se zapisují jen úkoly k aktuálnímu plnění, a seznam splněných úkolů na každý den.
Se třetím seznamem splněných úkolů jsem podnikla osobní experiment a jde o tip, který skutečně dokáže zásadně posunout perspektivu, čímž, jak se mi subjektivně zdá, i snížit stres. Seznam s úkoly, hlavně ten otevřený, bez početního limitu, je potenciální stresor – úkoly zpravidla přetéká, vše vypadá beznadějně nestihnutelně a seznam se dál a dál prodlužuje. Jak se ale na druhou stranu plní seznam splněných úkolů, je evidentní, jak velký kus práce se odvedl. Malá vítězství posilují pocit úspěchu, spokojenosti a podporují motivaci.
ČLÁNKY DO MAILU