Povinnost docházet do školy devět školních roků stanovuje školský zákon č. 561/2004 Sb. Jedná se víceméně o dobu, po kterou dítě obvykle navštěvuje základní školu.
Co se dozvíte v článku
Kdy je dítě nezaopatřené?
Abychom mohli i po ukončení základní školy dítě považovat za nezaopatřené, musí se soustavně připravovat na budoucí povolání, a to v rámci denního studia na střední nebo vyšší odborné škole v ČR nebo na vysoké škole v ČR. A to nejdéle do dovršení 26 let. Na nezaopatřenost v případě denního studia nemá žádný vliv, zda je dítě zároveň výdělečně činné a v jakém rozsahu.
Pokud by však dítě studovalo v rámci jiné formy studia než denní (kombinované, distanční apod.), pak je situace jiná. Zde už hraje roli, zda je výdělečně činné či nikoli. Pokud studuje na střední nebo vyšší odborné škole a nemá příjem zakládající účast na nemocenském pojištění, bude vnímáno jako nezaopatřené. Například tedy činnost na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč hrubého příjmu měsíčně v tomto případě nevadí (nezakládá účast na nemocenském pojištění). Netýká se to však studentů vysokých škol. Ti jsou nezaopatřenými pouze, pokud studují v denní formě.
V případě studia v zahraničí lze uznat nezaopatřenost tehdy, pokud podle rozhodnutí MŠMT je toto studium postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. Nemůžeme s tím tedy automaticky počítat.
Dále je nezaopatřeným dítětem i dítě, které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc, úraz nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, opět s věkovým omezením do 26 let.
Pokud dítě ukončí povinnou školní docházku a zaeviduje se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci a je zároveň mladší 18 let, je též nezaopatřené.
K čemu je dobré vědět, že naše dítě je nezaopatřené?
Na status nezaopatřenosti je v rámci rodinné politiky ČR vázána řada výhod či možností. V prvé řadě si může jeden z rodičů za nezaopatřené dítě, vůči němuž má vyživovací povinnost, uplatnit daňové zvýhodnění a v důsledku toho odvádět nižší daň z příjmů.
Pokud máme v rodině nezaopatřené dítě, můžeme si požádat o dávky, které jsou přímo podmíněny vazbou na nezaopatřené dítě. Jedná se o vybrané dávky státní sociální podpory. A to přídavek na dítě a pohřebné. O přídavek na dítě v případě již zletilého dítěte si žádá samo dítě. Na pohřebné vzniká nárok, byl-li vypraven pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte.
V případě úmrtí rodiče či obou rodičů může vzniknout nezaopatřenému dítěti nárok na sirotčí důchod, který pak pobírá po celou zbývající dobu jeho nezaopatřenosti. Zemře-li jeden z manželů, pak může pozůstalému z nich vzniknout nárok na vdovský/vdovecký důchod, jehož pobírání v délce vyšší jednoho roku je závislé na souběžné péči o nezaopatřené dítě (jedna z možností pro delší trvání nároku).
Na co dalšího má vliv nezaopatřené dítě?
Nezaopatřenost má svůj význam i pro stanovení částky životního minima rodiny, kdy má nezaopatřený člen jinou výši životního minima než člen zaopatřený. To pak ovlivňuje případný nárok na vybrané sociální dávky. U nezaopatřených dětí nelze použít minimální příjmový standard existenční minimum, ale pouze výhodnější životní minimum.
Skutečnost, že vyživujeme nezaopatřené dítě, hraje svou roli také při exekučním řízení a stanovení srážek ze mzdy.
Jaké výhody má samo nezaopatřené dítě?
V případě, že jsme sami nezaopatřeným dítětem, můžeme si u svého zaměstnavatele uplatnit vyšší slevu na dani než běžný poplatník. Máme k dobru navíc 4020 Kč ročně. Celková roční sleva pak činí 34 860 Kč.
Dále si nemusíme dělat starosti s platbou pojistného na zdravotní pojištění. Spadáme totiž do kategorie tzv. státních pojištěnců a pojistné za nás odvádí stát. My jej hradíme pouze, pokud máme příjem z výdělečné činnosti. V tomto případě se ale na nás nevztahuje zákonná povinnost minimálního vyměřovacího základu. Odvedeme pouze částku odpovídající procentní sazbě našeho skutečného vyměřovacího základu.
