Obecně je za jakékoli chyby a z nich plynoucí škodu vždy odpovědný ten, kdo je způsobil. Pokud přiznání zpracovává a podává daňový poradce a touto činností je způsobena škoda, je to jeho odpovědnost – ostatně výslovně to tak stanoví zákon o daňovém poradenství v § 6 odst. 8.
Podle ustanovení § 8 odst. 10 písm. a) téhož zákona pak musí být daňový poradce na tuto činnost povinně pojištěn po celou dobu výkonu profese. Tím je spotřebitelům a podnikatelům garantováno, že případná škoda nebo chyba nebude mít žádný dopad do jejich majetku.
Nešetřete na daňovém poradci. Může se vám mnohonásobně vyplatit. On totiž nejenže zpracuje a podá daňové přiznání, ale také nabídne celoroční servis v oboru daňové problematiky. Dokáže třeba optimalizovat daňový základ.
Kdo jiný může škodu způsobit, i když přiznání zpracovává poradce?
Především poplatník sám – to je nejčastější zdroj problémů. Například poradce neodpovídá za placení daní (leda by měl smluvně takovou povinnost, přístup k účtu poplatníka, na něm dostatek peněz). Rovněž nikdy nebude poradce odpovídat za nepravdivé doklady a podklady – není to obvyklé ani časté, ale Finanční správa ČR takové příklady z kontrol uvádí na svých webových stránkách.
Dalším zdrojem chyb může být například nesprávné zaúčtování – tedy chyba na straně účetní. Je-li ale předmětem smlouvy na zpracování přiznání i hloubková kontrola účetnictví, může být opět odpovědnost na daňovém poradci. To je ale především věc konkrétní smlouvy, rozsahu kontroly a tím pádem i času a peněz.
Chyba může být například i ve znaleckém posudku – je to absurdní příklad (a opravdu se nestává), ale pokud by (například) znalec do posudku opomněl zahrnout další patro v převáděné nemovitosti, je nesporné, že chyba by byla v hodnotě té stavby a tím pádem i v základu daně. A i formálně bezvadné přiznání by vykazovalo chybu, která může být předmětem doměrku.
Čtěte také: Ukončil podnikání a podal poslední přehled OSVČ. Dokdy musí tiskopisy uchovávat?
Obecně tedy platí, že daňoví poradci odpovídají za podané přiznání a díky tomu, že mají za sebou těžké zkoušky i řadu let praxe, tak drtivou většinu chyb a omylů (i z nepozornosti) prostě odhalí. Na zbytek jsou pojištěni.
Jak by měl poplatník postupovat?
Má-li klient pocit, že mu vznikla škoda, pak se obrátí (zpravidla) dopisem na toho poradce, který mu ji způsobil. A dál už to bývá většinou nudná byrokratická procedura. Poradce případ předává pojišťovně nebo pojistnému makléři, ti si vyžádají doklady (smlouvu, přiznání, doklad o úhradě škody, stanovisko poradce apod.) a pak probíhá likvidace škodní události.
Je výše škody nějak omezena?
Zákon nepředepisuje žádnou povinnou minimální výši pojištění, resp. škody. Klient má právo se před uzavřením smlouvy přesvědčit o tom, že je poradce pojištěn a na jakou výši škody. Komora daňových poradců ČR doporučuje jako minimální limit 1 mil. Kč. Je však mnoho poradců a zejména pak poradenských společností, které jsou pojištěny na mnohem vyšší rizika škod, klidně 50 mil. apod.
Mohlo by vás zaujmout: Na co se zaměřují kontroly podnikatelů z České správy sociálního zabezpečení?
Každý poradce i klient, pokud vstupují do smluvního vztahu, měli by společně tuto otázku probrat a posoudit. A i poradci jsou jen lidé – i výše pojistky může být kritériem pro uzavření smlouvy, i když klienti většinou zohledňují jiné ukazatele, jako je třeba délka praxe, dostupnost, osobní sympatie, jazykové vybavení a další kritéria.
Běžná praxe? Přiznání zpracovává člen rodiny
Sympatických a zkušených lidí je plno – může to být i účetní nebo sestřenice (babička, tchyně) z manželovy strany. Pokud jde o sestavení a podání daňového přiznání a přehledů pojištění, pak ale málokoho napadne, zeptat se těch sympatických lidí, zdali jsou na takovou práci pojištěni a na jakou výši. A pokud vám způsobí škodu například sestřenice, pak zpravidla náhradu nedostanete žádnou a je z toho jen nenávist mezi příbuznými. To není uměle vymyšlený příklad, je to naopak jeden z těch nejčastějších.
Lze odpovědnost za chyby v přiznání a v přehledech ošetřit ve smlouvě mezi poradcem a poplatníkem?
Je to vlastně i jediný správný a rozumný způsob. Ostatně zákon předpokládá, že se poradenství poskytuje na základě smlouvy a znakem dobré smlouvy je mimo jiné i její dostatečně jasná určitost. Určitost například co do rozsahu požadovaných a poskytovaných služeb, odpovědnosti apod. Na druhou stranu je logické, že čím více práce klient požaduje, tím více zaplatí. Například pokud chce, aby mu poradce zkontroloval všechny doklady a jejich zaúčtování na 10 milionů Kč (a je jich celkem 5 kusů), je to jiný rozsah práce, času a jiné riziko, než když chce zkontrolovat všechny doklady nad 10 Kč (a je jich v účetnictví 18 milionů).
Výsledná cena za práci se tak mimo jiné odvíjí jak od množství času, tak od výše případného rizika a mnoha dalších faktorů.
ČLÁNKY DO MAILU