Stejně tak jako každý rok musí fyzické osoby podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Ne všech poplatníků se ale tato povinnost týká. Zaměstnanci, kteří nemají jiné příjmy, mohou například požádat zaměstnavatele, aby jim provedl roční zúčtování daně. Koho se tedy povinnost podávat daňové přiznání týká?
Co se dozvíte v článku
Příjmy vyšší jak 15 000 Kč
Zákon o daních z příjmů definuje poplatníky, kteří jsou povinni podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle ustanovení § 38g jsou tak povinni podat přiznání ti, kteří mají roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, vyšší než 15 000 Kč. Tato hranice se však netýká příjmů osvobozených od daně a příjmů, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
Pozor však na to, když poplatník vykazuje daňovou ztrátu. V takovém případě je poplatník povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesahují hranici 15 000 Kč.
Přiznání a příjmy ze zaměstnání
Zákon o daních z příjmů definuje ale i další situace, kdy je poplatník povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Přiznání podat nemusí ten poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Poplatník však musí splnit hned několik podmínek.
Poplatník musí podepsat prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období u všech plátců daně. Nesmí být v průběhu zdaňovacího období příjmy souběžně od více plátců daně – tedy zaměstnavatelů. Zároveň tento poplatník nemůže mít jiné příjmy podle § 7 až § 10 přesahující částku 6000 Kč – tedy příjmy z podnikání, kapitálové příjmy, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Od roku 2023 se však hranice povinnosti podat daňové přiznání zvýší, a to na 20 000 Kč. Tyto změny se však uplatní až od roku 2023.
Zákon o daních z příjmů definuje ještě jednu situaci, kdy poplatník podává přiznání, a to v případě, kdy mu „byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1“.
Přiznání a příjmy ze zahraničí
Poplatník, kterému plynou příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění, také nemusí podávat přiznání k dani z příjmů.
Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty, musí podávat daňové přiznání, pokud uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) nebo daňové zvýhodnění nebo nezdanitelnou část základu daně. Jedná se tedy o poplatníky, kteří uplatňují slevy na manželku, invaliditu, rozšířenou slevu na invaliditu, slevu na držitele průkazu ZTP/P a slevu za umístění dítěte.
Další případy povinnosti podat přiznání
Daňové přiznání musí podávat také ti poplatníci, kterým byla oznámena dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vzniklá zaviněním poplatníka.
Přiznání také povinně podávají poplatníci, u kterých došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění anebo jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, příp. došlo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, pokud je důsledkem zdanění příjmu ze závislé činnosti.
Jaké příjmy se uvádí do přiznání?
Do daňového přiznání poplatník uvádí všechny příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob mimo příjmů, které jsou od daně osvobozené, a mimo příjmů, ze kterých je daň vybíraná zvláštní sazbou daně. To neplatí v případě, kdy poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, zahrne do daňového přiznání „veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i), započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání“.
V daňovém přiznání poplatníci uvádí také částky slev na dani a částky daňového zvýhodnění. Pokud jsou součástí přiznání příjmy ze závislé činnosti, dokládají se dokladem vystaveným zaměstnavatelem – tzv. potvrzením o zdanitelných příjmech.
ČLÁNKY DO MAILU