Osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) jsou povinny platit zálohy na pojistné. Tato povinnost se ale netýká všech.
1. výjimka
Zálohy v prvním řadě neplatí ta OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a OSVČ a její výdělečná činnost není její hlavním zdrojem příjmů. Podnikáním si tedy pouze přivydělává. Takováto osoba zaplatí pojistné do osmi dnů po dni, ve kterém byl (popřípadě měl být) podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí,
upřesňuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.
2. výjimka
Zálohy neplatí také ty OSVČ, které patří do některé z kategorií státních pojištěnců (například důchodce, student, atd.). Výjimka však platí pouze v prvním kalendářním roce po zahájení činnosti. V dalších letech už musí tato OSVČ zálohy platit. Výše záloh přitom odpovídá výpočtu z Přehledu. Díky tomu, že je ale OSVČ v kategorii státní pojištěnec, se na ni jen nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.
Čtěte také: Připomeňte si, jak se od roku 2016 mění zálohy na sociální a zdravotní pojištění
3. výjimka
Povinnost platit zálohy také nemá OSVČ, která je celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Přestat platit zálohy však tato OSVČ nemůže sama od sebe. Přerušení plateb musí příslušné pojišťovně oznámit a také doložit, například potvrzením od lékaře.
Na snížení má ale OSVČ nárok pouze v případech, kdy byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,
doplnil Oldřich Tichý.
Čtěte také: VZP zveřejnila seznam dlužníků, jsou mezi nimi podnikatelé i fotbalové kluby
Kdo platit musí
Naopak povinnost platit zálohy má ta OSVČ, která zajájila výdělečnou činnost v průběhu roku, a to již od začátku své činnosti. Zálohy na pojistné se vypočítají jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu. V dalších letech se záloha odvíjí od výpočtu z Přehledu, nejméně z minimálního vyměřovacího základu.