Termín pro podání daňového přiznání se pomalu a jistě blíží, netýká se však zdaleka všech Čechů. Server Podnikatel.cz přináší souhrn a příklady, kdy daňové přiznání za rok 2012 podávat nemusíte.
Zaměstnanci bez souběhu zaměstnání
První skupinu, která nemusí podávat daňové přiznání, tvoří zaměstnanci, kteří měli v loňském roce příjem pouze z jednoho zaměstnání. Přiznání nepodávají ani ti, kteří měli plat z více postupných zaměstnání, která se časově nepřekrývala. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů.
Povinnost požádat o roční zúčtování tito zaměstnanci nemají, může se jim však vyplatit. Pokud totiž zaměstnanci nepodají daňové přiznání, nebo roční zúčtování, mohou se připravit o možnost uplatnění daňových úlev. Některé z nich lze totiž uplatnit pouze v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování.
Příklad
Pan Novák pracoval u prvního zaměstnavatele od ledna do července. V srpnu nastoupil k zaměstnavateli novému, kde pracoval do konce října. Poté byl evidován na úřadu práce.
Pan Novák sice nemusí dělat nic, připravil by se ale o daňové slevy za listopad a prosinec. Proto by měl do 15. února požádat svého druhého zaměstnavatele o roční zúčtování nebo sám podat daňové přiznání.
Zaměstnanci s přivýdělkem do 6000 korun
Zaměstnanci, kteří měli během roku příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti, které nepřesáhly 6000 Kč za rok, rovněž nemusí přiznání podávat. Pozor však na to, že se nejedná o zisk, ale o příjmy. Pokud takovýto zaměstnanec požádá o roční zúčtování, podpisem žádosti čestně prohlásí, že nemá příjmy z podnikání, pronájmu a jiné výdělečné činnosti převyšující 6000 Kč.
Příklad
Zaměstnanec si přivydělal jako OSVČ vedlejší. Příjmy z podnikání činily 8000 Kč, výdaje 6000 Kč. Vykázal tedy zisk 2000 Kč. I tak ale musí podat daňové přiznání, jelikož příjmy z podnikání činily 8000 Kč.
Lidé s příjmy zdaněné srážkovou daní
Daňové přiznání nepodávají ani osoby, které měly příjmy zdaněné srážkovou daní, tzn. příjmy z dohod o provedení práce do 5000 Kč bez podepsaného daňového prohlášení nebo příjmy z autorských honorářů do 7000 Kč od jednoho plátce apod. U těchto příjmů zúčtoval daň již zaměstnavatel jako konečnou a nelze ji v daňovém přiznání zpětně vyúčtovat.
Lidé s příležitostnými příjmy do 20 000 Kč
Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), jsou osvobozeny od daně, jestliže jejich úhrn za rok nepřekročí hranici 20 tisíc korun. Opět se ale jedná o částku bez odpočtu výdajů a nikoli o zisk. Pozor též na to, aby nešlo o opakovanou a systematickou činnost. Nejednalo by se pak o příležitostné příjmy, ale šlo by o příjmy z podnikání.
Příklad
Paní Nováková je nezaměstnaná a ve volném čase vyrábí dřevěně ozdoby. Pokud se je například v červnu rozhodne prodat na trhu celkem za 10 tisíc korun, půjde o příležitostný příjem. V takovém případě nemusí podat daňové přiznání. Pokud ale bude své ozdoby prodávat například přes e-shop celý rok, jednalo by se již o podnikání.
Osoby se zdanitelnými příjmy do 15 000 Kč
Víme, kdy nemusíte podávat daňové přiznání.
Daňové přiznání nemusí dále podávat ti, jejichž roční příjmy, které patří do předmětu daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč. Daňové přiznání je naopak povinné pro ty, jejichž roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazují daňovou ztrátu.
Příklad
Paní Konečná pobírala od ledna do září roku 2012 rodičovský příspěvek. Od října podniká. Příjmy z podnikání činily 12 000 Kč. Daňové přiznání podávat nemusí, protože nedosáhla limitu 15 000 Kč.
Příklad
Starobní důchodce pan Hnízdil podniká v zemědělství. Jeho příjmy za rok 2012 dosáhly 50 000 Kč, výdaje činí 40 000 Kč a zisk 10 000 Kč. Pan Hnízdil musí podat přiznání, protože příjmy přesahují hranici 15 000 Kč.
Lidé s příjmy osvobozenými od daně
Daňové přiznání za rok 2012 nemusí podat lidé, které měli jenom příjmy od daně osvobozené. Jedná se například o dávky z nemocenského pojištění, důchody, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, podporu v nezaměstnanosti či dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna.
Přestože lidé s příjmy osvobozenými od daně přiznání podávat nemusí, v některých případech se jim to může vyplatit. Obecně se dá říci, že daňové přiznání se vyplatí podat lidem, kteří v roce 2012 nepracovali všech 12 měsíců, měli přitom zdaněné příjmy a nepožádali o roční zúčtování. Mezi typické příklady se řadí situace, kdy poplatník část roku pracoval jako zaměstnanec a část roku strávil na úřadu práce. Když totiž podá daňové přiznání, započte se mu základní sleva na poplatníka (24 840 Kč) za celý rok.
Příklad
Pan Macák pracoval do konce září 2012, kdy ukončil pracovní poměr. Zbylé 4 měsíce strávil na úřadu práce a pobíral podporu. Za 9 měsíců práce dostával superhrubou mzdu ve výši 30 000 korun měsíčně. Na zálohách na dani pan Macák zaplatil 18 630 korun. Pokud podá přiznání, stát mu vrátí 6210 korun.
ČLÁNKY DO MAILU