Stávající lhůta 3 a 6 měsíců pro uchazeče, kteří byli v evidenci v posledních dvou letech, by se měla prodloužit na 6 a 9 měsíců. Počítá s tím konsolidační balíček.
Co se dozvíte v článku
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti
Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok uchazeči o práci, kteří získali v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Pokud se doby důchodového pojištění překrývají, započítávají se jen jednou. Současně musí uchazeč o zaměstnání splnit podmínku, že ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti pak jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Kdo má nárok na podporu, když je v evidenci opakovaně
Podle stávajícího zákona má uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíců, nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti.
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců. To se netýká těch, kteří skončili v zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo z důvodů uvedených v zákoníku práce, nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Opět ale platí, že současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání.
Do doby 6 měsíců důchodového pojištění se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle § 25 odst. 1 a 3 zákona o zaměstnanosti a krátkodobým zaměstnáním.
Lhůty důchodového pojištění se prodlouží
A právě výše uvedené lhůty 3 a 6 měsíců chce vláda prodloužit, aby znemožnila spekulativní ukončování evidence a opětovný vstup do evidence uchazečů o zaměstnání za účelem vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Podle vlády se totiž vyskytují případy spekulativního ukončování evidence uchazečů o zaměstnání a nástupu do krátkodobých pracovněprávních vztahů za účelem opětovného poskytování podpory v nezaměstnanosti, ke kterému dochází v navazujících evidencích.
Nejsou ojedinělé případy, kdy uchazeči o zaměstnání vyčerpají podpůrčí dobu, po kterou je jim vyplácena podpora v nezaměstnanosti téměř v celém rozsahu, přičemž jim zbývá nedočerpaných pouze několik dní (stačí pouhý jeden den nevyčerpání), poté nastoupí do krátkodobého zaměstnání a po jeho ukončení opětovně vstupují do evidence uchazečů o zaměstnání se záměrem čerpání podpory v nezaměstnanosti, aniž by vynaložili snahu ve výkonu pracovní činnosti pokračovat v nově nalezeném zaměstnání bez nutnosti evidence na úřadu práce,
píše se v důvodové zprávě.
U uchazeče s nevyčerpanou podpůrčí dobou v opakované evidenci se tak pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti navrhuje zvýšit potřebnou délku doby důchodového pojištění z 3 na 6 měsíců. Pokud uchazeč o zaměstnání získá zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců, vnikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Při získání doby důchodového pojištění v délce kratší než 6 měsíců bude mít uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze po zbývající část podpůrčí doby,
upřesňuje důvodová zpráva.
Ačkoli je hlavním cílem zákona znesnadnit zneužívání systému podpory v nezaměstnanosti, vedlejším přínosem má být podle důvodové zprávy zvýšení motivace zaměstnanců vykonávat pracovní činnost zakládající povinnost odvádět důchodové pojištění po delší časové období, což pozitivně ovlivní též do budoucna splnění podmínky získání potřebné odpracované doby pro odchod do starobního důchodu, a to i s ohledem na záměr zvýšení věku pro odchod do penze.
Co dalšího se má změnit
Prodloužení doby důchodového pojištění ale není jedinou změnou v oblasti podpory v nezaměstnanosti. Konsolidační balíček rovněž ruší institut odsunutí počátku běhu podpůrčí doby u podpory v nezaměstnanosti, pokud uchazeči o zaměstnání vznikl nárok na odstupné, odbytné nebo odchodné. Zároveň by měla skončit související úprava tzv. kompenzace, na kterou vzniklo uchazeči o zaměstnání právo v případě, že mu vznikl nárok na odstupné, odbytné nebo odchodné, ale toto nebylo zaměstnavatelem vyplaceno.
Souhlasíte s navrhovaným zpřísněním pobírání podpory v nezaměstnanosti?
Výše podpory i její délka zůstane stejná
Co se týče samotné podpůrčí doby či výše podpory v nezaměstnanosti, nic se měnit nemá. I nadále má platit, že podpora se vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí:
- 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku,
- 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Výše podpory se počítá procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:
- první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- po zbývající podpůrčí dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání. U OSVČ se stanovuje z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.
Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.
Současně ovšem platí maximální výše podpory v nezaměstnanosti, a to na úrovni 0,58násobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Aktuálně tedy 22 798 Kč. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy, v současnosti jde o 25 549 Kč.
Čtěte více na Měšec.cz: Kdo dostane od ledna 2023 vyšší podporu v nezaměstnanosti? A komu se naopak sníží?
ČLÁNKY DO MAILU