Před dvěma dny oslavila Česká republika i Slovensko 20 let od sametové revoluce a i podle ekonomů je co slavit. Otevření se světu a rychlá orientace na západ nastartovaly růst české a slovenské ekonomiky, o kterém před dvaceti lety nikdo ani nesnil. Většině obyvatel obou zemí se také zvýšily reálné příjmy a životní úroveň. Přesto polistopadový vývoj neprobíhá bez problémů. Stále bují korupce, enormně se zvyšuje státní zadlužení a často nekompetentní politici brzdí nutné restrukturalizační procesy.
Největším úspěchem byla transformace hospodářství
Psal se 1.listopad roku 1989 a na půdě České národní rady (tehdejšího parlamentu) řešili její členové zprávu nejvyššího soudu o stavu socialistické zákonnosti v Československu. Na konci parlamentní debaty se strhla pře o to, jakými slovy přesně formulovat usnesení České národní rady (ČNR) k dané zprávě. Některým politikům vadilo slovo budování, jiným zase nepasovalo spojení prohlubování státu, až se nakonec shodli na spojení „dalšího budování socialistického státu.“ Jednohlasně pak tento návrh všichni podpořili a spokojeně se vydali na oběd. Nikdo z nich netušil, jak bezpředmětná se bude tato debata z hlediska dalších týdnů zdát.
Stenoprotokol z České národní rady z 1. listopadu 1989:
Předseda ČNR Josef Kempný: Kdo má k takto navrhovanému usnesení ještě nějaké připomínky, doplňky nebo dotazy? Prosím, soudruh místopředseda Tlapák.
Místopředseda vlády ČSR Jaroslav Tlapák: Soudružky a soudruzi, mám připomínku jako poslanec České národní rady. Já sám nesouhlasím s tím, abychom formulovali, že jde o budování socialistického právního státu, ať tam je vyjádřeno, že jde o zlepšování nebo nevím jak – ale jak tam dáme slovo budování – copak doteď jsme nebyli socialistický právní stát?
Předseda ČNR Josef Kempný: Já myslím, další upevňování, to je to, co mě tam také zarazilo, protože my jsme právní stát, ale budeme ho dále upevňovat, prohlubovat. Prosím tě, přečti ještě jednou tu formulaci. Já bych nechtěl, abychom zpochybnili to, zda jsme nebo nejsme právní stát. My jsme právní stát, ale chceme ho dále prohlubovat, chceme ho dále upevňovat.
Poslanec Josef Mečl: Zdůrazňuje, že trvalá péče vlády ČSR a ČNR o zdokonalování právního řádu v souladu s přestavbou hospodářského mechanismu a demokratizací společnosti odpovídá linii budování socialistického státu. Já myslím, že v tom nic není – budování socialismu, budování státu.
Předseda ČNR Josef Kempný: Doporučuji, abychom tam dali odpovídá linii zdokonalování nebo prohlubování – zdokonalování je lepší. Prohlubování je ještě lepší.
Poslanec Josef Mečl: …tam je stát – a k státu použít výraz prohlubování není dost dobře možné. Předseda výboru pro stranickou práci v ČSR Karel Urbánek: Vzhledem k tomu, že tam je návrh zdokonalování právního řádu, domnívám se, že v té další části vůbec nemusí být slovo budování – to vypustit a nechat socialistického státu.
Poslanec Josef Mečl: …tudíž – odpovídá linii socialistického právního státu, myslíš vypustit právního? Ne.
Předseda ČNR Josef Kempný: Právního vypustit – socialistického státu.
Poslanec Josef Mečl: Pak to ovšem ztrácí ten význam – pak už tam můžeme: zdůrazňuje, že trvalá péče vlády atd. o zdokonalování právního řádu v souladu s přestavbou hospodářského mechanismu a demokratizací společnosti odpovídá linii socialistického státu.
Předseda ČNR Josef Kempný: Ne, odpovídá linii…
Z pléna: Jestli vám jde o slovo budování, tak tam dát dalšího budování socialistického státu.
Předseda ČNR Josef Kempný: Dalšího budování…
Poslanec Josef Mečl: Souhlasíš soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, že bychom doplnili: odpovídá linii dalšího budování socialistického právního státu?
Předseda ČNR Josef Kempný: Myslím, že to můžeme přijmout, protože to nezpochybňuje to, že máme právní stát, ale podtrhuje to, že je třeba dále tento právní socialistický stát upevňovat.
Zdroj: www.psp.czV půlce listopadu začaly nabírat události rychlého spádu. Výsledkem byl pád komunistického režimu a postupná přeměna centrálně plánovaného hospodářství na ekonomiku tržní. Reforma následovala reformu a československé hospodářství se začalo pomalu zvedat. Během dosavadních 20 let fungování zažilo tehdejší Československo a následně Česká republika a Slovensko řadu výkyvů a problémů. Přesto ekonomové hodnotí změny v hospodářství kladně. Jak poznamenal serveru Podnikatel.cz Aleš Michl: Díky za to!
