Ing. Jan Molín, Ph.D.
V souvislosti s pandemickou situací přišlo ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou s nabídkou podat daňové přiznání z příjmů později, než jsou klasické termíny. Jenže po právní stránce platily stále původní termíny a podnikatelé, kteří vykázali ztrátu a nabídku odsunu termínů využili, se teď můžou dostat do problémů.
Podnikatele, kteří navíc vstoupili do paušálního režimu a nesplnili pro to podmínky, začne finanční správa z paušálního režimu vyjímat. Nesplněné podmínky totiž pozná z podaného přiznání. Upozornil na to v rozhovoru pro Podnikatel.cz daňový poradce Jan Molín.
Letošní rok byl turbulentní i v daňové oblasti. Co od letošního roku nově platí a co prošlo změnou?
Těch změn je letos opravdu hodně. Vyplývají jednak z aktuální pandemické situace, neboť v návaznosti na ni byla přijata řada opatření v daňové oblasti. Vedle toho ještě byly přijaty další změny, z nichž některé se i poměrně dlouhou dobu připravovaly.
Jednou z velkých novinek je možnost zpětného uplatnění daňové ztráty, kdy podnikatelé mají možnost, dosáhnou-li za daný rok daňovou ztrátu, uplatnit si ji za dva roky zpětně, jinými slovy mohou podat dodatečné daňové přiznání za předcházející období a formou přeplatku na dani ihned inkasovat daňovou úsporu, která z daňové ztráty vyplývá. Samozřejmě za předpokladu, že v předcházejících dvou letech vykázali dostatečně vysoký základ daně.
Další sada změn souvisela se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí. Nejenom, že tato daň byla zrušena, ale tato změna byla doprovozena úpravami u daně z příjmů fyzických osob. Snížil se maximální limit pro uplatnění úroků z hypotečních úvěrů na polovinu a změnila se také právní úprava osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, ve kterých poplatník nebydlí.
Další velká skupina změn byla přijata daňovým balíčkem. Došlo k úpravám sazeb daně z příjmů fyzických osob, ke změnám v oblasti stanovení dílčího základu daně u příjmů ze závislé činnosti, kde byla zrušena tzv. superhrubá mzda, došlo ke zvýšení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob. Dále byla přijata řada dalších věcných změn, ať už se týkaly oblasti daňového odpisování majetku nebo zavedení tzv. stravovacího paušálu pro zaměstnance.
Další změny souvisely s novou právní úpravou tzv. paušální daně, což je věc relativně nová, kterou využívá řada poplatníků, a věc také poměrně komplikovaná z hlediska složitosti právní úpravy.
Další změny byly přijaty i u daně z přidané hodnoty a toto vše bylo ještě doprovozeno změnami v procesních pravidlech, neboť byla přijata tzv. velká novela daňového řádu.
V daňové oblasti jsme se museli vypořádat také s tím, že od 1. ledna 2021 se Spojené království Velké Británie a Severního Irska i z daňového pohledu považuje za třetí zemi. A do toho všeho se řešilo, jakým způsobem a do jakého období zaúčtovat a jak zdanit různé covidové podpory. Změny přibývají i v letošním roce, ať už v oblasti daně z přidané hodnoty nebo v daních z příjmů. Připravuje se novela zákona o dani z přidané hodnoty, tzv. e-commerce novela, která zasáhne zejména obchodování prostřednictvím internetu, tedy dotkne se zejména e-shopů, které prodávají zboží konečným zákazníkům z jiných členských států Evropské unie.
Z toho vašeho výčtu je znát, že změn bylo opravdu hodně a orientovat se v nich není jednoduché. Pro poplatníky přišla s covidovou podporou i možnost odložit si jednotlivé daňové povinnosti. Kterých se to týkalo a jak se termíny posunuly?
Pokud bychom měli být přesní, tak bych měl zdůraznit, že de iure se nejednalo o posunutí termínů či prodloužení lhůt, nýbrž jedná se o plošné prominutí sankcí v situaci, kdy daňový subjekt splní některé své zákonné povinnosti později, než by měl.
