Výroční zpráva je jedním z nejdůležitějších dokumentů, které může účetní jednotka vytvářet. Tento komplexní dokument shrnuje nejen finanční výsledky za uplynulý rok (účetní informace), ale také poskytuje cenné nefinanční informace, jako jsou přehled o dalších aktivitách, strategických plánech a budoucích cílech organizace.
Co se dozvíte v článku
Výroční zpráva je více než jen formální povinnost. Je to nástroj, který může výrazně přispět k úspěchu a reputaci firmy, pokud je zpracován pečlivě a promyšleně. V České republice je povinnost zveřejňovat výroční zprávu stanovena několika zákony a předpisy, které zajišťují transparentnost a odpovědnost firem vůči svým akcionářům, zaměstnancům a veřejnosti.
Právní úprava v České republice
V České republice je povinnost zpracovávat a zveřejnit výroční zprávu uložena hned několika právními předpisy. Stěžejním zákonem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanovuje povinnost sestavovat výroční zprávu účetním jednotkám. Dalším důležitým právním předpisem je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který určuje další povinnosti obchodním společnostem.
Podle zákona o účetnictví (§ 21) musí výroční zpráva obsahovat informace, které umožní uživatelům účetní závěrky získat přesný a úplný přehled o finanční situaci a výkonnosti účetní jednotky. Zároveň platí, že informace ve výroční zprávě musí korespondovat s informacemi, které jsou obsaženy v účetní závěrce.
Tyto informace zahrnují například:
- Finanční výsledky a stav majetku – účetní informace
- Významné události, které ovlivnily nebo ovlivňují účetní jednotku
- Plány a vize, ekonomický a sociální vývoj
- Zhodnocení dosavadní činnosti a výhled do budoucna
Výroční zpráva podléhá ověření auditorem.
Obsah výroční zprávy
Výroční zpráva je komplexní dokument, který by měl být sestaven tak, aby poskytoval co nejucelenější informace o činnosti organizace. Dalo by se říct, že je to taková „vizitka firmy“. Některé výroční zprávy tak obsahují i informace, které jsou nad rámec zákona o účetnictví a jsou velmi precizně zpracované.
Uživateli účetní závěrky je výročí zpráva ceněna zejména proto, že obsah podléhá ověření auditorem, pakliže ji sestavují auditované účetní jednotky. Výroční zprávu však sestavují i neauditované účetní jednotky, pakliže jim tuto povinnost nařizují například smlouvy z obchodních vztahů (typicky s bankovními institucemi).
Obsah výroční zprávy stanovuje zákon o účetnictví. Informace, které výroční zpráva obsahuje, jsou finančního a nefinančního typu. Střední, malé a mikro účetní jednotky pak nemusí ve výroční zprávě uvádět nefinanční informace.
Mezi základní části výroční zprávy patří:
- Finanční část: obsahuje účetní závěrku, zprávu auditora a přehled o finančních výsledcích za uplynulé období
- Informace, které nastaly až po skončení účetního období: musí se jednat o takové informace, které jsou významné
- Zpráva o činnosti: popis klíčových projektů a aktivit, které byly v průběhu roku realizovány
- Výhled do budoucna: stručný popis plánů a cílů pro budoucí vývoj
- Společenská odpovědnost: informace o aktivitách firmy v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelnosti, v oblasti životního prostředí a pracovněprávních vztazích
- Informace požadované zvláštními právními předpisy: například zákonem o obchodních korporacích
Význam výroční zprávy
Výroční zpráva hraje klíčovou roli v informování uživatelů účetních informací, zejména pro vedení, investory, zaměstnance a širokou veřejnost. Výroční zpráva poskytuje nejen přehled o finančním zdraví firmy, ale také o jejím strategickém směřování, inovacích a sociálních odpovědnostech.
Pro investory a analytiky je výroční zpráva cenným zdrojem informací, které jim pomáhají při strategickém rozhodování. Pro zaměstnance pak představuje zdroj informací o směřování firmy a jejích plánech, což může mít vliv na jejich pracovní výkon.
Schvalování výroční zprávy
Výroční zpráva musí být stejně jako účetní závěrka schválena statutárním orgánem (typicky jednatelem). Je zde stanovena lhůta, a to do šesti měsíců po uplynutí účetního období.
Zveřejňování výroční zprávy
Pokud se jedná o auditované účetní jednotky, ty musí zveřejnit výroční zprávu do 30 dní od ověření auditorem a schválení statutárním orgánem. Nejpozději však musí být zveřejněny údaje do konce bezprostředně následujícího období, a to bez ohledu na splnění dvou předchozích podmínek. Zároveň platí, že auditované účetní jednotky nesmí zveřejňovat neověřené informace.
Neauditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku nejpozději do konce následujícího období. Některé účetní jednotky mají povinnost předávat výroční zprávu České národní bance a skrze ČNB i tyto dokumenty zveřejnit ve sbírce listin.
Účetní závěrka a výroční zpráva se zveřejňují uložením do sbírky listin. Tyto dokumenty se zasílají primárně elektronicky datovou schránkou.
ČLÁNKY DO MAILU