nekde je voda z kohoutku dobra, ale malokde, nekdy z ni pali zaha (chlor) a nekdy je z ni nedobry pocit (necistoty), voda z lesni studanky je mnohem mnohem lahodnejsi a vice osvezujici. Baleni vody ma sva negativa a to predevsim, pokud jde o plast, sklo je na tom mnohem lepe. Pak jde take o zpusob skladovani (slunce). V neposledni rade je treba rozlisit balenou vodu z ciste prirody a balenou kohotkovou vodu. Ta z balena kohoutkova je pak samozrejme nejhorsi. Ale rozhodne neni horsi kvalitni voda ze skla nez to co mi tece na ruznych mistech, kde pobyvam, z kohotku. A ani potrubi take neni vsude uplne ok.
Mineralky jsou pak kapitola sama o sobe, ty se samozrejme nemaji pit dlouhodobe a to spotrebitel moc dobre vi. Voda z plastu je hnusna s prichuti ropy. Takze jestli chteji vyrobci spotrebitelum jako ja vyhovet, necht se zasadi o to, aby na pultech byla k dostani nemineralni voda z ciste prirody ve skle. Pak me maji jako jisteho zakaznika. Bohuzel ve vetsine obchodu je dnes k dostani ve skle pouze mineralka.
Jenom k tomu chlóru: chlór je ve vodě nestabilní, takže stačí natočenou vodu pár minut nechat odstát a odpaří se. Nečistoty se v kohoutkové vodě vyskytují jen málokdy a taková voda ani nesmí být označena jako pitná; nejčastějším zdrojem jsou navíc rozvody u spotřebitele. Největší problém kohoutkových vod tak může být jejich velká tvrdost, a to i ve srovnání s minerálkami, třeba brněnská voda je tím „proslavená“. Tohle vše ale lze poměrně snadno řešit filtrem, což je sice poměrně drahá jednorázová investice, nicméně návratnost je u domácnosti se dvěma dospělými už kolem jednoho roku.