Z těch plošných opatření to byly tři velké skupiny: nejprve se prominutí sankcí týkalo podání přiznání k dani silniční a k dani z nemovitých věcí. To jsou daňová přiznání, která se standardně podávají do konce ledna, přičemž letos bylo umožněno tato přiznání podat bez sankce až do 1. dubna.
Druhé obdobné opatření se týkalo povinností u daně z přidané hodnoty za měsíc únor. Standardně by bylo třeba podat daňové přiznání a kontrolní hlášení a zaplatit daň do pětadvacátého března, letos vše bylo možné splnit až do 15. dubna.
Opatření, které má asi největší dopad, se týká přiznání k daním z příjmů. Poplatníkům, kteří podávají přiznání standardně do 1. dubna, to se týká těch, kteří podávají daňové přiznání v listinné podobě, bylo umožněno podat daňové přiznání a zaplatit daň o měsíc později, to znamená do 3. května.
Poplatníků, kteří daňové přiznání podávají elektronicky, se počínaje rokem 2021 týká novinka, kterou je možnost podat přiznání ve čtyřměsíční lhůtě po skončení roku, jejíž konec letos vycházel na 3. května. Díky jednorázovému plošnému opatření v souvislosti s pandemií je možné podat daňové přiznání také o měsíc později, to znamená až do 1. června.
Elektronickému podání se ještě budeme věnovat. Vy jste ale již dříve s posunutím termínu u daní z příjmů upozorňoval na jednu důležitou věc, která právě s tímto odkladem souvisela. O co konkrétně jde?
Jak jsem zmínil, právně se nejedná o posunutí termínů. Obecně je potřeba si uvědomit, že v daních máme řadu povinností navázánu na poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. A tím, že zákonná lhůta se neprodloužila, je nutné vycházet z původních lhůt.
Týká se to například daňových ztrát. Popisovaná novinka u daňových ztrát totiž byla doprovozena ještě jednou změnou, kterou je možnost vzdát se práva na budoucí uplatnění daňové ztráty. Obecně platí, že pokud podnikatel vykáže daňovou ztrátu, může si ji uplatnit až v pěti následujících zdaňovacích obdobích. To je ale trochu problematické, neboť možnost budoucího uplatnění je spojena s tím, že se poměrně výrazně prodlouží lhůta, po kterou správce daně může přijít na kontrolu a případně daň doměřit.
V daních tomu říkáme lhůta pro stanovení daně. Standardně je tříletá, ale v případě, kdy poplatník vykáže daňovou ztrátu, lhůta se prodlouží právě o těch pět let, kdy lze daňovou ztrátu uplatnit, tedy celkově poté trvá osm let. Novinkou letošního roku je to, že poplatník se může vzdát práva na budoucí uplatnění daňové ztráty, v důsledku čehož lhůta pro stanovení daně zůstane tříletá.
Aby se ale poplatník práva na budoucí uplatnění daňové ztráty platně vzdal, musí jej učinit ve lhůtě pro podání daňového přiznání. A tím, že aktuálními opatřeními lhůta pro podání daňových přiznání prodloužena nebyla, musí se vycházet z původních termínů. Tedy pokud daňové přiznání letos podnikatel podával v listinné podobě, tak vzdání se práva na budoucí uplatnění daňové ztráty musel učinit do 1. dubna. V případě elektronického podání pak platil termín do 3. května.
Takže ten, kdo využil nabídky Aleny Schillerové, má prostě teď smůlu?
V případě, že vykázal daňovou ztrátu a nevyužil možnost se včas vzdát jejího budoucího uplatnění, tak je to bohužel tak, protože vzdání se práva na budoucí uplatnění daňové ztráty je skutečně nutné stihnout do konce lhůty pro podání daňového přiznání, jinak možnost (za dané zdaňovací období) navždy zanikne.
Už jsme to trochu naznačili, že novinkou letošního roku je podávání daňového přiznání elektronicky, letos také skrze nový portál MOJE daně. Pro koho je tento způsob podání vhodný a pro koho naopak není? Při pohledu do systému je podávání daně z příjmů u OSVČ prakticky stejné jako u předchozího systému EPO, který je však značně nepřehledný.
Ano, máte do jisté míry pravdu. U daně z příjmů fyzických osob se o zcela nový formulář jedná u poplatníků, kteří mají příjem pouze ze závislé činnosti. Finanční správa portál spustila na konci února s tím, že další formuláře se do nového kabátu budou překlápět postupně. Takže ano, máte pravdu, dnes je to stále hodně navázáno na ten původní daňový portál, nicméně do budoucna by se to mělo změnit.
Nicméně mně se to zdá jako docela dobrý krok, byť si samozřejmě budeme muset na tu plnou funkcionalitu ještě počkat. Jestliže jste se ptal, pro koho je to vhodné, tak se domnívám, že to je vhodné téměř pro každého poplatníka minimálně proto, že je jednak možné pro přihlašování do nového portálu MOJE daně použít například bankovní identitu a dále platí, že jakmile se tam přihlásím a budu přes ten portál například vyplňovat daňové přiznání, tak řada údajů se do daňového přiznání načte automaticky.
Takže si myslím, že portál MOJE daně plná funkcionalita a plné nasazení ještě čeká, ale domnívám se, že to je docela dobrý posun kupředu. Portál sám o sobě samozřejmě nikdy nebude ideální volbou pro daňové profesionály, kteří mají často specializované softwary pro přípravu a podávání daňových přiznání za své klienty, ale pro běžné poplatníky je nespornou výhodou. A je zde ještě jedna novinka, portál MOJE daně přináší výhodu v podobě nové daňové informační schránky. Finanční správa ji označuje pojmem DIS+, což je rozšířená možnost nahlížet na informace, které o mně správce daně vede.
Chápu to správně, že prostřednictvím této daňové informační schránky si můžu jednoduše zjistit, zda nemám u berňáku nějaký nedoplatek?
Přesně tak. Navíc je tam docela dobrá možnost nastavit si různé notifikace. Takže je například umožněno si nastavit, že mi například při vzniku nějakého nedoplatku systém pošle automaticky e-mail, abych se nedostal do nějaké nepříjemné situace, kdy by byl například ten nedoplatek vymáhán exekucí. To je určitě nesporná výhoda nového portálu.
Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín, Ph.D.
poradce pro daně
Jan Molín zároveň přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze na katedře finančního účetnictví a auditingu (Fakulta financí a účetnictví) a je zkušebním komisařem Komory daňových poradců České republiky pro kvalifikační zkoušky nových daňových poradců.
Vy jste na začátku zmínil i paušální daň. Jak na ni jako daňový odborník nahlížíte a co to může případně pro OSVČ přinést za výhody, popřípadě i nevýhody?
Je to opravdu velká novinka, i když paušální daň není úplně tak nová. V oblasti daně z příjmů fyzických osob již právní úprava paušální daně byla. Pojmově se jen nejednalo o paušální daň, ale o daň stanovenou paušální částkou, což je opravdu jen technikálie.
Tato nová právní úprava paušální daně ale míří na daleko větší množství daňových subjektů, protože se rozšířily možnosti jejího využití. Nicméně si nejsem úplně jist, zda se cíl většího množství subjektů s paušální daní podaří dosáhnout, neboť právní úprava je poměrně komplikovaná.
Předně je potřeba odlišovat, že se objevují dva pojmy, jedním z nich je paušální režim a druhým je paušální daň. Paušální režim je režim, do kterého se poplatníci musí přihlásit poměrně záhy po začátku kalendářního rok, je na to obecná lhůta do 10. ledna, letos to vyšlo na 11. ledna. A paušální režim je taková vstupenka do světa paušální daně. Je to nutná podmínka pro to, abych mohl za dané zdaňovací období o paušální dani uvažovat, ale zároveň platí, že to není podmínka postačující. Pro to, abych na paušální daň za daný rok skutečně dosáhl, jsou totiž stanoveny podmínky, které se vyhodnotí až na konci daného roku.
