Jenom k tomu chlóru: chlór je ve vodě nestabilní, takže stačí natočenou vodu pár minut nechat odstát a odpaří se. Nečistoty se v kohoutkové vodě vyskytují jen málokdy a taková voda ani nesmí být označena jako pitná; nejčastějším zdrojem jsou navíc rozvody u spotřebitele. Největší problém kohoutkových vod tak může být jejich velká tvrdost, a to i ve srovnání s minerálkami, třeba brněnská voda je tím „proslavená“. Tohle vše ale lze poměrně snadno řešit filtrem, což je sice poměrně drahá jednorázová investice, nicméně návratnost je u domácnosti se dvěma dospělými už kolem jednoho roku.