Století Československa svádí k retrospektivním pohledům, jež se zaměřují i na podnikání. V anketách je sice žen poskrovnu, přesto do byznysu výrazně promluvily.
Počet žen – samostatných podnikatelek v Česku narůstá. Přečtěte si o tom v článku Nárůst počtu OSVČ táhnou ženy, přibylo jich desetkrát více než mužů.
Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) uvedl na okraj výzkumu AMSP věnovanému podnikání žen: Ženy budou v příštích dekádách postupně přebírat kontrolu nad byznysem.
100% mužským kvótám navzdory
V souvislosti se stoletím Československa uspořádala Hospodářská komora České republiky anketu mezi svými členy o podnikatele století. V první desítce (respektive jedenáctce) se umístila jediná žena, Hana Podolská, majitelka vyhlášeného meziválečného módního salónu a důležitá osobnost historie tuzemské módy. Více jsme o anketě psali v článku 10 nejvýznamnějších českých podnikatelů historie dle samotných podnikatelů.
Ačkoliv to podle podobných anket může vypadat, že vzory mezi tuzemskými ženami – podnikatelkami chybí, je to pravda jen do jisté míry – záleží na tom, jakou perspektivou se na tuzemský byznys nazírá. Ženy se totiž pouštějí do samostatné ekonomické činnosti i do podnikání po staletí, a to dlouho navzdory společenským předsudkům, stereotypům, které společnost formovaly, navzdory diskriminaci a pravidlům, která se ženy snažily udržet za zdmi domovů. A v prostředí, které velmi dlouho akceptovalo stoprocentní mužské kvóty – jak připomněla (na letošní 5. národní konferenci o genderu a vědě konané na půdě Akademie věd ČR) Angela Saini, novinářka a autorka knihy Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách (Academia 2018).
Ve 20. století podnikatelek se všemi společenskými, politickými, ekonomickými i kulturními změnami přibývalo a přibývá. Namátkou, zmíněná Hana Podolská měla své konkurentky, Marie Petrofová byla prokuristkou rodinné firmy už deset let před vyhlášením Československa, Anna Baťová v roce 1894 se svými bratry Tomášem a Antonínem spoluzakládala později slavnou obuvnickou firmu. Majitelku pražské tiskárny Josefu Vetterlovou vyšetřovala v roce 1847 policie, když vytiskla pamflet Karla Sabiny – do roka přišla o licenci, podnik úřady zavřely a podnikatelka odešla do Ameriky (podle knihy Mileny Lenderové: K hříchu i k modlitbě, Karolinum 2016). Což jsou jen drobné příklady podnikajících žen.
Novodobé „podnikatelky století“
Server Podnikatel.cz se tedy zeptal několika žen a podnikatelek (bez systematičtějšího výběru), koho ony samy považují za „podnikatelku století“, případně za svůj podnikatelský vzor nebo sympatickou osobnost mezi podnikatelkami. Jména, která zazněla, patří bez výjimky až do období po pádu komunistického režimu.
Cristina Muntean, která se věnuje poradenství, školení, koučinku a mentoringu v oblasti osobního brandingu, strategické komunikace i leadershipu podnikatelů a firem, nabízí hned několik jmen podnikatelek z novodobé tuzemské historie. Dodává, že o těch starších jí chybí informace – v historii se píše mnohem častěji o mužích a role žen v československém podnikání zůstává podle ní stále ještě ve stínu.
Jmenuje tedy Evu Štěpánkovou. Za to, jak založila, budovala a vedla značku Ryor až do předání do ruky její dcery. Považuji její příběh za příběh odvahy, osobní vytrvalosti a lidské důstojnosti před veškerými překážkami v postrevolučním podnikatelském prostředí,
objasňuje svou volbu.
Další ženou, kterou by označila za „podnikatelku století“, je podle Cristiny Muntean Jaroslava Valová, zakladatelka Siko koupelen, a to za to, jak budovala a rozšířila prosperující síť obchodů, i za to, s jakou grácií dokázala firmu vést a předat svým dětem. Pro mě je jeden z příkladů úspěšného nástupnictví v rodinné firmě,
upřesňuje. A do třetice zmiňuje také Margaretu Křížovou. Konkrétně za to, jak zůstává sama sebou a neustále nám připomíná totéž – podnikání není jen o rychlém digitálním růstu, podnikat může každý poctivý člověk, v podnikání bychom měli zůstat pokorní i s nohama na zemi,
upozorňuje.
