Povinnost podání daňového přiznání popisuje ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů. Od roku 2015 zde přibyly dva nové důležité odstavce. Nastává čas na připomenutí, kdo musí či nemusí podat daňové přiznání, s výčtem konkrétních situací a příkladů z praxe, které mohou překvapit.
Kdo přiznání podávat nemusí
Povinnost podání daňového přiznání často překvapí.
V souladu s ustanovením § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů nemusí podat daňové přiznání ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně (s výjimkou příjmů od daně osvobozených z tuzemských příjmů zdaněných srážkovou daní), nepřesáhly v daném zdaňovacím období 15 000 korun (jedná se o hrubé příjmy či tržby nesnížené o výdaje). Dále ten, kdo sice nedosáhl příjmů ve výši 15 000 korun, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Příklady:
- Žena na rodičovské dovolené si v průběhu roku přivydělávala prodejem kosmetiky a bylinných přípravků. Tržba z prodeje činila 8 547 korun. Povinnost podání daňového přiznání nevznikla.
- Starobní důchodce uzavřel v průběhu roku dvě dohody o provedení práce (odměna 5600 a 4000 korun). Prohlášení k dani nepodepsal, odměna z dohod byla zdaněna srážkovou daní. Povinnost podání daňového přiznání sice nemá, ovšem jeho podáním by získal zpět celou sraženou daň (vlivem uplatnění základní slevy na dani).
Další odstavec (§ 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů) se věnuje povinnosti podání daňového přiznání u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti. Zde se píše, že daňové přiznání nemusí podávat ten, kdo měl v daném zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti:
- pouze od jednoho plátce daně (jednoho zaměstnavatele) s podepsaným Prohlášením k dani, nebo
- postupně od více plátců daně (více zaměstnavatelů) postupně opět u všech plátců daně s podepsaným Prohlášením k dani, případně
- doplatky mzdy od těchto plátců v době, kdy již pro ně práci nevykonával (Prohlášení k dani již měl podepsáno u nového plátce daně), a
- kromě těchto příjmů neměl v daném zdaňovacím období jiné zdanitelné příjmy podle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 korun (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) a nehodlá uplatňovat daňovou ztrátu.
Příklady:
- Zaměstnanec v průběhu roku změnil zaměstnavatele (více plátců mzdy postupně). U obou zaměstnavatelů podepsal Prohlášení k dani. První zaměstnavatel mu po skončení zaměstnání poskytl odměnu za uplynulé čtvrtletí. Povinnost podání daňového přiznání tento poplatník nemá.
- Zaměstnankyně má jednoho hlavního zaměstnavatele a současně v daném zdaňovacím období obdržela příjem za pronájem pozemku ve výši 4300 korun. Daňové přiznání podávat nemusí, příjem z pronájmu byl nižší než 6 000 korun.
Povinnost podání daňového přiznání
Naopak daňové přiznání se podává v situacích, které popisují následující odstavce ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů. Nejčastěji se jedná o situace, kdy:
- se daň poplatníka zvyšuje o solidární zvýšení daně, tj. roční příjmy jsou vyšší než 48násobek průměrné mzdy (takzvaný strop pro sociální pojištění),
- měl poplatník v průběhu roku příjmy souběžně od více plátců mzdy a jednalo se o příjmy zdaněné zálohovou daní. Například se jedná o souběžné zaměstnání, odměna zastupitele, odměna za výkon funkce ve volební komisi, svědečné, funkce ve společenství vlastníků bytových jednotek, odměny pěstouna, náhrada za ztrátu na výdělku od pojišťovny za pracovní úraz (bolestné nebo ztížení společenského uplatnění je od daně osvobozené),
- poplatník pobíral příjmy pouze od jednoho plátce daně nebo od více plátců postupně, ale nepodepsal Prohlášení k dani (netýká se příjmů zdaněných srážkovou daní),
- zaměstnanec, který způsobil nedoplatek na dani nebo přeplatek na daňovém bonusu nesprávným uvedením údajů nebo nenahlášením změn, a jehož zaměstnavatel oznámil správci daně dlužnou částku na dani vzniklou zaviněním poplatníka v souladu s ustanovením § 38l odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů, počínaje zdaňovacím obdobím roku 2015, povinnost podat daňové přiznání dle § 38g zákona o daních z příjmů odst. 6 zákona o daních z příjmů,
- poplatník předčasně zrušil smlouvu o soukromém životním pojištění a měl povinnost dodanit přijaté příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění (benefity původně od daně osvobozené) jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů (příspěvky přijaté od roku 2015), jedná se o novinku roku 2015 popisovanou v § 38g odst. 6 zákona o daních z příjmů,
- poplatník předčasně zrušil smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, doplňkovém penzijním spoření či soukromém životním pojištění a je povinen zdanit uplatněné nezdanitelné části základu daně 10 let zpětně jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů (u zaměstnance, pokud souhrnná částka převyšuje 6000 korun),
- pokud poplatník uplatňuje odečet úroků z úvěru na koupi pozemku a nezahájil stavbu bytové potřeby v souladu se zákonem do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy.
Příklady:
- Zaměstnankyně měla v uplynulém roce pouze jednoho zaměstnavatele, u něhož podepsala Prohlášení k dani. V průběhu roku byla svědčit u soudu a obdržela svědečné ve výši 136 korun. Protože se jedná o souběžný příjem zdaněný zálohovou daní, nemůže žádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování příjmů, ale podává sama daňové přiznání.
- Poplatník předčasně ukončil smlouvu o soukromém životním pojištění (nedošlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo k uzavření nové smlouvy, kdy nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné nebyly převedeny na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně). Zaměstnavatel mu poskytoval příspěvek na životní pojištění ve výši 500 korun měsíčně. Současně si zaměstnanec uplatnil za každý rok (počínaje rokem 2010) 12 000 korun jako nezdanitelnou část základu daně. Vzniká povinnost podání daňového přiznání. Zde je třeba uvést příspěvky zaměstnavatele za rok 2015 do okamžiku ukončení smlouvy (jedná se o příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů) a dále uplatněné nezdanitelné části základu daně od roku 2010, tj. 5× 12 000 korun, které se uvedou jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů.
ČLÁNKY DO MAILU