prikladu cislo jedna nerozumim a podle me je to picovina. Pisete:
"Příklad 1:
Pan Zahradník je zaměstnanec s příjmem ze závislé činnosti a má možnost jednorázového přivýdělku posečením trávy a úklidem zahrady v rekreačním objektu. Práce byla oceněna na 16 000 Kč.
Protože se jedná o jednorázovou činnost, není potřeba vlastnit živnostenské oprávnění. Pan zahradník nemusí podávat daňové přiznání, jelikož se jedná o příjmy od daně osvobozené podle § 10 zákona o daních z příjmů. Jejich výše nepřesáhne 20 000 Kč za zdaňovací období.
Pokud by však byla tato činnost oceněna částkou 22 000 Kč, postupoval by pan Zahradník v souladu s § 38 písm. g zákona o daních z příjmů a byl by povinen podat daňové přiznání, jelikož jeho jednorázový příjem při zaměstnání (který přesáhl hranici pro osvobození) je vyšší než 6 000 Kč. Ve svém daňovém přiznání by uvedl jak příjmy z této příležitostné činnosti, tak i příjmy ze zaměstnání. "
Pokud by za to dostal odmenu 22 000,- Kc, tak to zdani, protoze to presahlo 20 000,- Kc, tedy jako ostatni prijem, tak nechapu, proc tam pletete nejakych 6.000,- Kc. Vzdyt se jedna porad o ten samy jednorazovy privydelek, ktery je od dane osvobozeny, pokud nepresahne v souhrnu castku 20 000,- Kc za rok. Tady to o 2 000 prekrocilo, tak by zaplatil dan z tech dvou tisic.
pokuste se pozorněji číst. K Vašemu slovníku se vyjadřovat nebudu.
V článku je nejprve vysvětleno, kdo musí podat daňové přiznání. Zaměstnanci pouze v případě, že jejich jiné příjmy z podnikání, pronájmu nebo příležitostného prodeje jsou vyšší než 6000 Kč. Jedná se o příjmy, které jsou předmětem daně. Tedy ne osvobozené příjmy.
A zákon píše, že osvobozené jsou jen ty příjmy z příležitostných činností, jejichž úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč. U příjmu 20 001 Kč nezdaňujete 1 Kč, ale 20 001 Kč.
Je tedy nutné rozlišovat příjmy podléhající dani z příjmů a příjmy osvobozené a uvědomit si kdo je povinen podat daňové přiznání.
Teď tomu rozumím tak, že sice v prvním případě, kdy za to dostal 16.000,- Kč,
to také přesáhlo hranici 6.000,- Kč, ale ještě se vešel do limitu 20.000,- Kč,
tudíž tento příležitostný příjem nemusí zdanit.
Zatímco v druhém případě za to dostal 22.000,- Kč, také to překročilo hranici
6.000,- Kč, ale i hranici 20.000,- Kč, tudíž to už musí uvést v daňovém přiznání,
jako příležitostný příjem.
opět poukazuji na zdanitelné a osvobozené příjmy. Osvobozené jsou jen příležitostné příjmy do 20 000 Kč. Čili nemusím nic dalšího řešit - příjmy jsou osvobozené. V okamžiku, kdy hranici překročí, je celý příjem zdanitelný. A protože zákon říká, že daňové přiznání podává zaměstnaná osoba se zdanitelným příjmem vyšším než 6 000 Kč, podám povinně daňové přiznání.
Zřejmě je pro Vás nepochopitelná ta další šestitisícová hranice, ale všechny příjmy nejsou jen příležitostné, tj. osvobozené do limitu. Může se jednat o zdanitelné příjmy z podnikání nebo pronájmu do 6 000 Kč.
Poplatníci si často tyto dvě hranice i pojmy pletou. Není jim jasné, kdy podat přiznání, zda u příjmů do 20 tisíc nebo do 6 tisíc Kč.
Já tam ale čtu, že pro oba příklady A i B je stejná výchozí situace: "jednorázového přivýdělku posečením trávy a úklidem zahrady v rekreačním objektu. Práce byla oceněna na 16 000 Kč."
A v příkladu A čtu, že se jedná příjem, který je od daně osvobozený.
V příkladu B se pouze změní ocenění na 22 000,- Kč, ale pořád se jedná o tu samou činnost jejíž příjem je od daně osvobozen, pokud nepřesáhne částku 20.000,- Kč za rok.
To znamená, že pro oba příklady A i B je směrodatná hranice 20.000,- Kč/rok.
Tudíž v případu A daňové přiznání není třeba podávat, je to do 20.000,- a v případu B je nutné daňové přiznání podat, ale je to z důvodu hranice 20.000,- Kč nikoliv 6.000,- Kč.
Pokud by se v příkladu B změnila situace, například že pronajal jednorázově traktor, za cenu 7.000,-, tak tam potom se jedná o příjem z pronájmu, který není od daně osvobozený a jelikož překročil hranici 6.000,- Kč, tak je tam nutnost podat daňové přiznání.
Já tam ale čtu, že pro oba příklady A i B je stejná výchozí situace: "jednorázového přivýdělku posečením trávy a úklidem zahrady v rekreačním objektu. Práce byla oceněna na 16 000 Kč."
A v příkladu A čtu, že se jedná příjem, který je od daně osvobozený.
ANO PŘÍJEM JE OSVOBOZENÝ.
V příkladu B se pouze změní ocenění na 22 000,- Kč, ale pořád se jedná o tu samou činnost jejíž příjem je od daně osvobozen, pokud nepřesáhne částku 20.000,- Kč za rok.
To znamená, že pro oba příklady A i B je směrodatná hranice 20.000,- Kč/rok.
HRANICE 20 000 Kč JE SMĚRODATNÁ PRO OSVOBOZENÍ. OKAMŽIKEM JEJÍHO PŘEKROČENÍ SE JEDNÁ O PŘÍJEM ZDANITELNÝ A V TOMTO OKAMŽIKU POPLATNÍK ŘEŠÍ OTÁZKU, KDY JE POVINEN PODLE § 38 g ZDP PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ.
Tudíž v případu A daňové přiznání není třeba podávat, je to do 20.000,- a v případu B je nutné daňové přiznání podat, ale je to z důvodu hranice 20.000,- Kč nikoliv 6.000,- Kč.
Pokud by se v příkladu B změnila situace, například že pronajal jednorázově traktor, za cenu 7.000,-, tak tam potom se jedná o příjem z pronájmu, který není od daně osvobozený a jelikož překročil hranici 6.000,- Kč, tak je tam nutnost podat daňové přiznání.
JEDNORÁZOVÝ PŘÍJEM Z PRONÁJMU MOVITÝCH VĚCÍ (TRAKTORU) JE ROVNĚŽ OSVOBOZENÝ DO VÝŠE 20 000 Kč. JINÁ SITUACE BY BYLA V PŘÍPADĚ PRONÁJMU NEMOVITOSTI ZA 7 000 Kč. TENTO PŘÍJEM NEMŮŽE BÝT OSVOBOZENÝ. JE VŽDY ZDANITELNÝ, OVŠEM POPLATNÍK POSTUPUJE V SOULADU S UVEDENÝM § 38 g.
POJMY ZDANITELNÝ PŘÍJEM A OSVOBOZENÝ PŘÍJEM JSOU SKUTEČNĚ ROZDÍLNÉ.