“Bez peněz do hospody nelez,” říká přísloví, platí to ale i pro start podnikání? Ne vždy a ne pro každého. Zatímco v některých oborech můžete začít ihned bez koruny, v jiných se bez kapitálu v řádu statisíců neobejdete. Jestliže spadáte do druhé kategorie, počítejte s tím, že získat peníze od banky není rozhodně lehké. Raději si proto snažte prostředky zajistit z jiných zdrojů.
S vlastními prostředky začalo 70 % podnikatelů
Většina drobných podnikatelů si v začátcích svého podnikání vystačila (či musela vystačit) s vlastními prostředky. Bez půjčky začalo podnikat 70,2 % OSVČ. Zbylá necelá třetina drobných podnikatelů si do startu půjčila. Nejčastěji tak živnostníci učinili formou úvěru od banky (45,2 % z těch, kteří si půjčili). Jenom od příbuzných a přátel si peníze do startu půjčilo 38,7 % podnikatelů a 16,1 % kombinovalo půjčku od rodiny a úvěr banky. Vyplynulo to z ankety serveru Podnikatel.cz, které se zúčastnilo 104 drobných podnikatelů z různých oborů činnosti a ze všech krajů České republiky.
Přestože skoro tři čtvrtiny podnikatelů rozjela podnikání z čistě vlastních prostředků, ne vždy to bylo z vlastní vůle. Řada z nich si totiž do začátku chtěla vzít úvěr, avšak banky jim ho odmítly poskytnout. Do podnikání jsem šel se 100 % svého kapitálu. V době startu bylo úvěrování tragické, v podstatě se úvěry neposkytovaly, pokud jste neměl historii, tak ani kvalitní podnikatelský záměr nic neznamenal, a ani záruka,
uvedl serveru Podnikatel.cz Vladimír Prinke, který se živí interim managementem. Na IČO nelze pro začínající subjekt bez dvou posledních daňových přiznání získat nic,
připojil se Tomáš Bartoníček, který podniká v oblasti výroby chemických látek. Podnikatelé, kteří do začátku úvěr od banky získali, začali zpravidla se svojí činností v 90. letech, kdy banky podle jejich slov snadněji půjčovaly.
Čtěte také: Nechce vám dát banka úvěr? Využijte nových státních záruk pro malé firmy a OSVČ
Banky pomůžou, i když úvěr nedají
I ti živnostníci, kteří úvěr od banky neobdrželi, ale služby bank a dalších finančních ústavů využili. V rozjezdu jim totiž pomohly kontokorenty a leasingy. Především leasing na automobil patří mezi často využívané metody. Podnikatelé na tomto způsobu financování kromě jiného oceňují, že leasingová společnost jim zajistí havarijní a povinné ručení. Na druhou stranu nemohou podnikatelé tuto investici odepisovat ve svém účetnictví. Stejně tak často využívají začínající (a nejen ti) podnikatelé kontokorent. Debetní limit, do kterého může podnikatel jít, dosahuje i statisíců a kontokorentem tak v začátcích mohli hradit i vyšší výdaje.
Kombinace kontokorentu a leasingu pomohla například Vladimíru Doškovi, který se živí canisterapií. V roce 2008 rozjel živnost, do které investoval výhradně ze svého. Vzal si však čtyřletý leasing na auto a zařídil si kontokorent. To mu v prvních měsících podnikání hodně pomohlo, jelikož už od začátku musel platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění, zatímco od zákazníků dostával zaplaceno až později. Tedy začátek byl v silném mínusu, a to zhruba prvních půl roku. Řešil jsem to právě kontokorentem. Nyní jsem už lehce v plusu, i když musím odkládat na investice,
doplnil serveru Podnikatel.cz Došek.
Čtěte více: Pět možností financování podnikání, když nechcete klasický úvěr
Podnikatelé také začínajícím kolegům radí, aby se zkusili dohodnout s dodavateli na pozdější platbě faktur. Některým z nich se to podařilo a start jim to podle jejich slov hodně usnadnilo. Na podnikání jsem si peníze z cizích zdrojů nepůjčila, vyjma prvotního nákupu zboží, na který mi byla poskytnuta delší splatnost faktury,
řekla serveru Podnikatel.cz Kamila Hliníková, jež provozuje e-shop s dekorativní a pleťovou kosmetikou.
Kolik do začátku? Nula až nekonečno
Jak velkou částku potřebují nováčci do startu podnikání, se nedá obecně říci. Každá živnost totiž obnáší jiné nároky a také příjmy. Zatímco v některých oborech můžete začít podnikat ze dne na den, aniž byste měli nějaký kapitál, jinde potřebujete ještě před začátkem disponovat statisíci korun. Třeba Jindřich Šaur začal jako OSVČ podnikat takřka “z fleku” a jedinou jeho vstupní investicí byla pouze cena za oblek a letenku do Anglie. O deset let později jsem založil eseróčko, do kterého jsem investoval základní vklad a následně ještě další peníze,
upřesnil serveru Podnikatel.cz Šaur, který má v současnosti IT firmu.
Čtěte také: 7 způsobů, jak získat peníze na podnikání bez škemrání v bance
S pouhou pětistovkou začal podnikat výrobce elektroniky na zakázku Jaromír Ptáček. Bylo to sice již v roce 1990, ale ani v té době nešlo o velké peníze. Ptáček jednoduše vymyslel na přání zákazníka nějaký přístroj, nakoupil pak součástky, přístroj vyrobil a zákazníkovi prodal. Takto postupoval stále dokola a pomalu a jistě bohatl a rozšiřoval své podnikání. Nikdy jsem si na nic nepůjčil, protože nemám rád dluhy. Tak to dělám 22 let a funguje to. Dnes mám milionové obraty a mohu dát vydělat i jiným, kteří mi chtějí pomáhat s výrobou,
doplnil Ptáček. Stejný postup zvolil i Hynek Kalista, který vyrábí šperky. Jeho živnost byla původně vlastně koníčkem. Takže se dá u nás říci, že jsme začínali „od píky“ s holým zadkem a jedním kladívkem,
podotkl Kalista.
Některým podnikatelům pomohly v začátcích také dotace od úřadu práce. Podobně jako v případě bankovních úvěrů však ne každý podnikatel příspěvek dostane a nemalé množství živnostníků celý proces kvůli byrokracii raději vzdá. Peníze do začátku mohla přinést i kuponová privatizace a paradoxně i Viktor Kožený. Před asi 18 lety jsem si koupil první počítač za 18 000 korun, na tu dobu obr suma, ale měl jsem na to díky kuponové privatizaci a akciím, které ode mně koupil Viktor Kožený. Takže na něj nenadávám, ať si na Seychelách užívá, ono mu také není co závidět,
uzavřel účetní Zdeněk Slezák.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU