Kdy a proč podáváme souhrnné hlášení?

Co je to souhrnné hlášení?

Povinnost podávat souhrnné hlášení je zakotvena ve Směrnici Rady a zároveň je upravena v § 102 zákona o dani z přidané hodnoty. Cílem souhrnného hlášení, resp. údajů v něm vykázaných, je zajištění informací o pohybu zboží a poskytování služeb v rámci Evropské unie.

Povinnost podávat souhrnné hlášení vyplývá ze zákona o DPH. Podává se jen v tom zdaňovacím období, ve kterém vznikla povinnost přiznat takové plnění, které se do souhrnného hlášení uvádí. Pokud tedy v daném období plátce nebo identifikovaná osoba neeviduje plnění, ve kterém mu vznikla povinnost toto plnění uvést v souhrnném hlášení, souhrnné hlášení se nepodává.

Plnění uváděné v souhrnném hlášení

Do souhrnného hlášení se zjednodušeně uvádí tyto typy předmětu plnění:

• Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě
• Přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu
• Dodání zboží kupujícím při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu (pokud je plátce prostřední osobou třístranného obchodu)
• Poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, pokud tato služba není v jiném členském státě osvobozena od daně, osobě registrované k dani
• Přemístění zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu, pokud toto zboží přemístil prodávající

Povinnost podat souhrnné hlášení vzniká také identifikovaným osobám, pokud poskytly službu do jiného členského státu podle tzv. základního pravidla pro určení místa plnění při poskytnutí služeb (tj. § 9 odst. 1) a tato služba není v jiném členském státě osvobozena od daně, nebo pokud dodaly zboží kupujícímu v rámci třístranného obchodu.

Dodání zboží do jiného členského státu podrobněji

Do souhrnného hlášení se uvádí dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu osobě registrované k dani, které je podle zákona o DPH osvobozeno od daně. Plnění, která jsou osvobozená od daně, jsou uvedena v § 58 a v § 64 zákona. Taková plnění se uvedou do souhrnného hlášení ke dni vzniku povinnosti přiznání daně.

Existují ale také taková plnění, která se do souhrnného hlášení neuvádí. Jde o dodání zboží s instalací nebo montáží, pokud je místo plnění stanoveno dle místa instalace/montáže.

Dodání zboží do jiného členského státu se v souhrnném hlášení uvádí s kódem „0“, a jedná se o ta plnění, která se v daňovém přiznání vykazují na ř. 20 nebo na ř. 50.

Poskytnutí služby do jiného členského státu podrobněji

Druhým nejčastějším plněním, které se uvádí do souhrnného hlášení, je poskytnutí služeb do jiného členského státu. Jedná se o takové plnění, kterým je poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, a to podle § 9 odst. 1 (tj. místo plnění se určí podle místa příjemce služby). Zároveň se musí jednat o takovou službu, která je v jiném členském státě osvobozena od daně a je poskytnuta osobě registrované k dani.

Do souhrnného hlášení se tato plnění uvádí s kódem „3“ a jedná se o ta plnění, která plátce vykazuje na ř. 21 daňového přiznání.

Lhůty pro podání souhrnného hlášení

Souhrnné hlášení se podává ve stejné lhůtě jako přiznání k dani z přidané hodnoty. Souhrnné hlášení se tak musí podat do 25. dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba plnění uskutečnili. Pokud identifikovaná osoba v daném měsíci žádné plnění neuskutečnila, souhrnné hlášení nepodává.

Pro plátce daně z přidané hodnoty je základní zdaňovací období pro podávání souhrnného hlášení kalendářní čtvrtletí. Pokud však plátce v kalendářním měsíci dodal zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani nebo došlo k přemístění obchodního majetku, musí podat souhrnné hlášení za uplynulý kalendářní měsíc. V takovém případě pak musí plátce daně z přidané hodnoty nadále podávat souhrnné hlášení měsíčně, a to až do konce kalendářního roku. Podat pak musí plátce souhrnné hlášení měsíčně za všechna období, která jsou součástí daného kalendářního čtvrtletí.