Leden, který patřil přiznání k dani z nemovitostí a přiznání k silniční dani, je již minulostí a podnikatelé, kteří nemusí řešit DPH, již začínají dávat dohromady podklady pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Daňové přiznání však musí řešit kromě podnikatelů i další lidé. Připravili jsme přehled, koho všeho se letos (za rok 2015) daňové přiznání týká.
Kdo musí přiznání podat
Lidé se zdanitelnými příjmy nad 15 tisíc korun
Kdo musí podat přiznání za rok 2015?
Daňové přiznání je povinen dle § 38g zákona o daních z příjmů podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání musí podat i poplatníci, kteří vykazují daňovou ztrátu, a to nezávisle na výši příjmů.
Daňoví nerezidenti uplatňující slevy
Daňové přiznání se rovněž týká daňových nerezidentů, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání musí podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.
Lidé platící solidární daň
Už třetím rokem museli lidé s vysokými příjmy odvádět solidární daň. Ještě v roce 2013 platilo, že poplatníci, u nichž se zvýšila o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, museli podat přiznání. Od roku 2014 však mají tuto povinnost pouze ti, jejichž příjmy za celý rok překročily limit 1 277 328 Kč (platí pro rok 2015). Komu se zvýšily jen zálohy na daň, ale ne daň, ten přiznání podávat nemusí a mohlo mu být provedeno roční zúčtování záloh.
Kdo nepodává přiznání
Zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani
Přiznání se naopak netýká zaměstnanců, kteří měli v loňském roce příjem pouze z jednoho zaměstnání. Přiznání nemusí podávat ani ti, kteří měli plat z více postupných zaměstnání, která se časově nepřekrývala. Obě skupiny zaměstnanců ale musí splnit podmínku, že podepsaly u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů a zároveň nesmí mít příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.
Lidé s příjmy zdaněnými srážkovou daní
Daňové přiznání nemají za povinnost podat poplatníci, kteří měli příjmy zdaněné srážkovou daní. Za rok 2014 se daly příjmy zdaněné srážkovou daní v přiznání uplatnit. To již pro 2015 neplatí. Pro zdaňovací období 2015 existuje už jen možnost zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní z dohod o provedení práce. Nově ale pouze pro daňové rezidenty.
Lidé s příležitostnými příjmy do 30 000 Kč
Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), jsou osvobozeny od daně, jestliže jejich úhrn za rok nepřekročí hranici 30 tisíc korun. Nesmí se ale jednat o opakovanou a systematickou činnost, jelikož by pak šlo o příjmy z podnikání a ne o příležitostné příjmy.
Lidé s příjmy osvobozenými od daně
Daňové přiznání za loňský rok nemusí podat lidé s příjmy osvobozenými od daně. Konkrétně jde o dávky z nemocenského pojištění, důchody, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, podporu v nezaměstnanosti či dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna.
Kdy se vyplatí podat přiznání, i když nemusíte
Někdy se vyplatí přiznání podat, i když nemusíte. Obecně se dá říci, že daňové přiznání je výhodné podat, pokud poplatník v loňském roce nepracoval všech 12 měsíců, měl po část roku zdanitelné příjmy a nepožádal u svého zaměstnavatele o roční zúčtování. Typickým příklad bývá situace, kdy zaměstnanec část roku pracoval a zbylé měsíce byl registrován na úřadu práce. Kvůli měsícům, které strávil na pracovním úřadě, totiž zaměstnanec nevyčerpal celou základní slevu na dani, která se uplatňuje v měsíční výši. Jestliže tak dotyčný podá přiznání, sleva se mu započítá v plné výši a on dostane několik tisíc korun zpátky.
Čtěte více: Komu se vyplatí podat daňové přiznání, i když to nemá za povinnost?
ČLÁNKY DO MAILU