Pomohlo otevření se světu a orientace na západ
Přeměna na tržní ekonomiku Československu podle ekonomů prospěla. S restrukturalizací souvisela i přeměna státního vlastnictví na vlastnictví soukromé. Zároveň ale odborníci připomínají, že nešlo vůbec o jednoduchou záležitost. Samotná transformace k tržní ekonomice byl unikátní proces a podařilo se jej úspěšně završit,
potvrdil Marek Loužek z Centra pro politiku a ekonomiku (CEP).
Dalším pozitivním faktorem se stalo poměrně rychlé otevření se světu a zaměření se na západní ekonomiky. V zahraničních obchodě došlo k liberalizaci, zavedl se volně plovoucí kurz koruny. Rychle rostly příjmy, zejména pokud je vyjádříme v zahraničních měnách. To jde ruku v ruce se „ztvrdnutím“ koruny, o kterém by před dvaceti lety nikdo nesnil, a s překvapivě rychlou změnou orientace ekonomiky na západ,
doplnil ekonom Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners.
Slováci měli horší výchozí pozici
Probíhající strukturální změny kromě reálných příjmů také zvýšily životní úroveň většiny obyvatelstva. V roce 1993 však došlo k rozdělení Československa a obě země se vydaly svoji vlastní cestou. Přestože se tuzemská ekonomika v současnosti nachází podle odborníků na lepší úrovni než hospodářství slovenské, našemu sousedu se podařilo udělat větší pokrok. Slovenská ekonomika stále zaostává za českou v HDP per capita (pozn. autora: na osobu), ale její výchozí postavení bylo obtížnější,
domnívá se Pavel Kohout. Čtěte také: Podnikání a účtování na Slovensku se není třeba bát.
Lépe nastartovala česká ekonomika díky Klausovu transformačnímu procesu. Větší pokrok však celkově udělala slovenská ekonomika díky Dzurindovým reformám,vysvětlil pro server Podnikatel.cz ekonom Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu.
Vzhledem k nižší ekonomické základně a z ní vyplývajícího rychlejšího ekonomického růstu (zejména v posledním desetiletí ), se však životní úroveň Slováků k Čechům přibližovala a ne oddalovala,souhlasí Jaroslav Brychta, analytik společnosti X-Trade Brokers.
Co se týče vyhlídek do budoucna, odborníci se zcela neshodují. Zatímco někteří považují českou ekonomiku za perspektivnější, jiní se domnívají, že slovenské hospodářství má právě díky reformám předchozí vlády Mikuláše Dzurindy potenciál větší. Podle většiny ekonomů ale mají potenciál obě ekonomiky zhruba stejný a záleží především na státech samotných, jak s ním naloží. Čtěte také: Slovensko nám jde v otázce eura příkladem.
Jaká země má podle vás větší ekonomický potenciál? Česko nebo Slovensko?
Problémy: Korupce, absence strategie a macešský přístup k firmám
Polistopadový vývoj ovšem samozřejmě neprobíhal bez komplikací. Samotnou přeměnu ze státního vlastnictví poznamenala řadu afér a podvodů. Podle některých ekonomů nešlo ale jen o problematiku Viktora Koženého a jemu podobných. Došlo k posunu od státního vlastnictví k vlastnictví veřejnému (veřejně dostupnému) a následně k výprodeji zahraničním firmám, s odpovídající ztrátou ekonomické autonomie a suverenity a trvalou ztrátou sféry národního kapitalismu předkomunistické éry,
sdělil serveru Podnikatel.cz ekonom Milan Zelený, profesor z Fordham University v New Yorku.
Kritika odborníků se také zaměřuje na stále poměrně velkou roli státu v ekonomice, korupci a špatný přístup k tuzemským malým a středním podnikům. Jak říká například Pavel Kohout, stát se k drobným podnikatelům chová až macešsky a místo toho spíše „podlézá“ velkým zahraničním firmám. Pyšný bych byl ale na to, že se řada českých podnikatelů nevzdává, neprodala a vyváží výrobu i služby do světa bez státní intervence. To je počátek podnikání v tradici Baťa,
připojil se Milan Zelený. Čtěte také: Petr Kužel: Podnikatelé dnes zachraňují čest země.
Další slabiny obou států také odhalila ekonomická recese. Jde především o jednostranně zaměřenou strukturu ekonomik, nízkou přidanou hodnotu či o nedostatečné podnikatelské vzdělávání. V souvislosti s krizí se také razantně zvýšilo státní zadlužení, které může v budoucnu způsobit nemalé potíže. Navzdory tomu považují ekonomové za jeden z nejvýznamnějších problémů absenci jakékoli vize dlouhodobé hospodářské strategie. Chybí vize a tah na branku,
uzavírá Aleš Michl.
ČLÁNKY DO MAILU