Mnoho podnikatelů využívá režimu paušální daně. Jeho výhodou je zejména to, že podnikatel, který tohoto režimu využívá, nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy na zdravotní a sociální pojištění. Vzhledem k tomu, že je tento režim administrativně nenáročný, tak jej mnoho podnikatelů využilo. Jaké další povinnosti se však týkají tzv. „paušalistů“?
Co se dozvíte v článku
Kdo může paušální daň využít?
Zákon o daních z příjmů stanoví, že daň poplatníka, který je v paušálním režimu na konci zdaňovacího období, je rovna paušální dani. To platí ale za předpokladu, že tento poplatník splní několik podmínek, zejména že má příjmy pouze z vymezených okruhů činností, není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty a není společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem v komanditní společnosti. Může se ale jednat o poplatníka, který je identifikovanou osobou.
Poplatník v režimu paušální daně může mít pouze:
- příjmy ze samostatné činnosti, a to v maximální výši 1 000 000 Kč,
- příjmy od daně osvobozené,
- příjmy, které nejsou předmětem daně,
- příjmy, ze kterých je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně,
- příjmy z kapitálového majetku, nájmu nebo ostatní příjmy, a to v maximální výši 15 000 Kč.
Pokud je podnikatel v režimu paušální daně, pohlíží se na něj jako na poplatníka, který má příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i v případě, že by v daném zdaňovacím období žádné příjmy neměl.
Jaké platby zahrnuje paušální daň?
Pro rok 2022 je paušální daň stanovena na 5 994 Kč. Jedna souhrnná měsíční platba zahrnuje zálohu na odvod daně ve výši 100 Kč, minimální zdravotní pojištění ve výši 2 627 Kč a minimální sociální pojištění navýšené o 15 %, tedy 3 267 Kč. Všechny tyto platby jsou součástí paušální zálohy.
V důsledku každoročního zvyšování záloh na zdravotní a sociální pojištění dochází i k úpravě výše paušální daně. Poplatníci, kteří byli v režimu paušální daně již v roce 2021, museli změnit své trvalé příkazy, a to počínaje platbou v lednu 2022. Zálohy na paušální daň jsou totiž splatné do dvacátého dne v měsíci, na který je záloha placena. Lednová záloha byla tedy splatná do 20. ledna 2022.
Pozor na povinnost podání přiznání při změně režimu
Zákon o daních z příjmů ukládá poplatníkům v režimu paušální daně i další povinnosti. Jednou z povinností je provedení úprav rozdílu mezi příjmy a výdaji při přechodu na režim paušální daně.
V případě, že poplatník vstoupí do režimu paušální daně, upravuje základ daně za zdaňovací období, které předcházelo zdaňovacímu období, ve kterém došlo k této změně. Úprava základu daně se provádí skrze dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
V případě, že poplatník vedl daňovou evidenci, upraví základ daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a hodnotu dluhů, které by při jejich úhradě byly daňovým výdajem. To neplatí pro přijaté a zaplacené zálohy. Úprava základu daně se týká také nespotřebovaných zásob a zůstatků vytvořených rezerv. Pokud by podnikatel měl pořízený majetek formou finančního leasingu, zahrnula by se do základu daně pouze poměrná část připadající na sjednanou dobu za příslušné zdaňovací období.
V případě, že by do režimu paušální daně vstoupil poplatník, který v předchozím zdaňovacím období uplatňoval paušální výdaje, upraví základ daně pouze o hodnotu pohledávek, které by v případě jejich úhrady byly zdanitelným příjmem. Další úpravy základu daně se neprovádí.
Dokdy musí „paušalisté“ podat dodatečné daňové přiznání?
Úpravy základu daně se provádí za zdaňovací období, ve kterém došlo ke změně režimu. Zákon o daních z příjmů pak konkrétně stanoví, že „při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém není rovna paušální dani.“
Pokud takový poplatník podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí vypočtenou daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani, hledí se na něj, jako by nebyl v prodlení. To znamená, že z vypočtené dodatečné daňové povinnosti nebude ze strany finančního úřadu udělena sankce.
Pokud tedy podnikatel v roce 2021 oznámil změnu režimu finančnímu úřadu, musí za rok 2020, ve kterém ještě nebyl v režimu paušální daně, podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a v tomto daňovém přiznání provést úpravy základu daně. Lhůta pro podání se řídí lhůtami pro podání daňových přiznání.
Pokud by však k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém nebyla daň rovna paušální dani, neexistovaly žádné tituly, ze kterých by plynula povinnost úpravy základu daně – tj. neexistence pohledávek, závazků, nespotřebovaných zásob a dalších, dodatečné daňové přiznání by se nepodávalo.
Jaké jsou lhůty v roce 2022?
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2021 jsou odlišné, a to v závislosti na tom, jakým způsobem podání učiníte. Pokud poplatník podá přiznání v papírové podobě, je termín stanoven na 1. dubna 2022. Při elektronickém podání je termín o měsíc delší, tedy 2. května 2022.
ČLÁNKY DO MAILU