Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2020? A komu se to vyplatí, i když nemusí?

Kromě těch, kteří přiznání podat musí, se navíc přiznání vyplatí vyplnit a odevzdat některým poplatníků, co to nemají za povinnost. Konkrétně jde o ty, kteří v loňském roce nepracovali všech 12 měsíců, měli po část roku zdanitelné příjmy a nepožádali u svého zaměstnavatele o roční zúčtování.

Kdo musí přiznání podat?

Daňové přiznání podává dle § 38g zákona o daních z příjmů každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání rovněž podávají poplatníci, kteří vykazují daňovou ztrátu, a to nezávisle na výši příjmů. Daňové přiznání dále podávají daňoví nerezidenti, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).

Daňové přiznání se týká také poplatníka, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

Přiznání musí řešit i poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí. Přiznání vyplňují i lidé, kteří platí solidární daň. Povinnost podat přiznání mají ale pouze ti, jejichž příjmy za rok 2020 překročily limit 1 672 080 Kč. Komu se zvýšily pouze zálohy na daň, ale nikoli samotná daň, ten přiznání podávat nemusí a může si nechat udělat roční zúčtování záloh.

V neposlední řadě je daňové přiznání povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Kdo nemusí podat přiznání?

Přiznání nemusí naopak podávat zaměstnanci, kteří měli v loňském roce příjem pouze z jednoho nebo postupně více zaměstnání, která se časově nepřekrývala. U obou skupin ale musí být splněna podmínka, že zaměstnanec podepsal u všech zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů a zároveň nesmí mít příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč.

Kdo má příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), do 30 tisíc Kč, ten přiznání také řešit nemusí. Tyto příjmy jsou osvobozeny od daně. Nesmí se ale jednat o opakovanou a systematickou činnost, jelikož by pak šlo o příjmy z podnikání a ne o příležitostné příjmy.

Komu se přiznání vyplatí podat, i když nemusí?

Daňové přiznání se vyplatí podat i některým poplatníkům, kteří to nemají za povinnost. Obecně jde o poplatníky, kteří měli po část roku zdanitelné příjmy, nepožádali o roční zúčtování nebo nepracovali po celých 12 měsíců. Ačkoli totiž platili zálohy, nevyčerpali celou základní slevu na poplatníka (či další slevy).

Typickým případem jsou lidé, kteří byli po část roku zaměstnaní a část roku strávili na pracovním úřadě. Během roku totiž zaměstnanci uplatňují základní slevu v měsíční výši (v loňském roce šlo o 2070 korun), takže pokud například v říjnu přijdou o práci, nestihnou slevu celou vyčerpat. Díky podání daňového přiznání ale mohou nezaměstnaní získat slevu na dani v plné výši.

Podobně jako pro nezaměstnané se přiznání vyplatí podat i dalším skupinám. Jde například o studenty, kteří si vydělávali peníze na brigádách, nepožádali o roční zúčtování a zároveň se jednalo o nepřekrývající se brigády a studenti museli u zaměstnavatelů podepsat tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“. V případě podání přiznání pak mohou kromě základní slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta ve výši 4020 korun. Pozor však na to, zda byl poplatník v daném případě studentem celý rok. Pokud pouze část roku, sleva se uplatní v poměrné výši.

Další skupinou, které se vyplatí podat přiznání, jsou poplatníci, kteří byli po část roku v pracovní neschopnosti. Díky přiznání mohou získat nevyčerpanou slevu zpět. To stejné platí pro maminky, které předtím, než odešly na mateřskou dovolenou, ještě část roku pracovaly. Pokud například maminka odešla na mateřskou dovolenou v červnu, neuplatnila za období červenec až prosinec slevu na poplatníka a může ji díky přiznání zpětně získat. Zároveň se stává, že poté, co se maminka vrací z mateřské dovolené, zaměstnavatel pro ni nemá práci a domluví se na ukončení pracovního poměru a odstupném. Rovněž i tehdy se vyplatí přiznání podat, protože z odstupného se platí daň.

Elektronicky lze přiznání podat až v květnu

Ti, kdo musí podat daňové přiznání, mohou letos prvně využít delších lhůt v případě elektronického podání. Základní lhůta sice zůstala pro letošek stejná, tedy do čtvrtka 1. dubna, avšak podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, ji mají prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat 3. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 3. května).

Zároveň se zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce loňského roku bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již není nutné a stačí, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty.

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta bude počítat od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

V případě elektronických podání ale nedošlo pouze ke změně termínů. Nově se zúžila i povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pouze na osoby, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese. S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dřívějších 2000 Kč se nově platí 1000 Kč.