Houževnatost i citlivost
Také Miloslava Kramná, projektová manažerka Společnosti pro zdravé rodičovství Aperio, jako svůj tip uvádí porevoluční podnikatelku Adélu Zrubeckou, spolumajitelku společnosti Nobilis Tilia, která se věnuje aromaterapii a přírodní kosmetice. Vybudovala komerčně úspěšnou a k přírodě šetrnou firmu, pro veřejnost provozuje návštěvnické a vzdělávací centrum v areálu firmy. Významně se zasloužila o rozšíření aromaterapie v České republice, vyvinula holistickou aromamasáž, organizuje mezinárodní konference o aromaterapii, publikuje v odborných i populárních časopisech, je lektorkou Institutu aromaterapie a spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy,
vypočítává její aktivity.
Jak říká Miloslava Kramná, obdivuje na ní zapálení pro obor, cílevědomost, houževnatost a zároveň citlivost i zaměření na dlouhodobou udržitelnost. A také schopnost slaďovat práci, péči o děti a rodinu a osobní život, rozvíjení krásného, voňavého a ženského aspektu života a eleganci i otevřenost,
dodává i s dalším jménem: Marií Noe, zakladatelkou One Woman Press a majitelkou tuzemského zastoupení Oshadhi. Podívejte se v galerii, jak Marie Noe podniká:
Pokračování rodinné tradice
Podnikatelka Kateřina Haring, která je zároveň předsedkyní Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek, reaguje: Upřímně, znám málo podnikatelek za celé století – myslím v první fázi republiky. Mezi těmi novodobějšími vzor nemám. Ale je mi velmi sympatický příběh paní Zuzany Ceralové Petrofové, která navázala na tradice svých předků, opustila svou práci a s vervou se pustila do budování a pokračování v rodinné tradici. Před tím smekám.
Dodává, že stejně tak smeká před majitelkou slévárny Hanou Portovou. Získala několik ocenění a firmu buduje navzdory nepřízni a složitým životním situacím. Přitom oslavila již 75 let. Elánu a pozitivní energie má na rozdávání,
vysvětluje s tím, že obdiv si podle ní zaslouží každá žena, která podnikat začala a vytrvala.
Také Beata Pilná, zakladatelka společnosti DEGIRANS SE, která se s pomocí investorů zaměřuje na podporu obecně prospěšných projektů souvisejících s udržitelným rozvojem, uvádí: Přiznám se, že jsem se musela opravdu zamyslet. Vezmeme-li v úvahu, jak se u nás například vyvíjelo volební právo žen a jejich právo na vzdělání, pak je jasné jedno – potřebovaly jsme jako ženy skoro celé století, abychom začaly chápat, že ženství a podnikání se nevylučuje.
Sama je přesvědčená, že 21. století bude patřit ženám a ženskému prvku.
Při hledání osobnosti – podnikatelky vycházela z vlastní zkušenosti. Inspirativní je pro ni Inéz Cusumano, spolumajitelka Chateau Mcely a „matka“ projektu Mcely Bouquet. Osobně znám nejen ji, ale také počátek celého projektu Chateau Mcely a jsem obdivovatelkou jejího životního postoje, smyslu pro detail a také smyslu rozpoznat, kdy je třeba projekt opustit a dát mu tak nutnou svobodu,
říká.
Ředitelka hotelu Dvorana v Karlových Varech a finanční odbornice Hedvika Gabrielová zase nakonec po delším přemýšlení jmenuje psychosomatickou lékařku Jarmilu Klímovou. Je to žena a podnikatelka, kterou velice obdivuji a která mi již hodně v životě pomohla. Před několika lety se svým mužem založila psychosomatickou kliniku AKTIP a spojuje lidi, kteří se chtějí podílet na vývoji lidského zdraví a štěstí. Je to lékařka, která nic nezavrhuje, tedy ani klasickou medicínu, a přesto na ní byl letos v létě uspořádán hon na čarodějnice,
tvrdí s tím, že ustát něco takového a dál pokračovat v práci podle ní vyžaduje velkou sílu a osobnost. Je to žena, podnikatelka, které si vážím a chtěla bych umět alespoň část toho, co umí ona,
dodává.
Pro mne je každý, ať už žena nebo muž, který eticky podniká a zaslouží se o pozitivní rozvoj naší země, obdivuhodný,
uzavírá Denisa Juna, spoluzakladatelka společnosti Pyxis a odbornice na digitální PR.
ČLÁNKY DO MAILU