Často to přirovnávám k lístku do loterie. Ten si na začátku roku koupím a až na konci roku se rozhodne, zda vyhraji. A může se klidně stát, že první cenu v té loterii nevyhraji, tedy na paušální daň nedosáhnu a budu muset podat klasické daňové přiznání, přehledy na sociální a zdravotní pojištění a vše budu řešit úplně stejně, jako to bylo dříve.
Když budu mít štěstí, což znamená, že splním ty zákonné podmínky, potom tu první cenu vyhraji. Znamená to, že pravidelné měsíční platby, které jsem posílal, se na konci roku prohlásí za paušál a díky tomu již nebudu muset podávat ani daňové přiznání, ale ani přehledy na sociální a zdravotní pojištění.
Paušální režim ale zároveň může být i určitou nevýhodou, neboť v případě výhry se té první ceny – tedy paušální daně – nemohu vzdát. Jinými slovy, pokud budu v paušálním režimu a splním zákonné podmínky pro paušální daň, pak klasické daňové přiznání již podat nemohu, a to ani v situaci, kdy by se v průběhu roku u mě situace významně změnila a paušální daň by pro mě nakonec byla nevýhodná. Za dané zdaňovací období již zkrátka daňové přiznání podat nemohu, i kdybych chtěl.
Myslím si, že paušální dani se mediálně přináší více výhod, než tomu ve skutečnosti bude. Znám spoustu případů podnikatelů, kteří se například pod vlivem toho, že je vše jednoduché, do paušálního režimu přihlásili, aniž by mohli. To se začne nyní po podání daňových přiznání ukazovat a finanční správa nepochybně bude řadu podnikatelů z paušálního režimu vyjímat.
A jak to bude s informací o vyjmutí z paušálního režimu? Pokud si dobře vzpomínám, tak finanční správa OSVČ nijak nepotvrzovala, že jejich vstup do paušálního režimu akceptovala. Bude to platit i u vyjmutí z paušálního režimu, právě na základě předloženého přiznání za minulý rok? Nebo o vyjmutí finanční správa naopak informovat musí?
V zákoně o daních z příjmů je speciální úprava, která stanovuje, že pokud správce daně zjistí, že podnikatel nesplnil podmínky pro vstup do paušálního režimu, tak poplatníka z paušálního režimu v uvozovkách vyjme a vhodným způsobem o tom poplatníka uvědomí včetně dalších následků. Představuji si to tak, že by od správce daně přišel buď e-mail, nebo je možné očekávat i nějaký neformální telefonický hovor, popřípadě oznámení v písemné podobě, kde správce daně bude poplatníka informovat o tom, že podmínky pro vstup do paušálního režimu nesplnil a za aktuální rok, letos za rok 2021, se bude muset chovat z hlediska zdanění běžným způsobem, to znamená bude podávat daňové přiznání a přehledy.
Takže je povinností finanční správy oznámit poplatníkovi to, že ho vyjmula z toho paušálního režimu?
Ano. Je to povinnost, která vyplývá z procesních ustanovení zákona o daních z příjmů.
U paušální daně se také často skloňovalo to, že to může lidem přinášet problémy, a to v případě, že by si chtěli třeba v budoucnu zažádat o půjčku nebo o hypotéku. Víme, že právě u podnikatelů je tato problematika velmi citlivá s ohledem na to, že většinou banky požadovaly po OSVČ přiznání za poslední jedno nebo dvě zdaňovací období. Ta ale nyní mít po ruce nebudou. Ministerstvo financí přehodilo toto břímě na finanční instituce s tím, ať se přizpůsobí a ať si bonitu klientů posuzují jinak, například výpisem z účtu. Jak tento problém vidíte vy?
