Kdy a jakým způsobem se ČSSZ prokazuje, že máte podnikání jako vedlejšák?

18. 7. 2019
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Zásadní rozdíl mezi OSVČ hlavní a OSVČ vedlejší je v povinnosti platby minimálních záloh a v doplatku pojištění. Jakým způsobem a kdy vedlejšák dokládat?

Zákonné důvody pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.  

Psali jsme: V Česku podniká na vedlejšák 422 tisíc OSVČ, je to nejvíce v historii

Samostatná výdělečná činnost se z hlediska důchodového pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činností, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání,
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na rodičovský příspěvek,
  • měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III nebo stupni IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
  • byla nezaopatřeným dítětem.

Má-li ČSSZ některý z těchto důvodů ve své evidenci nebo má možnost si údaj o některém důvodu obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, není OSVČ takový důvod povinna dokládat. 

Doložení zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění se vyžaduje pouze v případě, je-li orgánem sociálního zabezpečení Ministerstvo vnitra, spravedlnosti nebo obrany ČR nebo zahraniční nositel pojištění, nebo se jedná o výkon zaměstnání malého rozsahu, či o účast na pojištění na základě dohody, eventuálně o zaměstnání v cizině. 

Za stejných podmínek se dokládá i nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství či nemocenského v souvislosti s těhotenstvím a porodem z nemocenského pojištění zaměstnance. Výplata invalidního důchodu nebo nárok na starobní důchod se dokládá pouze v případě, že orgánem sociálního zabezpečení je ministerstvo vnitra, spravedlnosti nebo obrany nebo zahraniční nositel pojištění. 

Čtěte také: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2019

skoleni_8_1

Co je nutné prokázat a jakým způsobem? 

Dokládá se péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, a to potvrzením od příslušného odboru kontaktního pracoviště ÚP ČR; studium se dokládá potvrzením školy. Nárok na rodičovský příspěvek se nedokládá, ČSSZ má možnost si údaj obstarat v elektronické podobě umožňujícím dálkový přístup. Dokládá-li se důvod, musí být doložen nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považovaná za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Jak se pro OSVČ změní zákony v roce 2019?

Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit OSSZ nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích podaném dle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, za kalendářní rok, za který chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ, a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled za tento kalendářní rok. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).