Samozřejmě chápu, že to je velká komplikace. Máte naprostou pravdu v tom, že poplatník, který nakonec využije paušální daň, tak ani technicky daňové přiznání podat platně nemůže, neboť platí, že k podanému daňovému přiznání správce daně nepřihlíží. Takže banky se samozřejmě budou muset tomuto přizpůsobit a opravdu ověřovat bonitu svých klientů jinak. Dovedu si představit, že budou například požadovat evidenci příjmů nebo i výdajů. Je také očekávatelné, že budou vyžadovat výpisy z bankovních účtů, pokud se zrovna nebude jednat o účet vedený u té dané banky, případně nějaké další dodatečné informace. Máte ale naprosto pravdu v tom, že poplatníci, kteří využijí paušální daň, nebudou schopni tak jednoduše prokázat existenci svých příjmů.
Na začátku jsme vyjmenovávali řadu změn, které souvisí právě s letošním rokem. Na co by se měli poplatníci v tomto roce ještě zaměřit a na co by si měli konkrétně dávat pozor?
Tento rok je opravdu i v daňové oblasti nadále spojen s vývojem pandemické situace. Přijímají se proto stále další – často krátkodobá – opatření. Každému podnikateli bych proto rád doporučil, aby sledoval veškeré novinky, které se nejen v daňové oblasti dějí, které se týkají nejenom jich samých, ale třeba i jejich zaměstnanců. Často jsou to novinky, které jsou zásadně komplikované a z pohledu daňových poradců i účetních, kteří se tomu věnujeme, musím potvrdit, že máme počítače rozsvícené i dlouho do noci a tyto novinky studujeme.
Takže daňoví poradci budou mít letos docela hodně práce. Vy jste ale primárně i ekonom a vyučující působící na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Jak nahlížíte na současné zadlužování státu kvůli pandemii? Někteří politici dokonce už mluví o tom, že se budou muset zvyšovat daně. Je to reálná hrozba a u jakých typů daní, si myslíte, že by to mohlo nastat?
Pravdou je, že ani já z toho nemám úplně dobrý pocit. Pokud se podíváme na deficity zejména státního rozpočtu, tak je to podle mého názoru až alarmující. A to, že se s tím bude muset něco dělat, je zcela jasné.
Teď bude, myslím si, do jisté míry záviset i na výsledku parlamentních voleb, které nás letos na podzim čekají, protože se tam objeví střet dvou přístupů a dvou, řekněme, ekonomických škol: zda se budeme jako Česká republika zaměřovat spíše na tu příjmovou stránku státního rozpočtu a právě na to zvyšování daní, anebo zda půjdeme cestou výdajové strany, a to znamená škrtání výdajů.
Pokud by to mělo být na té příjmové straně, tak je otázkou, jaké všechny daně lze zvýšit. Víte, že se často mluví o korporátních daních, zejména ve vztahu k jednotlivým sektorům podnikání. Je možné, že dojde ke zpětnému zvýšení v oblasti přímého zdanění. Koneckonců ohledně posledních parametrických změn provedených daňovým balíčkem existuje politická dohoda, že mají být časově omezené na dobu dvou let. Nicméně technicky to tak nebylo vůbec provedeno, v daňovém balíčku nebyly tyto změny nijak časově omezeny. To tedy v tuto chvíli znamená, že z hlediska daňového práva se jedná o změny trvalé, nicméně je samozřejmě otázkou, zda se k nim nová politická reprezentace nevrátí a nepřehodnotí je.
V oblasti daně z přidané hodnoty se spíše domnívám, že asi k žádným zásadním změnám nedojde. V posledních několika letech jsme přesunuli spoustu plnění ze základní sazby do první snížené anebo do druhé snížené (desetiprocentní) sazby.
V každém případě se ale domnívám, že s deficity se bude muset velmi rychle něco udělat, aby se stav veřejných financí dostal zpátky ideálně do kondice doby před covidem.
ČLÁNKY DO MAILU